Pohyb osob

[Pavel.]

Prošel jsem veliký kus světa. Antarktida je jediný světadíl, kde jsem nebyl. Ne jako turista či člen oficiálních delegací. Chodil jsem mezi obyčejnými lidmi a pozoroval je. Tak jsem poznal, že každý národ má svá povahová specifika. To se opravdu nedá oddiskutovat. Genealogií ( specializovanou na poměrně úzký okruh osob) se zabývám mnoho let. Asi jsem tedy jediný, kdo z mnoha střípků sestaví osud člověka a pak se zamyslí nad tím, proč tak žil jeho děd, otec, on, jeho děti....., kdo z mnoha střípků sestaví osudy míst, kde tito lidé žili, včetně osudů majitelů panství a pak zkoumá, jak se která obec vyvíjela, kdo a proč tam přišel a kdo odešel a hledá, co tam bylo tak zajímavého, že se tam objevili další obyvatelé, i když si panství stálo ekonomicky nevalně a majitel byl svým chováním, dejme tomu, nesympatický. Nejde mi o to, hledat návod, jak vyhledávat lidi pomocí jakýchsi normalizovaných komunikačních projevů, to opravdu nejde. Ale je zajímavé, že v některé rodové linii je hodně rekrutů, jiná je na místě třeba 400 let i více a jiná přijde někam, setrvá tam 20 či 30 let a zase odejde jinam. Z toho opravdu nejde sestavit nějaký vzorec. Ale z takových pozorování, jsou-li ucelená, si lze vytvořit leckterou zajímavou představu. To je třeba případ Šmolíků v oblasti na východ od Plzně, či Somolyků v Rokycanech. Nebo Smolíků v Rakovníku a zřejmě později na Slánsku a jinde.
A tady jsou právě zajímavé zkušenosti různých lidí, zabývajících se občanskou genealogií, nejspíše nikoli na vědeckém, ale lidském/lidovém základě. Celá tato diskuze ostatně takto začala, než se přesunula jaksi jinam. Ale Pánbůh zaplať alespoň za to.

Mimochodem, ti kdo vládnou, skutečně určují zákony. Jenže oni vládnou určitému "materiálu", který potřebují. Proto musí respektovat jeho specifika, nebo se jim vymkne - viz kupř.selské bouře. A nejenom ty, ale i různé stížnosti "výš". které se pak shora vracely majitelům panství. Takže i tady existoval nepochybný regulativ. Jistě nemusím připomínat blízký Východ, Afriku, Evropu, či našeho historického souseda na východě. Ostatně, odtamtud, někde z okolí Dněstru přece přišli Slované do střední Evropy...

[Zora]

Genealogií ( specializovanou na poměrně úzký okruh osob) se zabývám mnoho let. Asi jsem tedy jediný, kdo z mnoha střípků sestaví osud člověka a pak se zamyslí nad tím, proč tak žil jeho děd, otec, on, jeho děti....., kdo z mnoha střípků sestaví osudy míst, kde tito lidé žili, včetně osudů majitelů panství a pak zkoumá, jak se která obec vyvíjela, kdo a proč tam přišel a kdo odešel a hledá,

Rozhodně nejste jediný, jen se možná lišíme v přístupu ve zpracovaní zjištěných fakt.

Co je pro Vás národ se svými specifikami - vzhledem k matričnímu období - tedy cca 16OO do současnosti?
Jaký národ žil na Moravě ( třeba v oblasti kolem Brna). Naprosto netuším, podle čeho by se měla určovat povaha - event odlišnosti tohoto obyvatelstva od jiných "národů".
Kolik národů žilo na území dnešního Česka ? Jeden, nebo více, tedy Češi, Slezané, Moravané, nebo je třeba připočítat i např., Hanáky, obyvatele Slovácka, Valachy a další? Já to nevím...

Snad jediná odlišnost byl obcovací jazyk, tedy čeština nebo němčina. Je ovšem otázkou, nakolik je nějaký záznam o obcovacím jazyku vypovídající o mateřštině. Na tuto otázku mnozí třeba z textiláků odpovídali - němčina - protože tak si to přál majitel fabriky, který je zaměstnával. V práci museli hovořit německy, děti museli dávat do německých škol (19. století). Nic to nevypovídá o to, jak hovořili doma v rodině.
Jak zjistím, jakým jazykem hovořil kolem r. 1700 "doma" syn předka, který přišel ze Štýrska? Jak bych ho mohla přiřazovat k nějakému národu.


Jinak těch odlišností byla celá řada, ale vždy vycházely z z trojnožky a podmínek, které skýtala obec a její okolí.

Ti, kdo si třeba v menším městě naspořili nějaké peníze, vzali zavděk pustkou nebo chalupou za pár korun v méně úrodné oblasti Vysočiny, naopak ti , kdo si v méně úrodné oblasti Vysočiny vydělali peníze, koupili menší hospodářství v nížinách kolem řek ... oba rody se stejnou nadějí, že se povede lépe.

To, že houfně z Vysočiny odcházeli lidé za prací do větších měst - vznik továren, nebylo dáno povahou národa, či čeho, ale trojnožkou - jistý výdělek, hotové peníze a vidina lepšího života ... A když továrna přestala prosperovat nebo zanikla - např. textilka v Telči, tak se dělníci přesunuli do Brna, kde fabriky rostly jako houby po dešti.

Ekonomická nutnost. Šli do neznáma, ale šli s nadějí , že jdou za lepším, nebo alespoň za stejným bydlem.

Podobně odcházeli italští obchodníci z Benátské republiky už v 16. století, viděli na Moravě vhodné podmínky, měli kapitál, obchodní styky a nabízeli zboží a služby zde u nás méně frekventované (první kominíci) . V dalších generacích splynuli s místním obyvatelstvem a odlišovalo je jen cizokrajné příjmení. Opět platilo - šli kvůli trojnožce, odcházeli na Moravu, ale odcházeli i jinam. Nešli proto, že byli většinou Furlanté.

Ještě snad je třeba připomenout víru, to bylo dost podstatné, například novokřtěnci - u nás habáni, žili opravdu životem podřízeným své víře, vychovávali společně děti, žili ve společných domech, znali opravdu hodně dobře svá řemesla i další ekonom. důležité činnosti , třeba léčitelství nebo hrnčířinu, tkalcovství, obdělávání půdy, pěstování vinné révy a její zpracování, stavbu mlýnu.... Přišli ze dnešního Švýcarska, dleli na Moravě, z části v dnešním Rakousku, .... přesunuli se postupně až do USA a žijí v podobných komunitách dodnes. Nespojuje je původ z nějakého národa, ale jejich víra, která se po staletí nezměnila a způsob života stejný, jako měli jejich předci.

Snažím se dělat genealogii hodně poctivě a nehledám pouze matriční záznamy, ale především stopy svých předků a stopy jejich života.