Jak se měšťanem stát, jak o měšťanství přijít? VYŘEŠENO

[Tamy]

Dnes jsem nějak aktivní, ale mám další otázku.
Aby se člověk stal měšťanem, musel si koupit dům ve městě (nebo do míle od něj, podle mílového práva, jak jsem se dočetla). Nevybavuju si, že by se dalo městské právo získat ještě jinak. Ale znamená to, že když tento dům člověk prodal, o měšťanství přišel?

[Brasl]

22. Kto chce měštěnínem býti...
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=3109281

Tj., musel žádat, stejně jako později u domovského práva. Nestačilo vlastnit jen dům.
Mohl měšťanství i pozbýt. To se dělo při rekatolizaci, kdy protestanta nejen zbavili měšťanství, ale i majetku a vyhnali ho se žebráckou holí opatřenou patřičným potupným nápisem (alespoň o takovém případu jsem někde četl).

[Tamy]

Ten starý jazyk je stejně úžasný. Tomu s "rukojmie" sice nerozumím, ale tak to vypadá, že měšťanství bylo na 15 let? I když předpokládám, že to mohli mít v každém městě taky třeba jinak. A o měšťanství se dalo přijít asi taky za trest, jak píšete.

[Brasl]

Ono základem je právo a to bylo v různých městech různé. Platila udělená privilegia. Sodní pravomoc měla městská rada. Konšelem se mohl stát jen měšťan. Konšel byl volen na omezenou dobu. Ono se něco dá najít na Krameriovi.
Např.: Každý ne jinde než na svém právu souzen býti má, totiž zemanín na zemském, man na manském a měštěnín na městském právě. Páni a rytíři před soudy zemské náležejí. O zemskou věc nepoháněj před právo duchovní. Man na manském právě souzen býti má. Věci kněžské a manželské konsistoř soudí. Městské věci malé i velké při soudu městském se zůstavují. Měštěnín z gruntův městských na právě městském souzen buď.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=1135493

[Tamy]

Já jsem zase našla, že v jednom městě přišel nový pán a každý kdo měl ve městě dům, ale neměl měšťanství, musel dům prodat a odstěhovat se. I proto mě zajímá hlavně ta vázanost na domy a co se stalo, když měšťan svůj městský dům prodal.

[Dawid]

Opět ve stručnosti:

Podmínky přijetí za měšťana některého města byly v zásadě dvě (resp. tři) - za prvé musel být kandidát počestný (tj. vhodné víry, manželského původu a bez kriminální minulosti a hmotných úpadků u sebe i svých rodičů) a za druhé musel kandidát mít za sebou požadované množství tzv. trpění s městem (to je prosím právnický termín ). "Trpět s městem" znamená, že se člověk podílí na hmotných, zejména finančních závazcích a potřebách obce. (A krom toho tedy ještě člověk nesměl být cizím poddaným.)
V různých místech, dobách a právních systémech měla požadovaná míra "trpění" různou podobu; často to bylo, že musel člověk po předepsaný počet let vlastnit v městě nemovitost a tedy odvádět pravidelné poplatky z ní. Ale někdy stačily jen poplatky z řemesla (i řemeslník, bydlící v nájmu, mohl měšťanství získat), a zvlášť v pozdějších dobách se objevuje i požadavek složit určitou finanční částku jako poplatek za přijetí (tj. člověk si část toho "trpění" odbyl jednorázově bez čekání).
Takže ano, v zásadě se vlastnictví domu jako podmínka objevuje, ale jde u toho o tu účast na výdajích města, ne o dům samotný.

A tohle všechno jsou ovšem podmínky pro získání měšťanství, ne pro jeho držení. V momentě, kdy máte papír na měšťanství, už můžete všechno prodat a odstěhovat se a stejně vám to nikdo neodebere (ba dokonce i vaše děti, narozené jinde, to po vás zdědí). Pokud tedy nezískáte měšťanství jinde (pak se tím staré vymaže) nebo pokud nejste z města vykázán za trest.

[Tamy]

Super, děkuju za perfektní odpověď.