Svobodní a držba poddanských gruntů

[lerak]

Já Vám asi moc nepomohu, ale napadlo mne, že by něco mohlo být v knize České katastry od Josefa Pekaře. Teď si nemohu vzpomenout na jednu knihu, která se také zabývala hodnocením kvality půdy ve vztahu k berní rula někde na severu.

[Dawid]

narazila jsem na zajímavou věc.

Dokážete prosím v té knize nalistovat konkrétní příklad?

Ale jinak...

Pravděpodobně jste narazila na takový zvláštní druh podnikání (vím, že oblíbené to bylo před husitskými válkami na statcích velkých církavních institucí): příslušník střední vrstvy (věděl jsem to o bohatších měšťanech, ale proč by ne i drobná, spíš asi taky ve městě žijící šlechta) se zakoupil na poddanský grunt a pak si na něj opatřil venkovana, kterého de iure přijal na podruží, ale de facto jej učinil skutečným hospodářem (a vybíral za to od něj nějaký malý nájem do své kapsy).

Takže takový "falešný hospodář" normálně platil a odváděl vše vrchnosti i panovníku (grunt byl pořád rustikální, na tom hospodářova urozenost nic neměnila) a kdyby se jakožto hospodář měl stát účastníkem soudního sporu, bude ho normálně soudit vrchnost (jako každého hospodáře).

[Dawid]

Aha, tak moment. Dívám se na toho Žďárského... a nechce se mi to celé pročítat, ale je tam řeč o tom, že tohle je manská kniha. Tož jestli to tak opravdu je, tak to bychom zas byli ještě někde úplně jinde: ti lidé by byli královští leníci, spadající pod správu hejtmana na Křivoklátě, a jejich "grunty" by byly drobná léna.

Čímž by tedy asi nepřestávalo platit to, co jsem řekl o "podnikání" (pořád ještě tam pan rytíř sám neoral a nemlel, že ano), ale vysvětlilo by se tím, proč se tolik urozených zájemců sešlo na jednom místě a proč zrovna na tomto.
A tím pádem by milí manové spadali pod soud křivoklátského královského hejtmana (což je trochu "lepší", než kolega šlechtic, že ).

[Dawid]

Aha, dobře, rozumím. Nicméně na skenu 202 Žďárský jasně žádá, aby mu držba mlýna "mohla w knihy Manske Panstwy Krzywoklathu wepsana byty". Tak buď je tohle opravdu kniha pro rustikální i manské zápisy, nebo se do ní psaly jakési alespoň odkazy na manské kauzy, anebo jsme možná (?) svědky toho, jak byl zákupní mlýn přeměněn na léno?
Jestli někdo chce, má tu námět na domácí úkol
Každopádně to hlavní jsme snad vysvětlili.

[Brasl]

Už je to dost dlouho, kdy jsem četl pojednání o svobodnících, tedy ho nenajdu. Výtah který si pamatuji:
V průběhu staletí svobodníci čelili tlaku za strany panství. Jejich počty ubývali a v určitém období jich bylo pouze snad cca 650. Posléze zase jejich počty zvolna vzrůstali (3x-4x?). Svobodníci měli tu nevýhodu, že ve sporech se museli sami zastupovat a hájit, což bylo ekonomicky nákladné. Tedy vstupovali do poddanství které jim skýtalo právní ochranu a na oplátku měli některé privilegia, např. dědičnou držbu gruntu.

[Dawid]

Prima, děkuju (i za info o článku, třeba se někdy bude hodit)
Tak možná s tím mlýnem jde jen o nějakou ojedinělou složitější kauzu a normálně se v knize (skutečně určené pro rustikální věci) manské záležitosti neobjevují.

[J.i.Š.i.]

Držba rustikálních gruntů urozenými či svobodnými nebyla žádná zvláštnost. Stačilo, aby byla sepsána zvláštní listina zvaná revers, kterou se nový držitel zavazoval vrchnosti panství odvádět poddanské platy a roboty ve stejné výši jako hospodář z řad poddaných. Jak píše Dawid, najali si pak čeleď či ubytovali podruhy a grunt fungoval jako ekonomická jednotka dál.