VYŘEŠENO otec nevěsty "slovutný pán"

[filmovymaniak]

Dobrý den,
narazil jsem na zápis svatby předků,
zde, druhý vpravo: http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=42

kdy u nevěsty je napsáno že byla dcerou slovutného pána Tomáše Tyrka(dle indexu) městěnína(měšťana) z Polné
radního města Polný

Co jsem vygůgloval, tak to slovutný pán se používalo jako oslovení jen u erbovních měšťanů
jde někde na netu vyhledat jeho erb či jakým řemeslem se živil?

Díky za radu

[Věra Mátlová]

Taky mám dva v 10. generaci, jeden z nich byl chirurgus míístního špitálu v Domažlicích a druhý císařský výběrčí daní tamtéž. Erb se mi podle očekávání na netu nikde nepodařilo najít (ale v městském archivu by mohl být), tak aspoň něco o tom jak to s těmi slovutnými chodilo:

Erbovní měšťan (Viktorin Kornel ze Všehrd, Brikcí ze Zlicka, Sixt z Ottersdorfu,, Daniel Adam z Veleslavína, Pavel Skály ze Zhoře atd.)
Byl nešlechtic uděleným erbem a predikátem, který uděoval panovník obyčejně zámožným měšťanům za nějaké dobré služby.Zabýval se nešlechtickým zaměstnáním - obchodník, řemeslník, živnostník nebo i ranhojič či lékař. Na společenském žebříčku stál výše než obyčejní měšťané, ale do panského stavu nedosáhl, protože by se musel zbavit svého povolání (živnosti) a zakoupit si panství, z jehož výnosu by se mohl bezpracně živit. A to v drtivé většině případů bylo nad síly “městského šlechtice”. Nevěsty z takových rodin se stávaly výhodnými partiemi pro ostatní měšťany, kteří měli vyšší ambice. Ale v dalších generacích obvykle už z nich byli zase obyčejní řemeslníci.

Největší rozkvět erbovního měšťanství nastal v Čechách v 16. století. Instituci erbovního měšťanství pak ukončil císař v roce 1627.
Erbovní měšťan měl nárok na oslovení Urozený a slovutný měšťane. Měl právo nosit kord; také čestná přední místa v kostelních lavicích, ale to bylo tak všechno.

[Brasl]

Dějiny Náchoda
...první radní (primátor)...nazýván "hospodářem města", požíval titulu "slovutný"...
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

Král mohl sice o své vůli udělovati erby jakožto znamení stavu rytířského osobám svobodného stavu městského nebo i lidem poddaným.
Erbovník takto vyznamenaný však tím samým ještě nenáležel ke stavu rytířskému, nýbrž teprva tehdáž, když k jeho prosbě rytířstvo na sněmě českém nebo moravském shromážděné jej do stavu svého přijalo; potom náležel k mladším rodům vládyckým, a měl se titulovati slovutným panošem, a rovněž tak jeho děti; titul urozeného vládyky naležel potomkům povýšence teprva v třetím koleně, teda vnukům, a ti počítali se již mezi staré rody rytířské.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=2777383
K tomu náleží to, že pokud chtěl někdo patřit k rytířskému stavu, tak mohl vykonávat jen činnost tomu stavu náležející. Tj., pokud chtěl osobně obchodovat, provozovat řemeslo, tak se musel příslušnosti k ritířskému stavu vzdát, nebo mu byl odebrán. Z odkazu by mělo plynout, že tohle náleželo zemskému sněmu.

Civilní osoby tak zvaných »lepších stavů* dávají se titulovati: Váženy, Velevážený, Vzácný, Velectěný, Slovutný, Vaše Blahorodí, Blahorodý Pán neb Vašnosti!
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

[filmovymaniak]

Díky za příspěvky.
Zkusím ještě zapátrat na internetu, jestli o Tomášovi něco někde nenajdu

[Věra Mátlová]

A v matrikách nic se bližšího nenajde? Ti moji jsou uváděni titule pleno a někde i s povoláním - primator, Stein und Bruchschneider atd., ať už u vlastních křtů nebo jako kmotrů, svědků a pod. Ale nejvíc informací jsem našla v městském archivu. Ten můj byl asi nepříjemnej a nafrněnej patron, lidi raději chodili k místnímu kováři (jestli kromě trhání zubů i řezal ty jejich neduhy tak potěš Pán Bůh), a na městskou radu došla stížnost mého praprapra... na nekalou konkurenci. Z dalšího pak vyplývá, že si místní nejspíš někde na něj počíhali a dali mu na budku, je tam další stížnost, pro napadení... stalo se v letech ca 1660 a okolo. Nevím jak je na tom polenský archiv, ale tam bych asi začala.
Jinak nešlechtické heraldice se tu a tam věnují profesionální historici nebo studenti v rámci diplomek nebo disertací - ale je to lokální, nic komplexního. Při tom množství těch "urozených" se ani nelze divit, musely jich být jistě stovky.

[Věra Mátlová]

Jinak tady http://www.archive.org/stream/polnapopisdejep00poimgoog/polnapopisdejep00poimgoog_djvu.txt -
Polná: popis dějepisný, místopisný a statistický, se k roku 1609 píše:„Ježto mezi poctivým řemeslem kloboučníků v Jihlavě a Polné pro některé artikule nepříjemnosti povstaly, u přítomnosti p. cechmistrů Ondřeje Schonovitze a Marka Schiedla za cech jihlavský, Jakuba Košvice, Václava Karla a Petra Tyrka za cech polenský veškeré nepřátelství odloženo a na těchto 5 artikulích pro obě strany platících vyrovnání se stalo.

[filmovymaniak]

Paní Věro, děkuji za odkaz na toho Petra, já včera procházel berní rulu, ale na příjmení Tyrk jsem nenarazil, ale alespoň je to pro mne potvrzení, že to příjmení je správné a Tomáš mohl být také kloboučník.

[Věra Mátlová]

No jak je vidět tak to jméno v Polné bylo už na začátku 17. století. Mně to skoro připadá že by to mohla být i německá zkomolenina z označení Turek? Mohl se takový nějaký za osmanských válek do Polné klidně dostat.
http://promoravia.blog.cz/1004/turci-na-morave-a-turecke-valky
I když - taky mám Turky v předcích (tedy jménem) ze středních Čech, tak bůhví jak k tomu jménu přišli, ti asi s Osman neměli nic společného.

V Rule jsou jména tak jak je komisaři psali podle toho co slyšeli, já jsem u řady svých předků našla úplně jiné podoby, často i dost odlišné (Kinnel - Kynl - Kuhnel - Khindel - Kyndl až k dnešnímu Kindl) nebo úplně jiné (Poplštajn - Koplštajn - Koprštajn - Kuprštajn - Kupferštajn). Tak zkuste trochu širší varianty.

[filmovymaniak]

Dobrý den,
v Berní rule je v Polné Tomáš Tuk chudý kloboučník

Zdroj je Berní rula kterou zpracoval Dr. František Beneš a vydalo Státní pedagogické nakladatelství Praha 1953

[Věra Mátlová]

Ta Rula (tištěná edice) má opravdu řadu nepřesností, záleželo na tom jak to z rukopisu četli ti, co edici pořádali. Originály zápisů komise by tuším měly být v Národním archivu vPraze (na Miladě). Ale i chudý kloboučník se mohl výhodně oženit s dcerou nebo vdovou po někým z městské honorace a po dalších generacích se rod mezi ně mohl dostat.