úplně na začátek:
1a) shromážděte od rodičů, prarodičů, prastrýců, pratet a jiných pra(pra)příbuzných maximum "listinného materiálu" a informací - rodné, oddací a úmrtní listy, informace o bydlištích, stěhování, prvních manželstvích a rozvodech, školách, povoláních, ale i drby a rodinné pověsti. Foťte, skenujte, klidně si to povídání i nahrajte.
1b) Nechte si identifikovat co největší množství osob na starých rodinných fotografiích a pořádně si to zadokumentujte - ne jenom přímé příbuzné. Tohle jsou informace, které časem úplně zmizí a velmi těžko se to pak dohledává
přičemž i) tuhle fázi neodkládejte, za rok může být pozdě, ii) tohle za vás ani profesionální genealog nejspíš neudělá, a iii) pátrání zhruba od 30. let 20. stol. do současnosti je kvůli zákonným lhůtám a ochraně osobních údajů dost komplikované - nemusí být od věci plná moc k nahlížení do matrik apod. od nepřímých příbuzných, protože na matrice vás k nim nepustí.
a 2) přečtěte si pár populárních příruček o genealogii - je jich celkem hodně a poskytne vám to mnohem přesnější představu o tom, co vlastně chtít a jak je to reálné.
3) začněte se učit německy
(taky si myslím, že to můžete aspoň zkusit, obzvlášť budete-li mít štěstí na region, kde jsou už přístupné digitalizované matriky. S trochou štěstí se můžete velmi rychle dostat docela hluboko do minulosti (dobře vedené knihy a usedlý rod)... a pak uvidíte. Nutno ovšem upozornit, že to hledání svépomocí skutečtně stojí málo až nic, jak píše Zora, ovšem vyžaduje značné množství času.)