GENEALOGIE

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli tu máte někdo vědomosti o stěhování lidí po třicetileté válce do vyrabovaných vsí. Docela rád bych tohle téma nějak komplexně pochopil. Jedni z mých předků se totiž nejspíš takhle přestěhovali, tak bych se rád o této problematice dozvěděl co nejvíce.

Jak k takové věci vlastně docházelo? Dostali to příkazem od majitele panství na základě nějakého výběru nebo to byli dobrovolníci?

Předpokládám, že stěhování probíhalo jen ze vsi do vsi, která patřila jednomu majiteli.

Byly přestěhovány celé rodiny nebo svobodní mládenci z nějakého sedláckého rodu dostali k obhospodařování grunt v jiné vsi?

Jaký "právní" dopad mělo takové přestěhování? Měli např. nějakou úlevu na dani nebo nějaké zvláštní povinnosti nebo naopak pravomoce?

Děkuji za případné informace!

Tož: Obecně platí, že v závislosti na místních podmínkách a individuálním osudu se mohlo stát prakticky cokoliv
Ano, poddaní takhle mohli přesidlovat v rámci svého panství, ale mohli také přicházet odjinud (z jiných panství, ale i lidé z měst, kterým stálo za to vstoupit do vesnického poddanství a dostat za to solidní zemědělské hospodářství). V tomhle směru mohlo být nové obyvatelstvo slušnou "sebrankou" ze všeho možného.
Teoreticky nešlo člověka přinutit, aby se ujal gruntu (zpustlého nebo ne), tenhle krok musel být jakože dobrovolný (občas někde najdete zkazky o prodávání nebo násilném stěhování poddaných, ale to bude spíš folklor); jen životní nutnost leckdy tu dobrovolnost dost vymazala.
A v zásadě tu platil princip nabídky a poptávky: když pro někoho bylo výhodnější přijít na takové opuštěné hospodářství, udělal to. Mladí jednotlivci (kteří teprv potom řešili svůj další rodinný život), celé početné rodiny... A naopak vrchnosti, pokud zjistily, že fakt nemají dost vlastních lidí, mohly v tomhle směru i nechat šířit jakousi "inzerci" (samozřejmě ústními cestami), že tam a tam jsou k dostání opuštěné grunty s dobrou půdou...
No a pokud šlo o stěhování na nové panství, tak samozřejmě člověk musel nejdřív být svobodný (tj. buď svobodný od počátku, nebo propuštěný z panství předchozího), aby se mohl zase "znesvobodnit". A ano, úlevy na poddanských dávkách v prvních letech hospodaření nebyly vzácnost.

Niogaza píše:Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli tu máte někdo vědomosti o stěhování lidí po třicetileté válce do vyrabovaných vsí. Docela rád bych tohle téma nějak komplexně pochopil. Jedni z mých předků se totiž nejspíš takhle přestěhovali, tak bych se rád o této problematice dozvěděl co nejvíce.

Jak k takové věci vlastně docházelo? Dostali to příkazem od majitele panství na základě nějakého výběru nebo to byli dobrovolníci?

Předpokládám, že stěhování probíhalo jen ze vsi do vsi, která patřila jednomu majiteli.

Byly přestěhovány celé rodiny nebo svobodní mládenci z nějakého sedláckého rodu dostali k obhospodařování grunt v jiné vsi?

Jaký "právní" dopad mělo takové přestěhování? Měli např. nějakou úlevu na dani nebo nějaké zvláštní povinnosti nebo naopak pravomoce?

Děkuji za případné informace!

Možná by pomohlo upřesnění, o jakou oblast se jedná odkud nebo kam se Vám předci stěhovali, jiné podmínky mohly být na Moravě, jiné v Čechách.
Mnozí z nás už mají i vysledované cesty a cestičky, odkum kam se kdo ubíral, někdy i proč.
Z

Zora píše:Možná by pomohlo upřesnění, o jakou oblast se jedná odkud nebo kam se Vám předci stěhovali, jiné podmínky mohly být na Moravě, jiné v Čechách.
Mnozí z nás už mají i vysledované cesty a cestičky, odkum kam se kdo ubíral, někdy i proč.
Z

Jedná se o Čáslavsko. Řeším to dost dlouho, už jsem sem i ohledně toho kdysi psal a nejspíš jste mi i tenkrát něco odpovídala. Jedná se o to, že na konci 16.stol. se v Kutné Hoře (v pamětech Mikuláše Dačického) objevuje několikrát jméno Holoubek (byli spřízněni s významnými lidmi).

V berní rule a soupisu poddaných jsem ale už nikoho toho jména v KH nenašel. Zato se jméno Holoubek objevuje asi 20km od KH ve dvou vsích. Celkem 4 rodiny - rolníci. 3 rodiny jsou v panství Žleby, 1 rodina v panství Třemošnice.

Zhruba od roku 1685 se další Holoubkovi objevují ve vsi Dobrovítov (tehdy majetek buď velkostatku Žleby nebo Třemošnice, která patřila Robmhápům).

Proto se ptám na to stěhování, abych si udělal co nejvíce jasno v tom, jak se asi mohli moji předci po panstvích pohybovat. Také bych se rád dopátral toho, koho jsou potomci ti z Dobrovítova.

matně si vzpomínám na nějaké dílny - raziče peněz, mincmistry, snad vedly možné stopy i na Moravu....?

Jenže od té doby jsem na nic dalšího nenarazila.... to je mně líto, ale snad třeba nějaký kolega...

Holoubky v lánských rejstřících jste zkoušel hledat?
Z

Ono těch Holoubků je samozřejmě více po Čechách i Moravě. Domnívám se, že Holoubkové se odvozují od hradu Holoubek, který stojí u Dalešické přehrady. Odtud se určitě časem oddělilo několik větví. Mně ale zajímá víceméně zatím jen ta větev z kutnohorska, protože předpokládám, že do té poslední vsi se stěhoval někdo z okolí a ne až z Moravy. Z té Moravy se mohl někdo z rodu přestěhovat např. v 15.stol., protože Kutná Hora byla v té době "zlatý" důl. Ty Holoubkové o kterých píše Dačický byli spřízněni např. s Janem Šultysem, primátorem KH a dalšími významnými lidmi, takže to nebyli asi žádní nýmandi a teoreticky by se po nich dalo pátrat i před rokem 1600. Ale to je zatím historie, kterou nejsem schopen vůbec propojit s pozdějšími Holoubky. Pro začátek by mi právě stačilo nějak rozlousknout to přestěhování po třicetileté válce.

Mám Holoubky (4 rodiny) ve 2 vsích v roce 1650 a pak o 40 let později v jiné vsi patřící do stejného panství o 20km vedle. Hledám tedy způsob jak pochopit jak ke stěhování docházelo a případně se tím navést na nějakou stopu, abych zjistil, ze které rodiny ten někdo odešel na nový grunt. Problém totiž je, že Soupis poddaných uváděl děti až od určitého věku, takže ten co se přestěhoval není uveden a mám o něm jedinou informaci, když v roce 1695 zemřel (bez uvedení věku navíc). Zoufale teď sháním nějaké gruntovnice nebo něco co by mi pomohlo překlenout těch "hluchých" 40let.

Z čeho odvozujete původ jména. Rodů se jmény ptáků se v některých oblastech objevuje hodně.

Mám článek v časopise History o mincmistrech z Kutné Hory. Holoubek se zde ale nevyskytuje. Kdybyste si to chtěl přečíst, naskenuji vám to.

petra28 píše:Mám článek v časopise History o mincmistrech z Kutné Hory. Holoubek se zde ale nevyskytuje. Kdybyste si to chtěl přečíst, naskenuji vám to.

Děkuji Vám za ochotu, ale nebude to potřeba. Zora narážela na jakýsi seznam, kde je někde na Moravě (už nevím kde) uveden Holoubek mincmistr. Jenže ta moravská větev Holoubků je nejspíš už dost vzdálená té u KH, takže mi to bohužel nijak nepomůže. Navíc mám dojem, že už jsem i někde viděl Vámi zmiňovaný článek nebo přímo seznam mincmistrů z KH.

royt píše:Z čeho odvozujete původ jména. Rodů se jmény ptáků se v některých oblastech objevuje hodně.

V rodě Holoubků se z generace na generaci traduje, že pocházejí z nějakého šlechtického (panského) rodu. To jsem se dozvěděl kdysi od nejstarší žijící "tety" toho jména, když jsem začínal s rodokmenem. Začal jsem tedy pátrat a jak jsem postupoval dál a dál v historii, tak jsem zjišťoval, že se Holoubkovi opravdu asi neměli špatně a že to rozhodně nebyli nějací chudí chalupníci. Až do třicetileté války (bráno od současnosti) zastávali posty rychtářů, šenkýřů, sedláků, jeden z rodu se vypracoval na emeritního direktora zámku, další byl půrkrabím na zámku. Takže tohle všechno slibovalo, že legenda o panském stavu by nemusela být výmysl.

Pak jsem narazil na paměti Mikuláše Dačického. O tom se zmiňuji o příspěvek výše. Takže zase dobře situovaní lidé.

Mno a pak mně myslím Zora kdysi navedla na myšlenku, že by se rod mohl odvozovat od hradu Holoubek. Byli tam pánové ze Starče, kteří si začali říkat z Holoubka. Mám dojem, že okolo toho místa kde stojí hrad Holoubek jsem kdysi našel někým docela pěkně zpracovanou větev Holoubků. Takže si myslím, že část Holoubků zůstala tam a část se rozjela po světě. Právě si myslím, že ta Kutná Hora mohla být dobré lákadlo pro chudnoucí panský rod.

Hrad Holoubek byl z rozhodnutí moravských stavů 1444 - 1446 zcela rozbořen, od té doby uváděn pustý.

royt píše:Hrad Holoubek byl z rozhodnutí moravských stavů 1444 - 1446 zcela rozbořen, od té doby uváděn pustý.

A je možné, že právě v té době někdo z tohoto rodu mohl odejít do KH Ale to bude asi těžké vypátrat...

Niogaza píše:

royt píše:Hrad Holoubek byl z rozhodnutí moravských stavů 1444 - 1446 zcela rozbořen, od té doby uváděn pustý.

A je možné, že právě v té době někdo z tohoto rodu mohl odejít do KH Ale to bude asi těžké vypátrat...

právě proto jsem uváděla mincmistra Holoubka, který pocházel právě z oblasti hradu ... takže jakési spojení hrad - mincovnictví - Kutná Hora. ale bohužel, teorie zůstala nepotvrzená.
Z

Nj, Holoubkovi v KH alespoň z toho mála co vím byli šenkýři a řezníci - v čemž pak pokračovali i další generace, které už mám v rodokmenu. Ale asi to nebyli jen tak ledajací šenkýři, když se Jan Šultys díky sňatku s Alžbětou Holoubkovou brzy stal primátorem KH.

to není nic neobvyklého, kolem r. 1700 mám potvrzeno několik příkladů, že syn řádného měšťana se stal šenkýřem v okruhu 40 km, tam se i oženil, povil děti, za vydělané peníze koupil v rodné obci dům, dost často "vyměnil" i manželku a žil dál už klidným životem měšťana, mnohdy radního.

Profese hospodský, řezník, dost často i mlynář se především na vsí často spojovaly, nebo byly v příbuzenstvu, např. otec mlynář, jeden syn hospodský, druhý řezník.
Hostinský, (šenkýř, výčepní) ovšem potřeboval peníze do začátku podnikání, dost často musel najít obec, kde hostinského potřebovali nebo kde pro něj byla volná hospoda.
ale to jsou všeobecná slova, přes ně se nikam k předkům nedostanete. Pokud jste přesvědčen o výjimečnosti Vaše rodu, a chcete si ji doložit, tak musíte zkoušet přes archivy.


Z