Rodové větve

[petra28]

Dobrý den všem,
včera jsem se dívala na poslední díl dokumentu Modrá krev. Pan Kinský ukazoval zakreslený rodokmen ve stromu a bylo zde hezky vidět jednotlivé rodové větve, které vždy odpovídaly silné větvi na tom stromě. Chtěla bych se zeptat, jak taková rodová větev vzniká. Když jsem já například ze 4 sourozenců, znamená to, že moje matka založila 4 rodové větve?

[carlos]

Též zdravím,
myslím, že rodová větev by se měla odvozovat pouze od mužského potomka (pokračování po jménu). Čili pokud máte 3 bratry, dá se hovořit o 3 pokračujících větvích.

[Homelessbar]

Rodová větev je vždy dle mužského potomka jako nositele příjmení, takže větve se dělí podle mužského potomka.

[Brasl]

Rodová větev je vždy dle mužského potomka jako nositele příjmení, takže větve se dělí podle mužského potomka.

Každé pravidlo má výjimky. Tady to byly svobodné matky. jejich děti nesli rodné příjmení matky, jako symbol hanby/hříchu rodu.
A pokud se týče proč pouze po mužské linii, tak to má počátek ještě v kmenovém zřízení. Žena se sňatkem stala příslušnicí jiného rodu, ke kterému pak přináleželi i její děti. Rody byly přes ni spřízněny. Přízeň je pak jen jiný výraz pro příbuzenství.
Příbuzenství vzniká kromě narození a sňatku i osvojením. V některých kulturách i jinak, např. kmotrovství, spolukojenec, atd.

[petra28]

Děkuji všem za odpovědi. Bratra mám jednoho, takže větev je on Ještě dotaz - moje matka je jedináček. Znamená to tedy, že rodová větev zanikla úmrtím jejího otce?
K tomu spolukojenci - slyšela jsem výraz "bratr/sestra po mléce", ale netušila jsem, že by to někdo mohl brát doopravdy jako příbuzenský vztah.

[carlos]

Tzv. vymření po přeslici je po úmrtí poslední dcery posledního mužského potomka.

[Zora]

Tzv. vymření po přeslici je po úmrtí poslední dcery posledního mužského potomka.

Už jsme to tady probírali, myslím si, že je třeba ještě dodat přesnější určení počátku toho "rodu"
Když vezmu rod
Jiří,
Adam (syn Jiřího)
Karel a Jan - synové Adama


Adam, (syn Jiřího) má dva syny, Karla a Jana.

Karel má pouze dceru. rod Karla vymře po meči Karlem, po přeslici úmrtím dcery.
Jan má syna, ten je bezdětný, zemřel dříve než strýc Karel. Rod Jana vymře tedy po meči synem.

Rod (otce) Adama tedy vymře po meči Karlem, po přeslici úmrtím dcery Karla.

Adam ovšem mohl mít bratry, takže rod Jiřího (otce Adama) vymře (jak po meči, tak po přeslici)zcela jindy.

Napsala jsem to zkráceně, je možné vsunout další generace.


Jak je to s větvemi , které by tvořily nemanželské děti svobodných matek, to netuším.
Klasické genealogické "větve" jsou uváděny pouze od mužských potomků.
Dívky totiž spoluvytvářely větve v rodu manžela.

Ale vždy je na genealogovi, jak problém pojme. V podstatě na stromu života každý potomek vytváří větve a jeho děti strom dále košatí. Dneska je asi jedno, zda jde o muže potomka nebo dceru potomka.
Z

[Dagmar8]

Zřejmě záleží i na tom, jak si to kdo pojme ve své genealogii. "Oficiálně" by to opravdu měla být mužská větev, jenže to bych třeba já potom žádný strom dělat nemohla..... takže jsem začala u své matky a přes ni jsem teprve řešila "mužské větve".

[Zora]

Zřejmě záleží i na tom, jak si to kdo pojme ve své genealogii. "Oficiálně" by to opravdu měla být mužská větev, jenže to bych třeba já potom žádný strom dělat nemohla..... takže jsem začala u své matky a přes ni jsem teprve řešila "mužské větve".

Naprostý souhlas. Z

[Brasl]

K tomu spolukojenci - slyšela jsem výraz "bratr/sestra po mléce", ale netušila jsem, že by to někdo mohl brát doopravdy jako příbuzenský vztah.

Některý zvyky z kmenového/rodového zřízení přetrvávali a přervávaly někde dodnes.
Vezměte si takové vyvraždění Vršovců. Těch bylo snad cca 4000, a všichni nebyli pokrevně spřízněni. V takovém rodu jakýkoli možný byť jen zdánlivý příbuzenský vztah, byl stupínkem v hierarchii rodu. Krev a mléko, duchovní spříznění (kmotři, poručníci). To všechno tvořilo propletené vztahy. Když se podíváte na dění na Středním a Blízkém východě. Tak tam pořád ty kmenové vazby jsou, každý je primárně členem kmene/rodu, a pak až příjdou na řadu importované umělé státní útvary (vzniklé na základě dohod vládců kmenů, pro které jsou to jen dohody, ne státní útvar, jak ho chápeme my). Proto se to tam tak mele. Hlava rodu/kmene rozhodne a členové za ním stojí. Je pak lhostejno na základě čeho se k tomu rodu hlásí. Ona i katolická církev má jiná kriteria pro stupeň příbuzenství jako překážku sňatku, oproti právnímu řádu.
Jiný kraj, jiný mrav.

PS: A nemusíme chodit ani nikam daleko, stačí na Slovensko. Jak se řekne slovensky kmotr? Krsný otec.

[Zora]

teď mně došlo to, co jsem brala jako samozřejmost - jako kmotrové chodila snad vždy dvojice muž - žena- Neuvědomuji si, dvojici žen nebo dvojici mužů, snad jen výjimečně jednu osobu.
Z

[Ladislav Bátora]

A ještě dřív chodili tři: levans (tedy držel v náručí), toho pohlaví jako dítě a dítě po něm (po ní) zpravidla dostalo křestní jméno, a dva další testes, co stáli opodál...

[Jan]

Je to jen změna příjmení, je to potomek konkrétní rodiny tak rodina nevymře po meči. Genealogicky i geneticky rod pokračuje. Ve většině případů se jedná o zachování konkrétního příjmení manželky z různých důvodů.

[Ladislav Bátora]

Dnes jsem četla článek o tom, jak si u nás muži berou příjmení žen. Není jich mnoho, ale jsou. A tak mě napadla otázka... Jak je to v takovém případě s "vymřením po meči"...

Jedni moji předkové imigrovali nějak těsně před Třicetiletou válkou do Mladé Boleslavi. Přišli z Horních Franků, buď přímo z Norimberku nebo z okolí. A tak jim Češi říkali (a do matrik zapisovali) nejdřív Nürnberger a pak dokonce Norberčan a tak to už zůstalo. Až jsme časem sami zapomněli, jak jsme se jmenovali doma. Vymřeli jsme tím po všem? Myslím, že tím ne. Vymřeli jsme ženěním s Češkama. Ale stejně by mě zajímalo, jak jsme se jmenovali ještě doma v Norimberku.

Jiní moji přišli do Plánice od Řezna, taky ještě před Válkou. Přesněji řečeno z městečka Kallmünz a jmenovali se Braunsperger (a prapůvodně samosebou Braunsberger). A Češi si to v naší Plánici upravili na Praunsperger, někdy (etymologicky mylně) Praunšperkr. Praprapraprapraprapraprapraděda Wolfgang Braunsperger tam podle BR (ovšem už jako ten Praunsberger) řezničil, ale měl i rolí na 60 strychů. Jedna jejich dcera, Dorothea, si vzala za muže Čecha, nějakýho Matěje Kovaříka ze sousedních Neuraz. A těch Braunspergerů i Praunspergerů tady v Čechách podle „Kde jsme“ ještě furt pár je. Takže nevymřeli...

A synovi se narodil nedávno Kryštof, tak snad hned tak nevymřou ani Bátorovi. Předtím měl jen dvě holky, takže meč se už už zachvíval. To by mě moc mrzelo, kdyby se po tolika staletích navždy zlomil... Ale to zachvívání byla vina moje a mých rodičů a prarodičů: jsem jedináček a syn taky. A táta byl taky. Takovýho hazardu s mečem!!!

[Zora]

už jsem o tom také přemýšlela, ono je těch genealogických aspektů více.
např. děti zrozené ve "svatém stavu manželském" versus děti partnerské dvojice, která společně žije, společně vychovává své děti, ale neuzavřela manželství ...
Z hlediska genaalogického jsou přímými potomky pouze děti zrozené v manželství, děti narozené mimo manželství jsou pak jen nemanželskými dětmi matky. Ovšem se změnami v soužití muže a ženy, které přišly koncem 20. století a na začátku 21. století, by se měl asi i genealogický pohled změnit, nedržet se striktně církevních pravidel.
Pokud bude dovolena adopce dětí homosexuálními páry, pak asi nebudou vyhovovat ani genealogické programy )) (netuším, jak jsou programy nastaveny na rodičovské dvojice)



Změnu příjmení otce bych chápala jako pokračování původního rodu. (dle mého mínění je zcela jedno, zda se příjmení změnilo třeba po chalupě, nebo úředně (z důvodů hanlivého vyznění nebo pro rozlišení v případě, že v dané obci bylo mnoho rodin s tímto příjmením) nebo jen proto, že příjmení bylo špatně zapsáno...
Vnímám to tak, že rod je "popsán" uzavřenými manželstvími a potomky , vzešlými z těchto manželství.

Z