GENEALOGIE

Tak jsem v okresním archivu prohledal fond obecná škola a měl jsem štěstí, našel jsem tam kompletní zápisy o mém dědovi a pradědovi včetně známek, docházky i kázeňských přestupků.
Měl bych ale několik dotazů, snad se tady najde někdo kdo zná odpovědi.

Můj praděda nastoupil do školy roku 1879 do trojtřídní vesnické školy v 5 letech. Píši v pěti, ale do šesti mu chyběl jen měsíc.
První třídu zvládl celkem slušně ( známky 1-2) a i docházka byla ucházející. Přesto v dalším roce první ročník opakoval. Tento rok zvládl obdobně a postoupil do druhého ročníku. Ten opakoval 3x. A 3 ročník 2x.
Celkem tedy chodil do školy 7 let. Nutno podotknout, že postupem času se jeho známky zhoršovaly a i jeho chování a docházka se zhoršovali. Koukal jsem se na jeho vrstevníky a větší část na tom byla obdobně jen opakovala ročníky v jiném sledu. Byl tam i jeden, který ukončil školu ve druhém ročníku ze kterého odešel po dovršení 14 let.

Můj děda (syn předchozího) ve stejné škole absolvoval čtyřtřídní vesnickou školu a nastoupil roku 1915 a ukončil 1922. Vývoj byl obdobný, (jen byl asi větší darebák ) Poznámka učitele:Přes zákaz šel krást do obecní zahrady, nebo o přestávce rozbil ve třídě okno míčem.

Dotaz: Jak to tedy vlastně bylo s těmi troj-čtyř třídkami a proč v tehdejší době děti tak často opakovali. Musím ale podotknout, že docházka vesnických dětí nebyla zrovna ukázková.

Teď malá perlička (nejedná se ale o mého předka- náhodný nález ):
Poznámka učitele:
Znečistil obličej spolužáka a to tak, že se na něj vymočil.

Bohužel jsem si ten zápis nevyfotil, a teď mě to mrzí.

Předem děkuji za vaše reakce, připomínky či odpovědi.

Neodpovím Vám na vaše dotazy, ale tolik jste mě pobavil, že gratuluji. Úžasný nález

Také jsemprocházela školní matriky. Dívala jsem se však jen na nižší ročníky a tam byly děti hodnoceny slovně.
Vzhledem k tomu, že chudší děti chodily do školy převážně jen v zimním období (v době polních prací musely pomáhat na poli a klem hospodárky), tak je možné, že Váš předek opakoval ročník z důvodu špatné školní docházky (jestliže to v této době byl důvod k opakování).

A neměla každá třída dvě oddělení? Jak jsem pochopil z vlastního pátrání, tak do trojtřídní školy se chodilo 6 let ("povinná" školní docházka) - po dvou letech do každé "třídy". Ty pak byly rozděleny na "1. a 2. oddělení" podle věku žáků. V takové obvyklé vesnické škole bylo hodně dětí, ale málo kantorů. Jeden učitel musel vyložit látku během hodiny dnešním dvou ročníkům. Na "malotřídkách" se to děje dodnes, jen těch žáků mají podstatně méně.
Docházka pak vypadala následovně:
I. třída - 1. oddělení -> I. třída - 2. oddělení -> II. třída - 1. oddělení -> II. třída - 2. oddělení -> III. třída - 1. oddělení -> III. třída - 2. oddělení...
Obdobně to asi bude u "dvojtřídní školy" - jen v každé "třídy" pravděpodobně byli z dnešního pohledu žáci hned tří ročníků.
Myslím, že váš předek opakoval jen jednou, a to ve "II. třídě" - tedy buď dnešní 3. nebo 4. třídu.

Kdy se nastupovalo do školy ?
Ze sedmi dětí pradědy (u kterých mám údaje o zápisu), mezi lety 1900-25, nastupovali školu ve věku 6let 4, a ve věku nedovršených 6let 3. Nejnižší věk : narozena 6.12.1911 - 1.ročník Zk.školy1917/18. Předpokládám, že začínali také 1. září. Dva šli k zápisu opakovaně, nejmladší ne.
Mezi českými a německými rodinami (zejména v příbuzenctvu) docházelo k výměným pobytům dětí, kvůli výuce jazyka. Ten byl na rok a zahrnoval i docházku do školy (české/německé). Opakování ročníku může mít i tento důvod, kromě zdravotního.
Je to zajímavé, díky.

Takhle vypadá stránka z třídní knihy z roku 1879. Pokud by to někoho zajímalo.
http://img24.eu/v.php?file=kofwmd.jpg
Jinak s těmi rozdělenými ročníky na polovinu mě to taky napadlo. Ale v té době tam působilo 5-6 učitelů a i když to byla vesnická škola byli tam od každého ročníku dvě třídy A i B.

Počet vyučujících nehraje roli. Byla to dvou- nebo trojtřídní škola - měla tedy 2 nebo 3 třídy, ale docházka byla šestiletá! Pro potvrzení své "teorie" přikládám obrázek. Byť je mladšího data, jedná se o trojtřídní vesnickou školu. V uvedeném roce také měli I. třída A i B. Učitelé nejsou podepsaní určitě všichni, kteří v té době na škole působili. Chybí např. katecheta...

Mimochodem, všimli jste si, že za "Rakouska" byly volnými dny čtvrtek a neděle? A že školní rok začínal 16. září? Tedy alespoň v oblasti mého zájmu - na Vysočině.

Také jsem do těch výkazů nedávno nahlížel a v zásadě můžu potvrdit vaše zjištění. Vypadalo to třeba tak, že:
1. rok I. třída,
2. rok I. třída
3. rok I. třída 2. oddělení
4. rok II. třída
5. rok II. třída 2. oddělení

Přesné zákonitosti zatím neznám a nikde jsem je neobjevil popsané. Na té konkrétní vesnické škole bylo ještě zajímavé, že se navíc postupem času změnila ze trojtřídní na dvojtřídní. Četnost docházky u dětí se snižovala s postupující dobou (šlo o děti domkářů, které určitě museli pomáhat s hospodářstvím), u pár dětí sedláků jsem si všiml docházky téměř ukázkové.
Na zobecnění je to však málo, jde jen o mou první zkušenost s tímto typem fondu...

Psal jsem si dotaz do pedagogického muzea a ochotná paní mi poslala přibližný popis, jak to asi vypadalo ve škole za Rakouska-Uherska.

Výřez z odpovědi:

Vážený pane Novotný,

potěšil nás Váš dotaz na určité nesrovnalosti týkající se školní docházky.
Nejprve k věku, kdy se nastupovalo do školy. Školní docházka byla povinná od 6 let, ale v září nastupovaly i děti, které 6. narozeniny oslavily do 31. 12. (dnes jsme zvyklí, že děti musí dosáhnout 6. narozenin před nástupem do školy) - takže mohly nastupovat v necelých 6 letech, jako Váš dědeček.
Teď dále ke školní docházce - Všeobecný školní řád, který 6. 12. 1774 vydala Marie Terezie, stanovil povinnou školní docházku od 6 do 12 let. Tzv. Hasnerův zákon z roku 1869, který upravil obecné školství, prodloužil povinnou školní docházku o 2 roky (do 14 let), což vydrželo jenom do r. 1883, kdy byla opět zkrácena o 2 roky (tato úprava vydržela do r. 1922, kdy byla školní docházka opět o 2 roky prodloužena). Jak se tato předepsaná povinnost dala absolvovat?
Nejprve všechny děti nastupovaly do obecné školy, kde absolvovaly prvních 5 let docházky. Pak se situace značně lišila podle sociálního postavení, ale také podle bydliště rodiny - ve městech mohly děti pokračovat na měšťanských školách (odpovídají zhruba dnešnímu 2. stupni ZŠ), ev. tzv. nižších středních školách (první 4 třídy gymnázií a reálek). Vesnické děti, pokud nešly studovat do města (a takových byla asi většina), povinných 6-8 let strávily na obecné škole, která měla třídy rozdělenné do několika oddělení a těmi děti postupovaly (podívejte se na vysvědčení, zda tam o odděleních nejsou zmínky). Takže pradědeček i dědeček de facto nepropadli, jenom se prokousávali jednotlivými odděleními.
Situace se pak hodně změnila po r. 1922, kdy i vesnické děti začaly chodit na měšťanky, které poskytovaly kvalitnější vzdělání než obecné školy.
Teoreticky měla být oddělení tvořena podle stáří i znalostí žáků, takže je možné, že spolužáci, kteří nastoupili do jednoho ročníku, v pozdějších letech navštěvovali různá oddělení.

Velmi zajímavé, díky, že jste se podělil!