GENEALOGIE

Snažím se prokousat zápisy v gruntovnicích a stále častěji narážím na odlišné měny. Vždycky jsem si myslel, že se zde používalo jedno platidlo, ale ....

Na co jsem zatím narazil:
fr.....asi zlatý
mark......asi marka
hr........asi hřivna
(U všech se objevují groše, to budou nejspíš haléře).

Chtěl bych vytvořit jakousi tabulku používaných měn, jejich názvů, značek a poměry mezi nimi.

Našel by se tady někdo, kdo by mi s tím pomohl? Nevím kde začít.

Předem moc děkuji.

Já jen doplním že:
1 Groš = 3 Kreuzery (Krejcary) - to platí po roce 1750 - tzv. Konvoluční měna

Něco více lze dohledat třeba zde: http://www.rymane.cz/starejednotky.htm

Na internetu je spousty stránek co se různými obdobími a měnami tehdy platnými zabývají... např:
http://www.bilyujezd.cz/bu/kronika/pr03.html
v odrážce peníze. O R-U koruně dává dobré počtení teta Wikipedie:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_koruna
Anebo pan Brzoboahtý má pěkně zpracovaný vývoj cen a platů od 13. století jak v průmyslu a potravinářství, tak i v zemědělství:
http://www.brzobohaty.eu/
Hezký den

Děkuji za odkazy. Řádně jsem vše prostudoval a závěr je takový, že vypracovat nějakou jednoduchou převodní tabulku je nemožné. Za posledních 400 let se používalo obrovské množství mincí různých hodnot. Jejich hodnoty se mezi sebou různě měnily a současně platilo i několik měn.

Hřivna:
Je to vlastně základní jednotka, ke které se vše přepočítávalo.
Od roku 1624 se u nás používala tzv. Vídeňská hřivna a bylo to 280,0668 g stříbra
V 18 století se začala používat hřivna Kolínská a ta byla 233,8 g stříbra.
Pokud měl někdo zaplatit třeba cenu 1 hřivna, tak to mohl zaplatit různou skladbou mincí. Každá mince měla svůj přesně daný poměr k platné hřivně. Tak se mohlo stát, že 1 hřivnu jste mohli poskládat ze zlatých, stříbrných i jiných penízků.
Pro příklad: V roce 1764 1 hřivna = 10 tolarů = 20 zlatýchcm.

Ty odkazy mi odpověděli na většinu mojich otázek, ale co byla měna marka to zatím nevím. Našel jsem to na Moravě v gruntovnici v německy psaném zápise z roku 1744.

Takto jsem já pochopil problematiku mincí a platidel. Pokud to je jinak budu vděčný za opravu a vysvětlení.

Tak díky Claricii se mi podařilo rozlousknout i tu marku.
Cituji:
Marka byla v některých částech rakouské monarchie používána poměrně dlouho, ačkoli se jednalo de facto o německé platidlo. Je to spojeno s pruským Slezskem a dalšími částmi německého území.

Vzhledem k tomu, že Hněvotín byla z větší části německá obec, tak mi takovéto vysvětlení připadá dost pravděpodobné.