Rodopis jako kniha - rady, nápady, inspirace

[Shari]

Zdravím všechny,

nevím, jestli to patří zrovna sem, ale připadá mi to mému tématu nejbližší. Dávám dohromady rodopis rodiny Jelínků z Pochvalova a Smolnice jako knihu. S historickými daty až tak velký problém nemám, rozdělila jsem si zápisy o jednotlivých osobách na narození, sňatek, děti, sourozence... u nedávných předků se v tom ale začínám trochu ztrácet. Je mi jasné, že tátu, pro kterého tu knihu tvořím, bude zajímat více informací (dost si toho i pamatuje). Směrem do historie jdu jen po hlavní linii, i když dat mám více. Teď ale uvažuji, jestli od určité osoby neudělat rozrod a jakým způsobem.

Tvořil jste někdo něco podobného? Podělíte se o zkušenosti?
Za jakoukoliv inspiraci nebo varování, na co si dát pozor, předem děkuji

Šárka

[Kasr]

Zkuste si stáhnout vzory z tohoto odkazu, možná Vám to pomůže: http://www.europeandescendant.com/examples/

[kulan]

Zkuste se podívat na kapitolu z mojí plánované knihy na http://kulanuvrodopisnyblog.blogspot.cz ... piste.html, třeba Vás inspiruje.

[Shari]

Zkuste se podívat na kapitolu z mojí plánované knihy na http://kulanuvrodopisnyblog.blogspot.cz ... piste.html, třeba Vás inspiruje.

Díky!
To, co píšete v úvodu, je naprostá pravda, už také dohledávám další souvislosti, které by mě jen při ťukání dat do programu nenapadly. Teprve když to člověk dává do věty, zamyslí se jak to vlastně mohlo být.
Kapitolky určitě prostuduji a věřím, že další inspirace přijde Ve svém rodopise už mám zpracovaných zhruba 45 stran. Bála jsem se, aby toho nebylo moc... jak to tak čtu, tak klidně přidám
Nějaká ukázková kapitolka z 20. století by nebyla?

Šárka

[jagea]

Tady tyto rady vypadají zajímavě, ale bude velký rozdíl zda půjde o knihu o 30 stránkách nebo od veledílo, které má přes 100 stránek. Tohle dilema také řeším, s tím, že ještě nemám dopsáno a jíž mám přes 100 stránek. Navíc nejdu jen po přímé linii ale i po liniích manželek a rozrůstá se to různě do stran a nejde to jinak než se neustále k něčemu vracet a už i já se v tom ztrácím. A pak je také asi rozdíl, zda děláte rodopis na kšeft nebo pro své vlastní příbuzné. O příbuzných víte, co by je asi nejvíc zajímalo. Já jsem ten druhý případ, píšu to hlavně pro mámu a její sourozence. Ještě to bude zajímat sestru a vzdálenější příbuzné starší generace. Ale synovec a neteře mají zatím moje psaní na háku, ale myslím si že za pár desítek let i oni dokážou ocenit moje veledílo.

[Shari]

Píšu to také pro rodinu, ale snažím se držet hlavní linie, abychom já i čtenáři nezabloudili. Protože si ale taťka dost pamatuje (bude mu příští rok 80), lépe a zároveň hůř se mi píše 20. století. Matriky začínají být na netu nedostupné a krabici s "poklady" se tátovi na půdě ještě nepodařilo najít, takže je to ve stylu jedna paní povídala... i když některé tyto dochované paměti se mi už potvrdily... předek se 24mi dětmi se dvěmi manželkami (našla jsem jich "jen" 21, ale to už se konečné cifře dost blíží).

Rozdělila jsem si knihu na kapitoly po jednotlivých předcích (mužská linie) a doplnila o podkapitoly o sourozencích, kde už se nerozepisuji tolik jako o hlavním předkovi. Jenže jsem došla ke generaci mého dědy a tady je mi jasné, že by tátu zajímal celý rozrod a teď nějak nevím, jak se s tím popasovat a hlavně, co všechno o lidech, kteří žili poměrně nedávno nebo ještě žijí, psát. Navíc z té doby už začínají být k dispozici fotografie a teď, které vybrat, aby se z rodopisu nestalo fotoalbum...

Díky shodám na MH se mi podařilo najít "ztracenou" rodinu od bratra mého dědy a už se uskutečnilo i osobní setkání Zadala jsem po rodině také úkol, aby se hezky společně vyfotili, to taťkovi udělá radost stoprocentně, pokud se mi to podaří alespoň od většiny vyloudit.

[hozacwa]

Třetím rokem píšu kroniku rodu po matce, v mužské linii. vzhledem k příchodu předků na Moravu v r.1424 tomu odpovídá i rozsah. a to se věnuji jen přímé linii v původním městě, kde celý rod žije dodnes; nelze se vůbec věnovat vedlejším větvím, protože v tom bych se potom ztratil nejen já, i čtenáři. navíc znám velmi dobře celu historii města, o to lépe se mně o jednotlivých osobách a generacích píše.

díky informacím od předchozích autorů těchto příspěvků jsem si spočítal jednotlivé kapitoly (7) a zjistil jsem, že jsem překročil už 400 stran. kromě života předků v kronice stručně uvádím i nejvýznamnější společenské, válečné i meteo události, které měly vliv na konkrétní život členů toho rodu. text doplňuji také obrázky a fotografiemi, zejména z 20. a současného století. k dispozici jako zdroj informací mám také např. přes 2000 stran rychtářských register, sirotčí knihy, lánové rejstříky. horenské knihy atd., dají se tedy využít konkrétní faktografické údaje.

největší potíž je se současníky; všichni by kroniiku po dokončení chtěli, ale když je požádám o stručný životopis, ev. několik základních informací o jejich rodinách - jen sliby chyby.
samotný rozrod jak tohoto "základního stromu", tak velmi početných dalších větví tohoto rodu potom dám pro přehlednost jako samostatnou přílohu kroniky. (jen výpisy z matrik tabulkovou formou - a to ne všechny matriky jsou dostupné - činí při počtu cca 7 záznamů na jedné stránce již téměř 700 stran).
ale je to práce zajímavá, při ní jsem se dozvěděl řadu informací, nejen o vlastních předcích, ale také z historie měst a obcí, kde se postupně tento rod rozšířil, navázal jsem řadu kontaktů se vzdálenými příbuznými a dalšími lidmi i v zahraničí.
držím palce všem podobným nadšencům, kteří se pustí do historie svého rodu.
H.

[jitka4.2]

Šárko jmenuji se Jitka Jelínková a myslím si, že jsme příbuzné bylo by možné se nějak zkontaktovat.