od Zora » pát kvě 01, 2015 6:26
Stávalo, že dítě, které vychovával manžel matky dítěte, "automaticky v obci přebíralo příjmení později provdané matky a jejího manžela. Tvořili spolu rodinu, takže všichni vnímali, že jde o dítě z této rodiny.
Manžel matky ovšem nemohl legitimizovat dítě, které bylo v roce 1835 už dospělé. (jestli správně počítám, tak bylo Alžbětě 31 roků). Nepřečtu zápis, takže těžko soudit. Setkala jsem se s případy, kdy manžel matky souhlasil s legitimizacím, ale v matrice to nebylo poznamenáno, došlo jen k zápisu na "papír" a ten byl uložen ve farním archívu - stávalo se to tehdy, když se ale jednalo o vzdálenější farnosti, které si doklady přeposílaly.
Snad i tady došlo k opomenutí vepsat zápis, snad se z nějakého důvodu odložil proces legitimizace... .
Možná ten zápis z roku 1835 vše jen vrací do pořádku, tedy že se v roce 1835 konstatuje, že (dříve) došlo k legitimizaci.
Dospělou Alžbětu by teoreticky mohl manžel její matky adoptovat, na rozdíl od adopce dětí by šlo o adopci dospělého, kdy mohla adoptovaná osoba používat příjmení adoptivního rodiče, (ale v tomto případě zcela jistě dál používala příjmení svého manžela) a vznikal by jí nárok na dědictví.
Jde pouze o úvahy, rozhodně je důležité, co přesně je dopsáno do matričního zápisu u narození. Zora
. Třeba na nesrovnalost přišel nadřízený při vizitaci nebo Alžběta chtěla opis křestního listu (který nevím, jestli se roku 1835 vydával).....
