GENEALOGIE

Dobrý den,

jestli někdo pátrá v matrikách farnosti Tišnov, dříve nebo později narazí na problém, že nejstarší matriky shořely při požáru města roku 1822, zmínky o něm jsou tady nebo zde. Bohužel se s tím nedá nic dělat, ale co mě zajímá a co jsem zkoušel na internetu neúspěšně dohledat, je otázka, kdy se tu vlastně začalo s vedením matrik. Rád bych věděl, kolik let vlastně spolykaly plameny. Obecně tipuji, že by to mohlo být od 50. let 17. století, kdy se matriky začínaly ve velkém vést, ale je to jen pouhý dohad, mohlo to být samozřejmě dříve i později a rád bych věděl přesně kdy.

Takto vypadá dnešní stav tišnovských matrik. V několika okolních farnostech vypadá situace pro představu takto: Dolní Loučky (1658), Lomnice (1714), Doubravník (1623), Drásov (1680) nebo Deblín (1659).

děkuji předem za případné objasnění
zedir

Obávám se, že ono "přesně kdy" nemáte moc šanci zjistit bez průzkumu církevních materiálů a dalších zdrojů (kde by se snad zmínka o matrikách mohla nacházet, např. nějaké vyčíslení škod a podobně) - osobně bych tipla první polovinu 18. století, protože tišnovská duchovní správa byla hodně ovlivněna klášterem Porta Coeli (a zdejší matriky existují od roku 1740).

Děkuji. Mám z toho ale trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu si říkám, že kdyby neshořely, stejně bych se tedy pravděpodobně nedostal moc hluboko, takže mně i tato hypotetická situace přijde líto, ale na straně druhé se mi zase trochu ulevilo, že nemusím želet více než století a půl shořelých matrik, kdyby byly vedeny tak dlouho jako například v Třebíči. Zeptám se ještě, jaká byla praxe vedení opisů matrik? Myslel jsem si, že opisy a originály, aby logicky měly smysl, by měly být uloženy na rozdílných místech, pro případ, že by se jedněm nebo druhým něco stalo. Znamená to tedy, že bývaly buď neprozřetelně uloženy na stejném místě, nebo někde ještě v tuto dobu nebyly opisy vedeny (ačkoliv vedení opisů, jestli se nepletu, bylo nařízeno již koncem 18. století) ?

Farní kostel svatého Václava stojí na místě kostelíka dřevěného, který je poprvé zmiňován v první polovině třináctého století. Tišnovská fara byla do založení kláštera Porta coeli (1233) obsazována biskupy olomouckými. Zakladatelka kláštera královna Konstancie darovala patronát kostela roku 1239 klášteru Porta coeli. Ve čtrnáctém století byl Tišnov sídlem děkanství. V knize svatebních smluv města Velké Meziříčí je uváděn jako svědek roku 1606 na svatbě Jana Sarkandra kněz Adam Calinius (Kalina), farář tišnovský. Roku 1633 se stal farářem Pavel Surprius, kterým začala řada farářů z řádu cisterciáků (až do roku 1788). Od roku 1967 je z Tišnova spravována farnost Předklášteří.[1]

Tolik říká Wiki

Nerozumím úplně přesně tomu, zda by mohla existovat fara, kde se nevedly matriční knihy, já jsem se tím nesetkala, ale snad jsem fakt nepochopila zcela přesně dotaz.
v seznamu
http://actapublica.eu/userdata/inventar ... venkov.pdf

Je Tišnov uváděn jako starobylá fara.
Z

zedir píše:Děkuji. Mám z toho ale trochu rozporuplné pocity. Na jednu stranu si říkám, že kdyby neshořely, stejně bych se tedy pravděpodobně nedostal moc hluboko, takže mně i tato hypotetická situace přijde líto, ale na straně druhé se mi zase trochu ulevilo, že nemusím želet více než století a půl shořelých matrik, kdyby byly vedeny tak dlouho jako například v Třebíči. Zeptám se ještě, jaká byla praxe vedení opisů matrik? Myslel jsem si, že opisy a originály, aby logicky měly smysl, by měly být uloženy na rozdílných místech, pro případ, že by se jedněm nebo druhým něco stalo. Znamená to tedy, že bývaly buď neprozřetelně uloženy na stejném místě, nebo někde ještě v tuto dobu nebyly opisy vedeny (ačkoliv vedení opisů, jestli se nepletu, bylo nařízeno již koncem 18. století) ?

No, s opisy je to pro tuhle oblast složité. Jižní Morava patřila až do vzniku biskupství brněnského v roce 1777 pod olomoucké biskupství. Tam se vedly duplikáty matrik od roku 1699, pokud si pamatuju dobře.

Ovšem, co se stalo, když převáželi tyhle duplikáty z Olomouce do Brna? Tak nějak se ztratily. A tak jsou k dispozici jen duplikáty cca po roce 1777.

Když už pech, tak pořádný - já mám totéž ve farnosti Nová Říše, tam to byl požár kláštera, který zničil jak matriky, tak pozemkové knihy, tak i všechny možné další prameny.

Je zajímavé, že wiki říká, že faru vedli cisterciáci
Roku 1633 se stal farářem Pavel Surprius, kterým začala řada farářů z řádu cisterciáků (až do roku 1788)
Jediný mužský cisterciácký řád v okolí mě napadá ve Žďáře. (V Předkláštěří byly ženy).
a jak říká wiki -
Bezprostředním impulsem ke zrušení kláštera byl zhoubný požár z 16. července 1784. Poslední opat (teprve nedávno zvolený a mladý šlechtic) Otto Steinbach z Kranichštejna (opatem byl v letech 1782–84) po něm sám požádal Josefa II. o zrušení kláštera, ačkoliv klášter šlo opravit a císař původně počítal se zachováním tohoto významného církevního ústavu.

Ten taky vyhořel ....
Otázka je, kam se poděly doklady, po zrušení (pokud nějaké zůstaly.)
Pro obec Hrutov tamější mniši - správci fary po požáru obnovili se svých podkladů alespoň část brtnické matriky...
Z

Děkuji za doplnění. Když jsme u těch požárů, říkal jsem si, že si někdy dám tu práci a spočítám všechny požáry, o kterých jsou zmínky, že někdy Tišnov postihly, protože ty pomalu patřily k místnímu folkloru, například na počátku 18. století byly tři velké požáry téměř tři roky po sobě. Po onom požáru z roku 1822 je zmínka, že tehdejší farář Jan Penninger velkým úsilím, jako včelička, pro své milé nástupce stěží uspořádal archiv a matriku používaje trosek rozličně zachovaných… Zajímalo by mě, co bylo těmi troskami, ale to by byly asi jen spekulace.

http://is.muni.cz/vyhledavani/?search=

zkuste hledat v pracech MUNI, mně se to mnohokrát osvědčilo,
je tam třeba zajímavá práce Petra Eibela o farnosti v době husitské?
teď mně název vypadl ))
Možná, že tam při troše snahy najdete i info kolem zachovalých dokladů z fary, .
Z

Claricia - co se týče církevních opisů všech katolických matrik, tak pan Peterka z opavského archívu mi psal, že povinně se vedly od roku 1670 a leckde byly vedeny i dřív.

Narazila jsem na to při prohlížení vsackých matrik. Abych uvedla do obrazu - je rozdíl mezi opavským a brněnským zemským archívem (nejen v komunikaci, míře paranoie,…). Opava má vynikající skenování měkkým světlem ve vysokém rozlišení, které pomáhá vytáhnout maximum z každého tahu a vybledlého inkoustu. Brněnský standard je špatně přibližitelné přehulené skenování, které je tak přezářené, že místy vede k nečitelnosti. Ano je k pozastavení, že někde to jde a jinde to nejde.
No a Opava přímo vybízí - kdybyste našli špatně naskenovanou stránku, hlaste, okamžitě opravíme. A proto jsem si troufla nahlásit oddavkovou knihu, která po pár stranách najednou, jak když přepne do jiného světa, ohavné přehulené skeny ve špatném rozlišení. Napsala jsem a obratem dostala odpověď, že to naneštěstí nejsou jejich skeny, že tato matrika utrpěla za války a větší část byla zničena. Proto požádali diecézi o doplnění chybějících stránek. A obdrželi toto neprofesionální skenování. Leč darovanému lošaďu na kosti v hubě něsmatri, jak psal Zdeněk Jirotka a tak to mají doplněno těmito, protože to je lepší, než nemít kompletní záznamy.

A ano, právě Tišnov mi leží v patě taky a celé měsíce dumám, jak to tam mají s těmi opisy. Na druhou stranu jim chybí i první civilní matrika, kterou taky potřebuji a ani to v Tišnově nevědí (že ji postrádají) a člověk si to musí zjišťovat odjinud.

Když tu vidím oživené toto staré téma, tak aby to tu bylo kompletní a byla zodpovězena původní otázka: byl jsem v kontaktu s farním kronikářem Tišnova (pan Kos) a ten mi sdělil, že matriky se v Tišnově vedly od roku 1680, takže shořelo nejstarších 100 let. Co se dá dělat...