vojna u ženatých?

[santhea]

Dobrý den, při mém bádání, jsem narazila u jednoho předka na 14. letou pauzu mezi dětmi, měli tři děti pak 14 let nic, a pak další dvě děti. Napadlo mě jestli mezi tím nemohl odejít třeba muž na vojnu. Myslíte, že by to bylo možné, když už byl ženatý a měl děti? Jedná se o polovinu 19. století a v obci, se v té době rodilo celkově mnohem méně dětí, oproti předchozím létům sotva 1/3 dětí, a to v průběhu asi 10 let. potom zase porodnost narostla. Popř. jak by se tato pauza dala jinak odůvodnit, zejména, když se jednalo nejen o mého předka, ale o obec celkově. Děkuji

[Zora]

Zkuste se podívat, zda majitel panství nevlastnil ještě jinou lokalitu, příp. nezakládal novou ves. Bývalo dost časté, že si "půjčoval" obyvatele původní vsi, než se doplnil počet obyvatel do potřebné výše.
O jakou oblast se jedná a znáte "povolání" předka?

Samozřejmě se nedá vyloučit nějaká forma účasti v "armádě", je možné, že právě z Vaší lokality byl doplňován nějaký konkretní pluk.
Z

[santhea]

Jedná se o Stráneckou Zhoř, léta 1847-60. Můj předek byl krejčí po většinu doby.

Jen se ještě zeptám, kdyby byl takto přestěhován, to fungovalo na základě dobrovolnosti nebo nařízení, a pak se prostě jenom vrátili zpátky?

[Zora]

Musíte vyhledat na netu dějiny obce, třeba se najde nějaká zmínka, co se tam v dané době dělo.
Povolání krejčí bylo spíš vázáno na stejnou obec - zavedená klientela, ale nedá se vyloučit, že pracoval pro vrchnost. Při letmém hledání jsem ale našla, že před koncem 18. století přestala být Stránecká Zhoř panstvím.
Uvedené období by mohlo asociovat revoluční rok 1848 a jeho následky, ale tak dlouhá pauza, to mě nic nenapadá...

Všeobecně se dá říct, že přesídlování osob z jednoho panství na jiné se v té době už ve větším rozsahu nedělo, nové vsi se nezakládaly, možná výjimečně (nesetkala jsem se s tím), ale vyloučit to nelze. Spíš budete muset hledat v okolí, je možné, že z nějakého důvodu rodina bydlela chvíli jinde, domů se vrátili třeba až po vypořádání nějakého dědictví.
Rozhodně je málo pravděpodobné, že by mezi dětmi byla taková prodleva.
Zkuste zkontrolovat, zda se nejedná o dvě manželky, či snad dokonce o shodu jmen dvou manželských párů, už se to na fóru vyskytlo. Číslo popisné není zas tak rozhodující, ve stejném domě mohly bydlet dva muži stejného jména i příjmení (otec, syn, synovci a podobně)

[santhea]

Děkuji za rady.

Původně jsem si myslela, že po těch 3 dětech další neměli, protože dvě poslední byly dvojčata a mohl pak být problém mít další, ale nakonec jsem našla, víceméně náhodou další dvě, a jsou určitě od těch samých rodičů.
Určitě musím ještě více zapátrat, protože jak jsem psala, v obci celkově ubylo porodů a to opravdu hodně, tak jsem zvědavá, jak to nakonec bude

[Karolina Vernerova]

možná vedle jak ta jedle: a nepřibylo v té době výrazně úmrtí? že by nějaká epidemie..... že bylo lepší do ní nerodit děti- no i když nevím, jak to bylo s plánovaným rodičovstvím v té době .-)

[artepa]

Nemohou být zapsaní v jiné matrice?

[Zora]

zkuste ještě hledat v matrice úmrtí, je dost pravděpodobné, že všechny děti nepřežily, snad by se dalo takto doložit, zda se rodina v obci pohybovala, nebo zda je velmi pravděpodobné, pokud nic nenajdete, že po uvedenou dobu se v obci nevyskytovala.
Podívejte se také na věk rodičů, kdy se matce narodily poslední děti.
Z

[santhea]

tak celkově žádná výrazná epidemie, až v roce 55 cholera jinak nic výrazného co se úmrtí týče, a od roku 47 se v knize umrtí jejich jméno ani číslo nevyskytuje, tak budu pátrat po okolních obcích a ještě zkusím i knihu oddaných, ty první 3 děti jsem tam našla tak třeba tam budou další, uvidíme.

[santhea]

ještě mě napadlo, co kdyby byl třeba ve vězení, vůbec netuším jak to tehdy chodilo s tresty, dá se to nějak zjistit?

[Zora]

S těmi kostely je to možné, mám takový případ u předků - obec se nechala přefařit, ale někdo chodil dál do původního, jiní do nového.... vždy katolického.
Nepředpokládám přestup k jiné cirkvi a pak zase návrat do původní, v 1. pol. 19. století se tohle nedělo.
Toleranční patent sice už platil, ale k evangelikům se většinou dávali ti, v jejichž rodinách se udržovala tajná víra předků. Pokud by vyli evangelíci, měli by to uvedeno v zápisech (většinou čárka v jiné kolonce). Pokud by přestoupili, těžko by se vraceli.
To vězení je možné, ale kde by se daly zápisy dohledat, tak to nevím.

Opravdu bych hledala v okolních vesnicích a podívala se na to, kdy se rodily nejmladší děti, zda to mohla matka "stihnout"-
Taky je možnost, že rodina šla za lepším krejčí by mohl být zaměstnán v nějaké textilce, které vznikaly jak houby po dešti v širokém okolí Brna a v Brně samotném.
Příchozí do Brna nejčastěji bydleli v Komárově (samostatná matrika) nebo na Cejlu (sv. Tomáš a Nanebevzetí p.M.... v Zábrdovicích, (index pro Zábrdovice)
Mohli se pak z nějakých důvodů vrátit, stáří otce, nemoc dětí (v dělnických koloniích byla bída a tubera), mohli dědit, změnily se jim k lepšímu životní podmínky.