Šití a tamborování rukavic [pozn. druh řetízkového vyšívání, jež se provádí obyčejně na tamborovacích strojích]vyžaduje dle schopností zpravidla jen krátkého vyučení, je-li žačka již v šití dobře obeznalá. Příslušné strojky nejsou drahé. Výdělky jsou nyní skrovné a nejisté, neboť výroba je v úpadku. Zanikla i v Praze odborná škola rukavičkářská. Asi 1000 šiček domácně zaměstnáno je v Podrudohoří, odkud se zasílá práce také faktorům na Dobříšsku, Příbramsku, Hostomicku a Rožmitálsku. V Rudohoří pracuje šička přímo pro výrobce, v českých oněch místech pro sprostředkovatele faktora (majitele ústavu pro šití rukavic), jenž také od pražských výrobců přijímá práci.
Přistřižené rukavice bez okras tamborují se v Praze (na bubínku); platí se 2 - 3 hal. za pár, což při 12hodinné práci pro zručnou šičku znamená výdělek 1.20 - 1.40 K(týdně 7 - 8.40 K). Výzdoba šňůrkami provádí se většinou v Praze.
Více:
http://uhv.upce.cz/cs/josef-kafka/Z.
