Až tu jednou nebudem

[Zora]

Napadá mě jediné, zkuste se proslavit Vy nebo Vaše děti, svět se pídí po rodokmenech slavných, hledá jakékoliv kladné či záporné stránky života zajímavých lidí. Proberte si historii, jak se odborníci pídí třeba po životě faraonů, králů a císařů, státníků, vědců, lékařů, hudebníků, spisovatelů. Pak nastane opačný extrém, společnost sama se postará o uchování všech dostupných informací o takové osobě.
A taky trošku bych se přimlouvala - zůstat "nohama na zemi". Ano, každý z náš věnoval svému koníčku x hodin, dnů, , měsíců, roků... práce. Zjistili jsme spoustu podrobností jak o životě konkretních předků, tak o obci, oblasti a životě v daných dobách.
A pokud o to nebudou mít zájem naši potomci?
Je to stejné jako třeba se zahrádkářem, který zvelebuje svoji zahradu, záhony, a jeho děti o to zájem nemají a zahrada zaroste..... třeba jen sbírka vzorů na pletení nebo přímo vzorník na vyšívání...
Přenechejme potomkům svoje pátrání v jakékoliv formě a nechejme na nich, jak si s těmito informacemi naloží. V první polovině 20. století se všechny poznámky psaly ručně, my jsme si je dokázali zpracovat do formy a podoby, která vyhovuje našemu věku, tak věřme, že i ti po nás to zase nějak dotáhnou o kousek dál. A matriky a další archivní materiály, ty přetrvaly někdy i více než 400 let, tak snad to naše bádání na tom bude podobně.
Z.

[Zora]

Mohla bych o písemnostech - pozůstalostech , zanechaných předky vyprávět.... v podstatě nikdo z potomků nemá o nic zájem - až na mě, jenže - kam uskladňovat stohy písemných rukopisných poznámek, krabice pohledů, knihy staré věkem, obsahem... o výstřižcích, mající hodnotu k době, kdy vznikaly, ne k době, kdy najdu cokoliv na netu, jen přečíst, prohlédnout zanechané pozůstalosti zabere neúměrně času. třeba stohy "cestovních deníků" neprovdané paní učitelky, která si zapisovala všechny jednodenní výlety , ale i zahraniční dovolené, den po dni, snad občas hodinu po hodině.
Jediné, co jsem stihla přečíst - všechny knihy, které se mně dostaly do rukou. na rukopisné poznámky, probrání se třeba stohy korespondence (pokud se netýká mých předků přímo), na to prostě čas nemám a asi bohužel mít nebudu - i kvůli očím)
Asi se má nechat věcem taky trochu volný průběh a mezi námi, ať si ti potomci mají také o čem bádat, pokud budou chtít. ))
Z.

[PomněnkaPrvní]

A vidíte, to jsou ty rozdíly mezi lidmi, jejich odlišné myšlení, jejich sny a přání.
Já se genealogií zabývám kvůli svým předkům, abych je našla, zdokumentovala jejich život, aby se na ně nezapomnělo. Protože si jich vážím, zajímá mě jejich život. Nechci, aby po nich zůstalo jen nečitelné jméno vytesané do náhrobku, který už se rozpadá působením času.
A když nechci, aby se na ně zapomnělo, snažím se vymyslet způsob, aby byli stále známi a nebyli zapomenuti ani poté, co já sama zemřu.

Dále se genealogií zabývám kvůli svým potomkům. Aby věděli kdo jsou, odkud přišli, kde všude mají rodinu.
(A kdo věří v posmrtné setkání blízkých duší - ovdovím a těším se, až se s manželem jednou setkáme v nebi... - možná tím zajistím i setkání mých předků s mými potomky).
A potomky nemyslím jen svoje děti a vnoučata a pravnoučata, ale také moje synovce a neteře a jejich děti a děti jejich dětí...

Problém s hmotnými nosiči jsme si rozebrali. Trvanlivé je máloco a jak píše Zora a Monika, jestli to náhodou přežije čas a někdo to někdy najde, možná ho to ani nebude zajímat (nevíme, kdo bude vyklízet půdu po mých zemřelých pravnucích, kdo najde onen tubus...).

Proto jsem v tomto vlákně chtěla řešit elektronický způsob uchování a sdílení dat. Aby i ti pra pra pra potomci mých neteří a synovců, kteří se budou nacházet v jiné zemi a mluvit jiným jazykem, mohli zpracované informace mít.

I v dnešní době víme jak vypadalo a umíme číst (někdo) klínové písmo, hieroglyfy, apod. Kdykoliv si je můžeme přečíst, i když nejsme v Egyptě. A to díky elektronice.

Za sto dvěstě let možná nebudeme žít na tomto území a nebudeme již mluvit česky. To ale není problém, vždyť denně čteme materiály v němčině a latině a nemáme s tím (větší) problém.
Takže jestli se jednou stane jedinou řečí na světě angličtina, ruština nebo čínština, badatelé se budou muset prostě vedle latiny a němčiny naučit ještě češtinu.

Ale k té elektronické formě, která by zpřístupnila data našim potomkům, ať jsou kdekoliv.
Napadá Vás něco?
Jak velké úložiště dat by to muselo být?
Jakým nejjednodušším způsobem by to mohlo fungovat (předpokládám, že jedničky a nuly budou fungovat velmi dlouho)?
Existuje už něco takového?
Mohlo by to fungovat jako jedna ze stránek na facebooku (či twiteru, google+ apod.)?
Nebo by to mohlo fungovat jako jedna stránka na wikipedii? (ti už velká úložiště mají a předpokládám, že stále pracují na tom, aby je zvětšovali a uchovávali data).
Když to budou jenom seznamy jmen a dat, s žádnými převratnými funkcemi soudobých technologií, nebyl by snad problém tato data uchovat, až např. internet a wikipedie budou pasé a lidstvo vymyslí něco jiného. Nebo ano?
Až místo počítačů a klávesnic budou třeba jenom hologramy, které nám všechno řeknou nebo ukážou, zapíšou co nadiktujeme... I do takových technologií by přece měly jít dát písmena a číslice, aby se uchovaly např. ty informace z wikepedie (a nebo ty informace o našich předcích).
Řekneme "holograme, vyhledej informace o Josefu Kupkovi narozeném ve Spešově roku 1722" a hologram nám oznámí, že z dat na již leta nepoužívané wikipedii našel tento seznam, ve kterém je i hledané jméno.

O to mi jde.
Máte tipy, co by se pro to muselo udělat?
Jak by se to dalo provést?
A kde?

[czluny]

Vaše data uchovají Mormoni, vůbec bych se nedivil kdyby už to dělali. Ostatně pokud GEDCOM nahrajete na jejich stránky Familysearch tak to máte vyřešené:-)

http://www.atlasobscura.com/places/mormon-genealogical-archives

[Georgiuss]

Těžko najít pomíjivjejší typy než facebook a podobné metody.

[PomněnkaPrvní]

Vaše data uchovají Mormoni, vůbec bych se nedivil kdyby už to dělali. Ostatně pokud GEDCOM nahrajete na jejich stránky Familysearch tak to máte vyřešené:-)

http://www.atlasobscura.com/places/mormon-genealogical-archives

Jak to funguje?
Kam se to dává?
Jak se v tom hledá?
Díky!

[czluny]

Když tak mě někdo opravte kdybych moc lhal:

Mormoni neboli církev ježíše krista posledních dní spravují stránku:

https://familysearch.org/ tu určitě znáte! Jsou tu naskenované matriky, sčítání lidu, můžete si zde vytvořit rodokmen, nebo ho sem exportovat, můžete pomoci indexovat naskenované materiály atd. Oni mají ten podzemní bunkr v UTAHU:-)

Pokud je mi známo tak: mormoni považují pouze svojí víru za jedinou a pravou. Umožňují svým věřícím zpětně pokřtít všechny předky na jejich víru, protože ti věřili staletí v bludy. Proto Mormoni celosvětově financují zpřístupnění matrik atd. Ostatně financují to i u nás.

P.

[DavidNebeský]

Mormoni samozřejmě data uchovávat budou, ale jen tak dlouho, dokud budou existovat. Eschatologická hnutí v historii nikdy moc dlouhou výdrž neměla a Mormoni už asi "přesluhují".

Já bych opravdu vsadil na elektronickou knihu s ISBN. Do Národní knihovny ji nedostanete, do ale spousty soukromých úložišť včetně Google Books ano. Všechna tato úložiště dříve či později zaniknou, ale myslím, že vždycky budou knihovny, které do katalogu zařadí každou katalogizovatelnou (proto to je třeba mít ISBN) knihu, na kterou někde natrefí. A protože elektronických knih bude nesmírné množství, budou se staré formáty automaticky a masově exportovat do nových formátů.

[Zora]

Jen pozor na využití (jakýchkoliv) dat žijících předků či potomků )), jinak hodně štěstí ))
když budete šikovně hledat, na youtube najdete, tuším třídílný film o tom, jak zpracovávají a uchovávají data a taky můžete přímo přejít na jejich program pro tvorbu rodokmenů. )) a publikovat ho na jejich webu.
Z

[Georgiuss]

..... A protože elektronických knih bude nesmírné množství, budou se staré formáty automaticky a masově exportovat do nových formátů.

O ty nové formáty právě jde. Jak bude mít budoucí generace zajištěno to "automaticky " ? Stoprocentní spoleh, nebo určitá ztráta bude přípustná. Není lepší nechávat to v rukách přímých účastníků?

[DavidNebeský]

[quote="Georgiuss"]O ty nové formáty právě jde. Jak bude mít budoucí generace zajištěno to "automaticky " ? Stoprocentní spoleh, nebo určitá ztráta bude přípustná.[/quote]

Záleží určitě na formátování originálního obsahu. Čím méně formátování, tím lépe. Román, který je dělen jen na kapitoly a odstavce, zcela jistě přežije bez ztráty informace, podobně jako bez ztráty informace přežívají historické romány. Obrázky by měly přežít, ale spíše jako obrazová příloha než obrázky v textu, ale je také možné, že nepřežijí vůbec. Stránky a odkazy na ně přežít nemusí, budoucí knihy nemusí být na stránkovaných médiích. Obsah by tedy měl být interaktivní (odkazy), což elektronické knihy umí, ani tak bych ale na přežití obsahu nesázel. Poznámky a cokoli co vybočuje z toku textu se může ztratit nebo může ztratit souvislost. Stejně tak se může ztratit a pravděpodobně ztratí jakákoli informace obsažená ve formátování nad základní dělení textu na věty odstavce a kapitoly.

[PomněnkaPrvní]

Narazila jsem na databázi worldcat.org
Našla jsem v ní např. i diplomovou práci nějakého studenta z Ostravy.
Znáte to? Co si o tom myslíte, mohlo by to být užitečné i pro genealogy?

A ještě k familysearch, máte někdo zkušenosti, jak se s tím pracuje, co to umí?
Zaregistrovala jsem se, nahrála gedcom s mými daty. Teď funguje vyhledávání, zobrazují se tam mí předkové a dokonce mi to našlo i nějaké shody. Jenom se nemůžu dobrat původce těch shodujících se informací. Je to celé v angličtině, nechávám si to překládat gůglem, ale stejně se v tom ztrácím. Umíte s tím někdo pracovat?

[Zora]

Na netu je k nalezení i prográmek pro češtinu, třeba Vás někdo navede. Já mám naistalovaný program - něco jako FTB - nezveřejňuji, jen pro moji potřebu v PC. Ten mám v češtině. (mohla bych pokračovat na web, ale chráním data předků)

[Gringo]

osobne jsem data nahral na pevny disk a ten ulozil dobre zabaleny na pude. Pokud bude mit nekdo z potomku skutecne zajem, da si praci s prectenim a rozkodovanim. I v dnesni dobe existuji lide provozujici stale staricke kraxny z pocitacoveho praveku, neprectete-li disketu u sebe, najde se nekdo, kdo to zvladne. Co tyce formatu dat, staci nepouzivat zadne exoticke - jak pise moje predrecnice, obycejny text, obycejny obrazek, to zustane vzdy.

Spolehat se na internetovou sluzbu typu facebook, jak uz bylo napsano, dnes si malokdo vzpomene na ukazse.cz nebo libimseti.cz, tak stejne za deset, patnact let po fejsbuku ani pes nestekne.

Pri reseni takove otazky se bere v uvahu kompromis mezi cenou a pridanou hodnotou. Jinymi slovy: Co udelate, mozna nebude stoprocentni, ale nepadnou na to uspory vsech zaznamenanych generaci. Samozrejmne, chcete-li vse uchovat at to stoji co to stoji, neni problem si koupit kamenolom a tam to proste na ferovku vytesat.

[Slim]

Klasický pevný disk používá magnetický záznam a ten vlivem působení magnetického pole země časem degraduje. Další problém, který se týká i nerotačních disků (např. SSD) je ROHS a používání cínu šetrného k prostředí. Toto je na jednu stranu chvályhodné, ale na druhou stranu při teplotách pod 13.2 st. Celsia cín postihuje tzv. cínový mor. Z tohoto důvodu dnes není rozumné ukládat elektroniku na nevytápěných půdách. Takže za 150 let případní potomci po rozbalení dobře zabaleného disku vytřepou cínový prach a zálibně si prohlédnou historický kousek hardware. Data z něj ale nepřečtou.