Nemanzelske deti devecek v chalupe

[Kika-Ali]

Vzhledem k tomu, ze mi cenne zkusenosti a znalosti mistnich diskuteru vnaseji uplne jiny pohled na spoustu veci, tak si jdu zase pro radu nebo spise nazor.

V chalupe mych predku se mimo jejich 11 deti narodili jeste dve nemanzelske. Jedno ma velmi strucny zapis, takze vubec nechapu souvislost- jmeno dcery je Barbora, jemno matky je uvedeno jako Barbora Cypryanova (aspon tak nejak to vypada), jako kmotri jsou uvedeni syn sedlaka a dcera rychtare (taky Barbora).
A o 25 let pozdeji v jejich chalupe umira nemanzelske dite devecky, jejiz jmeno je Barbora Czierna. narozeni ditete jsem dohledala jinde (podle vseho se narodilo v chalupe porodni baby), kmotri jsou "nevyznamni" (prosty vojak, manzelka hulana, syn chalupnika). Dite pri umrti ma teprve 18 dni, takze me zarazi, ze se jinde narodilo a jinde zemrelo.

Mam dotazy - je pravdepodobne, ze prvni matka byla take devecka? Bylo bezne, ze by nemanzelske dite devecky melo tak "vyznamne" kmotry? A pokud by to byla devecka, zustala by i dal "ve sluzbe" i s ditetem?
A k tomu druhemu diteti - Cislo domu se u narozeni ditete psalo podle toho, kde se fakticky narodilo nebo podle toho, kde v te dobe bydlela matka? Je bezne, aby se dite narodilo u porodni baby doma?

[Zora]

Dopište, prosím oblast a období, takhle pouze víme, že to bylo po době, kdy se už domy číslovaly )), bylo by lepší vložit odkazy. Cyprian - Czerna - mohlo dojít k nepřesnému přečtení. Zora

[Kika-Ali]

Je, to se omlouvam, chtela jsem to hodit do nadpisu a nejak na to nedoslo

Jde o Chvalin patrici pod Doksany. Prvni dite 1794, druhe 1820.

Odkazy dohledam a dohodim, ale uz jsem je to davala drive do "cteci" sekce a prave mi to stejne prijmeni bylo vyvraceno.

[Zora]

mám zkušenost pouze z Jižní Moravy. Dost často se zde v 2. pol. 17. st. a občas i po přelomu století mezi kmotry těch nejchudobnějších objevují majetnější - vysvětlení je takové, že se o kmotry postaral farář,(obec), aby bohatí nezapomínali na chudobu a matce tím bylo aspoň trochu pomoženo.
Časté je to u svateb, kde i ti urození mívají jako svědka jednoho ze špitálu nebo almužníka a podobě naopak. (I mí předci měli alespoň ve dvou případech špitálníka)

V rodu kněžny Zaháňské zase bývalo zvykem, že za kmotra nemanželského dítěte jejich dcer chodil často otec dítěte. Děti byly dány na výchovu jinam, ale otec mohl "oficiálně" dohlížet z pozice kmotra.

Myslím si ale, že na vsi si syn sedláka nemohl dovolit jít svému nemanželskému dítěti za kmotra. Spolu s dcerou rychtáře by snad byl spíš určen farářem nebo rychtářem.

Svobodné matky většinou zůstávaly dál ve službě, pokud byly vyhnány, tak spíš před porodem, jak selka přišla na to, co se stalo. Dítě spávalo s matkou v komoře, příliš mnoho k obživě nepotřebovalo a jak se naučilo chodit, postupně převzalo díl práce, páslo husy, uklízelo a postupně se zapopjovalo do prací kolem hospodářství.
Některé selky dokonce i přehlížely mužovy nevěry s děvečkami, neřešily to, ale netrpěly "svobodnou lásku" mezi čeledí.
Z.

[Kika-Ali]

diky za tolik informaci. to s temi bohatsimi kmotry pro chude je zajimave, takze to klidne devecka byt mohla.

jinak, ze deti vlastne "patri do rodiny" me napadlo, ale to uz asi dneska nikdo nerozlouskne.

nevite nekdo, jak to bylo z temi zapisy cisel domu k narozeni? je mi jasne, ze tehdy moc necestovali, ale i tak se mohlo stat, ze se dite nenarodilo zrovna doma. co se pak zapsalo do matriky?

[Peters]

Řekl bych, že se psalo vždy skutečné místo, kde k události došlo.

Ono je to vlastně dodnes stejné - také se v rodném listě uvádí adresa porodnice. Proto byla také v posledním sčítání lidu zavedena kolonka "Bydliště matky v době narození sčítané osoby" - bez toho by to vypadalo, že na vsích se žádné děti nerodí.

[Zora]

Ono se to někdy i upravovalo )). nedávno jsem hledala místo narození Klementa Gottwalda - mám to příjmení mezi nepřímými předky a dozvěděla jsem se, že se dítě narodilo u řeky, u mostu, otec matku před tím vyhnal z domu, tam ji kdosi našel a odvedl i s dítětem k sobě domů. a místem narození se tedy stal domek těch dobrých lidi )) (To jen na okraj), ale správně, jak píše Peters, by mělo být zapsáno místo narození tam, kde dítě vykouklo na svět.
(Třeba rozdíl 50 m hraje podstatný rozdíl v občanských právech. Východní Berlín, Západní Berlín,
NSR, NDR a dnešní BRD.)
Nevím tedy, jak to dělají při porodech v letadle , ale to sem asi už nepatři ))

[Kika-Ali]

Takze to, ze se dite narodilo jinde, jeste neznamena, ze do chalupy nepatrilo.
Ten presun s novorozencem mi prisel zvlastni, ale dava to smysl, pokud tam sla akorat odrodit.

Tahle rodina ma vubec zajimave zapisy v matrikach. Jeste tam mam napriklad umrti zapsane jako "nezname jmeno i prijmeni", ale to musim teprve prozkoumat. Jak me mrzi, ze nemam pristup k zadnym jinym zdrojum, me by tak zajimalo vic o tom, co se tam delo

[Zora]

Víte, kde se ve vsi dům nacházel? Pokud třeba na nějakém konci nebo mimo, je možné, žer se ujali člověka, který šel kolem. Setkávám se s takovými zápisy. Pokud spíš uprostřed dědiny, pak třeba patřili k bohatým, kam dovezli umírajícího pocestného k ošetření nebo jejich babička třeba byla kořenářka a uměla léčit, nebo byla v okolí řeka, kde se někdo topil........ Všeobecně ale platilo, že si lidé v obci mezi sebe moc neznámé lidi nepouštěli. Doby byly zlé a (i když nepíšete, kdy tenhle zápis byl), mohli se všeobecně bát cholery a pod. Všeobecně bych to spíš viděla na nějaký úraz než ne nemoc ... ale to je jen odhad. Zora