Stejne jmena zijicich deti? 1803-1805

[Zora]

Obcházelo se to stejným jménem po různých svatých, třeba jako František, Anna a další.....

Co se týče zapsání řeholních slibů , přijetí svěcení... nevím, nevím, s tím, jsem se nesetkala.
poslední vpravo Karel Conrád - Otmar, převor rajhradský *1729
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... strana=377

Beneš Metoděj Kulda - psáno Benedictus Gulda 16 března 1820, kněz a vyšehradský kanovník
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=52
Žádné poznámky v matrice bohužel nevidím...


Z

[Brasl]

Ten záznam musel být jednoznačný a farář by proto v 19. století do stejné matriky narozených rozhodně neměl zapsal druhé živé dítě stejného jména stejných rodičů.

Tím otevíráte otázku: Na základě čeho by neměl pokřtít a následně zapsat dítě stejným jménem? Je to nepraktické, ale co to zakazuje?

[DavidNebeský]

Tak pokřtít samozřejmě mohl a dokonce i musel. Jméno u křtu nehraje roli.
Pokud matrika měla plnit úlohy státní dokumentu, tak farář (od Josefa II. státní úředník) měl za povinnost v ní uvádět úplné a jednoznačné údaje. Fakt, že realita byla často velmi odlišná a faráři zapomínali něco zapsat nebo to zapsali někam jinam, než měli, je jiná kapitola.
Co se týče Benedicta Guldy, tak chybějící zápis lze možná vysvětlit tím, že šlo o jinou církevní provincii. Zvláštní je už to, že se stal kanovníkem na Vyšehradě.

[Zora]

B.M. Kulda - narodil se v Ivančicích, vystudoval gymnázium v Jihlavě a od roku 1839 studoval filosofii a teologii v Brně, kde mezi jeho učiteli byli Klácel, Beda Dudík a František Sušil. Roku 1845 byl vysvěcen na kněze a stal se kaplanem v Židlochovicích, později v Brně.
Nešlo o jinou diecezi, stále se pohybujeme v Brně.

Otmar, převor rajhradský minimálně v jednom případě oddával i v Ivančicích (vlastní sestru), čili byl i ve styku s místními kněžími.
Já nechci polemizovat, naprosto ne, ale nesetkala jsem se vpisky, kdy byl kdo vysvěcen, kdy složil řeholní sliby. Je to zajímavé, protože třeba z Vysočiny, stejně jako z bohatých vesnic na jihu určitě odcházelo poměrně hodně synků právě na studia "na kněze".
Zajímavé je, že třeba Otmar měl ještě další dva bratry, kteří se stali mnichy v klášteře žďárském a moravskokrumlovském. Bohužel nezjistím, kteří to byli, (bratři byli minimálně 4), protože po vstupu do kláštera se jim změnila jména )) a poznámka o vysvěcení, či vstupu do řádu u žádného z bratrů v matrice nejsou...
Z
Díky za informaci, zaměřím se na to, právě takové zápisky mnohdy mohou pomoci při hledání nitek.

[Peters]

No je to v tomhle vlákně off-topic, ale podíval jsem se na zápisy narození některých farářů působících v "mém" Mnichově u Mariánských Lázní a
P. Emmerich Karl Anton Prochaska: http://www.portafontium.cz/iipimage/300 ... -26_1650-n - žádná zmínka o vysvěcení (byl vysvěcen 4.11.1917 v Praze) (fara Nejdek)
P. Ambros Alfred Rudolf Clementso: http://www.portafontium.cz/iipimage/300 ... -16_0390-n - žádná zmínka o vysvěcení (fara Cheb)
P. Josef Matěj Čížek: http://www.portafontium.cz/iipimage/300 ... 077_2260-n - žádná zmínka o vysvěcení (fara Plzeň)
P. Everomod Richard Puchta: http://www.portafontium.cz/iipimage/300 ... -27_0240-n - žádná zmínka o vysvěcení (fara Horní Sekyřany)

Na to, že další dítě dostalo stejné jméno, jako měl jeho stále žijící sourozenec jsem narazil několikrát, někdy podobnější prohlídka souvisejících záznamů ukázala, že sourozenec zemřel pod jiným jménem, s jinými rodiči nebo v jiné chalupě, někdy asi zemřel bez zápisu v matrice. Někdy se ukázalo, že bylo zapsané asi jiné křestní jméno, než rodiče ve skutečnosti užívali - při svatbě má jméno jiné. Stane se, že i v křestním zápise má dítě jiné rodiče než ve skutečnosti. Přece jenom si faráři psali poznámky na papírky a klidně mohli ledasco poplést. Někteří faráři prý nezapisovali události, za které nedostali zaplaceno.

Narazil jsem ale i na to, že měly dvě dcery identické křestní jméno jak v křestním zápise, tak v oddacím. A měly oba rodiče stejné.

S tou představou matrik jako občanky ... to tedy nevím, můj pra...pra děd narozený v roce 1789, tedy za Josef II., v matrice třeba vůbec zapsaný není a ničemu to nevadilo.

[DavidNebeský]

Co se týče dodatečných zápisů do matrik pokřtěných, znám to jen teoreticky, i když jsem to někde viděl i ve skutečnosti. Povinnost zapsat do matriky pokřtěných svěcení a doživotní sliby (a tyto skutečnosti uvádět na každém potvrzení o křtu, tedy opisu křestního listu) byla zavedena sice až v CIC z roku 1917, ale nemělo to být nic nového - narozdíl od povinnosti zapisovat do matriky pokřtěných i biřmování a uzavření manželství. Jaká ale byla v 19. století skutečná praxe v českých zemích a na Moravě nevím.

Napsala jste, že Beneš Metoděj Kulda byl vyšehradský kanovník. V Brně snad není druhý Vyšehrad i s kapitulou? Jinak je úžasné, že k "obyčejným" genealogickým datům dokážete přidat i životopis s takovými detaily jako jsou školy a učitelé.

[Zora]

Dík za pochvalu ))
B.M. Kulda vystřídal mnoho působišť, byl to nadšený buditel , nebyl příliš vhod úřadům, občas byl překládán a podobně. Protože se narodil v Ivančicích, vím o něm to, co se mně podařilo dohledat. Totéž třeba o Menšíkovi, nebo o Alfonsi Muchovi - jeho rodokmen znám dnes už cca od 16. století.

B.M.K V letech 1859-1870 byl farářem v Chlumu u Sedlčan v Čechách. Do Kuldových farářských let v Chlumu spadá i soudní proces, v němž byl obviněn v souvislosti s vydáním brožury Církev a společnost od jeho přítele Jana Bílého. Úřady celý náklad jako protistátní konfiskovaly a oba kněží, Kulda i Bílý, byli postaveni před soud. Kulda přednesl na svou obhajobu vynikající řeč a soud oba obžalované osvobodil. V letech 1865-1893 vydával v Olomouci řadu náboženských brožur, kázání a příležitostných spisů a básní, které dohromady čítají na padesát svazků. Podílel se také na založení "Dědictví sv. Cyrila a Metoda." Významný vliv měl na vydávání českých časopisů, byl v písemném i osobním styku s významnými osobnostmi. Měl zvláště vyvinutý sociální cit, který se projevoval charitativními skutky a který nacházíme také v mnohých básních. Největší cti se mu dostalo zvolením za poslance do Sněmu českého a jmenováním za kanovníka při kapitule vyšehradské. Ke konci života trpěl ochabnutím zraku, své poslední spisy proto musel diktovat. Zemřel 6. 5. 1903 . Jako ctěná a význačná osobnost byl pohřben na vyšehradském hřbitově. Kulda vydal desítky knih a napsal stovky článků do různých časopisů, vydal několik sbírek lidových pohádek, říkadel a písní, popsal svatební zvyky na Rožnovsku a vyšlo mu také několik sbírek kázání. Ono je toho mnohem více, co by se o jeho působení dalo napsat.
Bratr Beneše se oženil se sestrou mého předka a odstěhovali se do Švédska, kde založili švédskou větev a jejich potomci se rozlétli po celé Evropě a spojili se třeba i s japonskými, či židovskými rody. Část z nich zůstala katolíky, část přešla k evangelické církvi.
Z této větve pochází např. Friedrich Gulda (16. května 1930 Vídeň - 27. ledna 2000 Weißenbach am Attersee), rakouský klavírista a skladatel.
Z

[DavidNebeský]

Máte v rodokmenu skvělé a význačné osobnosti. Kam se na vás hrabu se svým Václavem Bolemírem :-)

[Zora]

Bolemíra Vám závidím, )), ale třeba se prokoušu k příbuzenství s Helzeletem, měl podobné postavení po boku B. Němcové, ten rod pocházel z "našich" Dolních Kounic a dost velký kus rodokmenu mám. Hezký den

[Shari]

Měla jsem případ, kdy narozené dali stejné jméno jako ještě žijící. Původní dívka ale během pár týdnů po narození své sestry-jmenovkyně-zemřela. Věděli, že je na tom zle, tak si nedělali hlavu se jmény. Možná byla ta vaše taky na umření, ale nějakým zázrakem se z toho dostala.

Tak jsem se ve svém rodokmenu dopracovala asi ke stejnému případu. Mám Kateřinu Kallachovou, která se narodila Martinovi a Sabině 24.8.1698... a druhou u stejných rodičů, ale narozenou 28.8.1701. Ta druhá ale umřela 21.1.1702, což odpovídá i věkem u úmrtí. A první zřejmě žila dál, protože ji nacházím v soupisu poddaných v dalších letech. Soupisy kolem narození obou děvčat ale chybějí, takže se nemůžu přesvědčit jak to tenkrát bylo... možná by se tam ta druhá ale neobjevila ani tak, když umřela v 5ti měsících, spolu se svým starším bráškou.

[Zuzana Jah]

Také jsem našla dva Františky Janouchy narozené stejným rodičů (kmotři jsou ze stejných rodin, ale liší se, jednou šel muž a podruhé žena) jeden se narodil 1844 a dohledala jsem, že byl rolník ve Skochovicích a zemřel v roce 1920 (viděla jsem hřbitovní knihu), druhý František se narodil 1847 a chystám se hledat ho dál. Oba zápisy jsou v matrice ve dvou různých knihách (ta první už byla popsaná) a jsou tam podepsaní kmotři. Teď čekám na další digitalizované matriky:-) a budu pátrat dál. Ještě zkusím zjistit, zda se dochovaly sčítací operáty, obec Skochovice přecházela v minulosti mezi různými okresy a tak asi budou v SOA Nymburk. Teď si uvědomuji, že jsem hledala úmrtí toho staršího, zkusím prověřit úmrtí po roce 1847. Hezký únor. Zuzana

[Zora]

ještě se podívejte, podle kterého sv. Františka byli oni nrození pojmenovaní, sv. Františků je více, viz wiki Z.

[Zuzana Jah]

To si myslím také, ale napsané v matrice je jenom František - už jsem to sem chtěla dát jako dotaz, ale musí se z netu stáhnout celá matrika a to trvá dlouho. Mám udělané výstřižky, ale netuším, zda půjdou vložit a případně zvětšit - hlavně to asi neumím.

[ozana]

na http://img24.eu nahrajete ústřižek nebo i celou stránku a sem vložíte odkaz pro fórum

[Zora]

nebo uložit ústřižek v pdf a normálně vložit do příspěvku jako přílohu, to zvládám i já )) Z.

adit - možná pomůže podívat se,. kdy se František narodil, dříve se dávala jména po svatých, kteří byli v kalendáři nejblíže - pak to zkontrolovat pomocí netu - křestní jména
http://catholica.cz/index.php
Z