Já bych ještě dodala, že v 1. republice vycházelo spousta knih, tzv. vesnické romány, V těch se dá vyčíst spousta informací, jak to tehdy i dříve vlastně bylo. Z části to dokladují i dnešní (staré) seriály, F. L. Věk, Nejmladší z rodu Hamrů, Kamenný řád..... Jak fungovala vesnická hierarchie , jaký vztah měli k sobě velcí sedláci, malí chalupníci, kdo byl ctěn, kdo zatracován. Jak se chovaly matky ke svým dcerám , jak se chránil grunt, majetek a jak i vesničan s malým kouskem země se řadil k sedlákům, ne k těm (skoro stejně ) chudobným nádeníkům, děvečkám....
Svobodné matky v dřívějších stoletích byly hanbou nejen rodiny ale i vesnice. Bohužel, ještě v mém mládí, to bylo něco , řekněme, podivného a odsouzeníhodného. Kdysi jsem se na tohle téma bavila s maminkou, cca 1965-1970. řekla, taky bychom to nějak vychovaly, kdyby se stalo, ale radost bychom z toho neměli žádnou, život by nám to zkazilo. Přitom naše rodina nebyla ani věřící, ani nelpěla na starých zvycích, rodiče měli i dobré vzdělání.
Samozřejmě, v předešlých stoletích přicházely svobodné dívky do jiného stavu
)), to snad ani jinak nejde, ale pak musela přijít rychle na řadu svatba. Jinak to nešlo. a třeba na přelomu 17. a 18. století svobodné matky neměly lehký ´děl, oholená hlava (vdané ženy chodily s hlavou zahalenou, někdy byly nuceny stát před kostelem na určeném místě, a vesničané, jdoucí do kostela na ně doslova plivali. vyhrazené místo v kostele - vzadu, ale pod dohledem všech, kdo odcházeli po mši.
Stejný osud potkal jejich dítě, dodneška se pejorativně používá slovo harant, parchant, jenže tehdy to bylo označení pro nemanželské děti. Připomínalo se tím, že jejich matka se "spustila" a že jsou jiní. (dokonce platila určitá omezení pro další vzdělání nemanželských dětí a jejich uplatnění )
Třeba ve slovenštině dodnes existuje slovo hanlivé prespalka (ta která měla mimomanželský styk a porodila nemanželské dítě)
U nás v rodině se třeba ani nehovořilo o tom, že se pradědeček v roce 1899 "musel" ženit
))
Samozřejmě, místní zvyklosti a chování se lišilo podle oblastí.
Mnoho dívek se snažilo "zbavit" nechtěného outěžku, proto byly v 19. století postupně zřizovány zemské (a soukromé) porodnice, kde mohla žena dítě porodit - většinou anonymně, aby se zmenšil počet úmrtí po nešetrných zásazích andělíčkářek.
Mohla jsem napsat něco trošku nepřesně, nebo neúplně, za to se event. omlouvám. Ale zachování majetku a úplná rodina - to bylo na vesnici na prvním místě.