od Zora » sob srp 23, 2014 19:30
Bavíme se o vedení civilních matrik, takže jde o hejtmanství a o sídlo a oblast působení hejtmanství.
Tedy - bavíme se o výkonu správy - o vedení matrik. Nehovoříme o soudnictví, pod které vedení matrik nepatřilo.
Vznik okresů
Okresy vznikly v českých zemích v roce 1849 se vznikem obecní samosprávy místo původních panství. Okresy byly dvojí:
politické (větší; něm. Politischer Bezirk, slovensky správny okres) pro veřejnou správu a
soudní (menší; něm. Gerichtsbezirk, slovensky notariát) pro justici.
Politických okresů bylo k 1. 1. 1850 79 v Čechách, 25 na Moravě a 7 ve Slezsku. V čele zřizovaných okresních hejtmanství stál hejtman, který jediný byl odpovědný svým nadřízeným. (Tedy Vídni). Hlavní povinnosti hejtmana spočívaly v zajišťování vyhlašování a provádění zákonů, v péči o bezpečnost, veřejný pořádek a pokoj v obvodu, v evidenci obyvatelstva, pomoci při ubytování vojska, dohledu nad správou obecní, péči o hranice, udržování silnic a vodních cest.
Smíšení správy a soudnictví
V květnu 1855 však došlo ke sloučení správy a soudnictví. Zřízeny byly smíšené okresní úřady v místech původních soudních okresů - těch bylo v Čechách 208, na Moravě 76 a ve Slezsku 22. V čele těchto okresů stál okresní představený, který měl, vlastnil-li právnické vzdělání, i soudní moc, jinak v okrscích soudil jeden z jeho adjutantů. V ostatních ohledech se pravomoce okresních představených v podstatě kryly s těmi, které do té doby měli hejtmané. Přibyl jen tzv. konsens manželský, úřední schvalování sňatků. (Zrušeno 1860). V roce 1864 došlo v Čechách ke zřízení okresních samospráv. Do vedení okresů byla volena okresní zastupitelstva, která ze svých členů volila okresní výbory a okresního starostu.
Prosincová ústava[editovat
Dle prosincové ústavy z roku 1868 nakonec došlo k definitivnímu oddělení správy od soudnictví.
Opětovně byla zavedena okresní hejtmanství. Okresů bylo vzhledem k růstu počtu obyvatelstva o něco více než v roce 1850 - v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7. Některá významná (tzv. statutární) města navíc tvořila vlastní obvod: v Čechách Praha a Liberec, na Moravě Brno a Olomouc, ve Slezsku Opava a Frýdek. Okresnímu hejtmanovi kromě výše zmíněných pravomocí ještě příslušel dohled nad volbami do říšské rady.
Okresy byly nižší jednotkou správy i po nové reformě z roku 1927. Tehdy bylo v Zemi České okresů 103, v zemi Moravskoslezské 45, Slovenské 79 a Podkarpatskoruské 12. V čele okresu opět stál hejtman jmenovaný ministrem vnitra. (Na Podkarpatské Rusi služný.)
Matriční úkony jsou správními úkony, proto nemají nic společného se soudy.
Ano, je pravda, že v některých oblastech se kryla, ale také překrývala neshodovala.... rozloha - oblast působnosti obou typů okresů, ale stále šlo - v době, o které píše tazatelka- o dvě různé instituce.
V době, kdy byla přechodně sloučena správa a soudnictví, se nevedly civilní matriky.
(1. 7. 1868 povoleny občanské sňatky i pro katolíky; okresním hejtmanstvím nařízeno vést matriky oddaných
1870 civilní matriky všech tří druhů zavedeny zákonem, vedly je okresní úřady. Zápis v nich byl povinný pro všechny osoby jiného, než státem uznaného vyznání, včetně bezvěrců.)
Omlouvám se, ale bylo třeba tohle ujasnit.
zdroj hlavně wiki
Zora
