Vysoký věk při svatbě (konkrétní matrika)

[zedir]

Dobrý den,

již dříve jsem narazil při svých pátráních na jednu matriku, ve které jsem se setkával s nezvyklým počtem sňatků, kdy se brali vdovci a vdovy, kdy mezi snoubenci byly velké a častější věkové rozdíly, mnohdy byly i o nemalý rozdíl starší nevěsty nebo sám věk snoubenců byl v porovnání s ostatními matrikami a oblastmi poněkud nebo i výrazně vyšší. Jedná se o oddací matriku pro Tišnov z let 1801 - 1842. Když jsem ji stránku po stránce procházel, zapisoval jsem si zjištěné poznatky, ze kterých jsem si pro zajímavost sestavil několik statistik. Sledoval jsem věkové rozdíly nad 10 let, věk ženichů nad 50 let, věk nevěst nad 40 let, společný věk snoubenců nad 90 let a případy, kdy byla o jakýkoliv věkový rozdíl starší nevěsta. Ne že by nebylo možné nalézt svatební záznamy ženichů nad 50 a nevěst nad 40 let, obecně se jistě nejedná o žádnou raritu, ale jak jsem naznačil, zde se mi jedná o jejich počet, nikde jinde jsem se s tolika nesetkal. Během uvedené doby došlo k 574 sňatkům, z nichž u 154 byl věkový rozdíl větší než 10 let, 57 ženichů starších než 50 let, 52 nevěst věku nad 40 let, 43 případů, kdy jejich společný svatební věk dosáhl 90 a více let a 103 sňatků, kdy byla starší nevěsta. Kdybych měl vybrat jen absolutní "rekordmany" ve svých kategoriích, největší věkový rozdíl byl 47 let, nejstarší ženich měl 77 let, nejstarší nevěsta 60 let, nejstarší pár měl dohromady 127 let a největší věkový rozdíl, kdy je starší nevěsta, byl 22 let. V obrázcích přikládám přesnější a obsáhlejší výsledky, pokud by to někoho zajímalo. Problematiku této matriky jsem zmiňoval ve vedlejším tématu nízkého věku při svatbě a podobně jako jsem si nevěděl rady u drásovské matriky plné nezvykle mladých snoubenců, zde mě také nenapadá nějaké rozumné vysvětlení, proč k tolika sňatkům již starších snoubenců docházelo právě zde a ne jinde a jen několik kilometrů od "mladého" Drásova, kde se jednalo o zhruba stejnou dobu a vyjádřil jsem domněnku, že by to mohlo nějak souviset, ale je to jen pouhý dohad a rád uvítám další nápady.

největší věkový rozdíl (vpravo první záznam)
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... /?strana=7

nejstarší ženich a zároveň nejstarší pár (vlevo první záznam)
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=71

nejstarší nevěsta (vlevo čtvrtý záznam)
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... /?strana=9

největší věkový rozdíl, kdy je starší nevěsta (vpravo poslední záznam)
http://actapublica.eu/matriky/brno/proh ... ?strana=17

[zlovlk]

Pozoruhodná záhada! Ta anomálie končí rokem 1842, nebo se staří snoubenci vyskytují v takovém množství i v dalších matrikách?

Napadlo mě, že by to mohlo mít souvislost s vrchností, baron Mundy se vypracoval doslova z nuly, založil továrnu, koupil si šlechtictví a byl hodně progresivní; možná se nějakým způsobem snažil podporovat i sňatečnost, i když je to asi nesmysl; rozhodně jsem o tom nikde nenašel ani zmínku.

Se zájmem budu sledovat, jak se tohle téma bude vyvíjet dál.

[Brasl]

Zkuste na tím uvažovat jako nad sídlištěm. Běžná obec má rozmanitou věkovou strukturu obyvatel. Sídliště v oproti tomu v 60, 70, 80 letech, měla jedno specifikum, jednu věkovou generaci, která časem stárla, ale neměnila se. Třeba je ten důvod někde v tomhle.

[Zora]

Nebude to tím, že hned na počátku 19. stoleté jsou po smrti Viléma Mundyho prodány textilky a další rodinné majetky , velká textilní výroba byla rozkouskována mezi nové majitele a asi těžko konkurovala produkci z blízkého Brna?. V Tišnově pravděpodobně místní textiláci nenacházeli tak zajímavý výdělek jako v nesmírně rychle se rozvíjejících továrnách v nedalekém Brně, kde naopak byli zkušení dělníci, velice vítaní a nastupující dělníci měli velkou šanci na profesní postup (mistři) Takovouo šanci asi v Tišnově (cechovní pravidla) neměli..
Pak nemohli bydlet dál ale v Tišnově, ale získávali bydlení v Zábrdovicích - Cejl a další přilehlé ulice s továrnami. Pracovní doba byla tak náročná, že jim denní návrat do Tišnova neumožňovala.
Tím se původní skladba obyvatelstva zřejmě změnila, mladá generace se stěhovala do Brna, i dívky pracovaly v textilkách nebo jako služky, pomocnice v domácnosti a pod. v rychle se rozvíjecím Brně, a v Tišnově zůstávala generace starších, kteří byli buď vázáni na vlastnictví domů, půdy nebo byli kvůli věku nezaměstnatelní.
Pro mladá děvčata nebyl příliš výběr z místních mladíků, a tak rodina volila starší muže, a manželství, uzavíraná mezi staršími snoubenci byla možná i z nouze - děti odešly do Brna, vdaly se , měly vlastní rodiny a ovdovělé rodiče se neměl kdo starat. V té době ještě nebylo zvykem žít na hromádce ani ve starším věku z racionálních důvodů.
A manželství mezi starším ženou a mladším mužem? Inu, peníze jsou mocná čarodějka a občas i nějakou vrásku, stejně jako kilo navíc učiní neviditelnými.. ))
Jde jen nápad na základě historických dějů v oblasti, nikde jsem ale studii na toto téma nečetla. Vzhledem k mohutné migraci do Brna na přelomu 18. a 19. století a později to však není zas tak úplně nemožné.
Někde mám docela zajímavou práci na tohle textilní téma v Brně, příležitostně se podívám na počty nově příchozích. Z

[zedir]

Děkuji velmi za reakce a paní Zoře za vyčerpávající odpověď. Zní to všechno velmi reálně a pravděpodobně. Co se týče situace po roce 1842, o té nemám přehled, v těchto matrikách jsem se nepohyboval, ale mám prozkoumanou předchozí matriku oddaných pro Tišnov z let 1785 - 1800, starší matriky s výjimkou několika let bohužel shořely. K této starší matrice mohu dodat, že zmiňované jevy se v ní také vyskytují, ale ne v takové míře a obvykle v jednotlivostech nedosahují takových hodnot jako z období 1801 - 1842. Při pátrání po jiné větvi předků jsem procházel také sousední faru Unín v letech 1785 - 1866 a ani tam nedocházelo k tak častému opakování těchto jevů jako v Tišnově. Je pravda, že již dříve jsem si všiml exodu Tišnováků a obyvatel přilehlého okolí do Brna. Jednalo se sice o přelom 19./20. století, kdy se v Králově Poli (tehdy ještě vlastně nebylo přímou součástí Brna jako dnes) roku 1894 narodil můj praděda pocházející rodem z Drásova a jehož otec zde byl tesařským pomocníkem a babička služebnou v Brně. Jak jsem matrikou procházel, všímal jsem si, že mnohdy téměř nebyl záznam, kde by někdo z Tišnovska nepocházel nebo alespoň jeho předci. Pro přesnější závěry by bylo vhodné přečíst i jednotlivé zápisy z dotčených záznamů, ale to by byla vzhledem k onomu počtu téměř 600 nadlidská práce, kterou ale opravdu za nutnou nepovažuji, protože vše do sebe zapadá a opravdu velmi děkuji za objasnění. Například na Kyjovsku, odkud pochází druhá hlavní větev mých předků, taková exodová situace není, protože tam opravdu jednoduše nebylo kam utíkat (čas od času se vyskytují zápisy o Brně a Vídni, ale obojí bylo již poněkud z ruky, a všichni mí předci setrvávali na místě). Opravdu ještě jednou děkuji za vysvětlení, sám bych na to nikdy nepřišel. Já mnohdy nemám příliš problémů s přečtením nějakého textu, ale docela se ztrácím v dobových reáliích nebo o nich mám jen velmi obecnou představu, je-li vůbec nějaká. Děkuji

[Zora]

není třeba děkovat
Protože se mně moc špatně čte, a většinou musím využít pomoci druhých (všem moc děkuji), tak se snažím o předcích zjišťovat co mohu v tištěných materiálech, abych aspoň tušila, kde hledat. V Brně se mně pohybují právě textiláci a obrovské migraci jsem proto věnovala spoustu času. Podívejte se někdy, jak se rozrostly matriky Zábrdovic právě od přelomu 18. a 19. století... neuvěřitelné a když připočtete Komárov, další bydliště textiláků, poměrně od textilek vzdálený, člověk ani nechce věřit, co pro možnost zaměstnání dělali. Mnozí chodili do práce skoro 3 hodiny, pracovní doba 12 hodin v podmínkách, které jsou dnes pro nás nepochopitelné. K tomu je třeba přičíst i jazyk, většina majitelů přímo vyžadovala - nařizovala používat výhradně němčinu, české školy pro děti nebyly, ... a byty byly nesmírně přecpané. a všude tubera. Nebyl čas ani na svatby, málokdy se mladá děvčata vdávala doma u rodičů, většinou opět Zábrdovice a svědci byli kolegové z práce nebo sousedka.
Ale pokud se rodině trochu dařilo, pracoval otec a třeba nejstarší syn, poměrně rychle se dostávali do lepších podmínek, získávali lepší pracovní postavení a následně i bydlení pro rodinu.
Královo Pole se v době, kterou Vy uvádíte, stávalo novým bydlením pro lépe situované brněnské rodiny, to sebou neslo i příliv pracovních sil - tedy Vaše tesaře, stejně jako zedníky, kočí , služky.. to už ale zachycuje celkem pěkně hřbitov v Kr. Poli.

Více přes SZ.
Zora