Jak zapisovat křestní jména?

[PomněnkaPrvní]

Dobrý den,
už dlouhou dobu řeším, jakou podobu jména mám zapisovat u svých předků, když se v různých záznamech trochu liší.
Žena se narodila jako Maria, ale v dalších záznamech (sňatek, její děti...) je uvedeno Marie.
Při narození Theresia, dále pan už Terezie.
Muž má někde uvedeno Jacob (Jakob), v pozdějších záznamech Jakub.
Nejprve Anton, v pozdějších záznamech Antonín.
Franz, později František (u poněmčování to dělám tak, že pokud měli německou národnost, nechávám jim Franz, pokud vím, že byli Češi, píšu si je do rodostromu jako Františky).
Žena Dorotea, následně Dorota...
Viktoria, následně Viktorie...
Emilia, následně Emílie...

a mnoho dalších případů.

Zatím jsem to dělala tak, že jsem se tvrdošíjně držela prvního záznamu (tedy narození). Jenomže teď jsem na Slovensku našla prababičku, která má v záznamu o narození uvedeno Zsuzsanna

Jak to řešíte Vy?

Dáváte si do svého rodostromu křestní jména předků, která tak nějak odpovídají dnešní době?
Píšete Tereza, Marie, Jakub...
Nebo se držíte podoby, jakou to zapsal farář - Theresia, Maria, Jakob...?
Děláte z Elisabethy Alžbětu?
Z Johany Janu?
Píšete Marianu s jedním nebo dvěma "n", když jí farář při narození napsal dvě?
A když máte Susannu, necháte jí dvě n, nebo z ní prostě uděláte Zuzanu?

Chtěla bych se inspirovat, jak a proč jste se rozhodli to zapisovat tak či tak.

Díky a hezký den!

[Kašpar]

Nechal bych to tak, jak byli křtění, neb poprvé zapsáni.
Nepřekládám jména z němčiny do češtiny, případně ze starých tvarů ( Susanna, Theresia atd.).
Ale myslím, že je na každém, jak to cítí, respektive čemu dává přednost. Zda vždy upravovat jméno do dnešní češtiny, nebo jej nechat.

[Branwen]

Pokud si jména píšete do nějaké databáze, v které později třeba plánujete vyhledávat, je nejlepší jména "zjednoznačnit". Tedy např. používat dnešní nebo třeba nejčastější tvary (totéž s příjmením). Až pak budete mezi předky hledat třeba nějakou tu Marjánu, nebudete muset přemýšlet, jestli jí napsali jako Marianu, Maryanu, Marganu, nebo snad Marii Annu...

V přehledech, ve kterých vyhledávám, používám současné přepisy, ale zároveň si do jiné tabulky pro každou osobu doslovně přepisuju matriční zápisy, takže v případě potřeby lze původní tvar dohledat.

[Zora]

Jak podle matriky poznáte národnost?

Křestní jména ponechávám ve tvaru zápisu narození,stejně jako Kašpar, maximálně píšu do závorky pro ostatní uživatele našeho rodokmenu český překlad německých jmen, tedy např. Laurentius - Vavřinec, Adalbert - Vojtěch a pod.)
Hledejte ve starších příspěvcích, téma tady už jednou proběhlo.
Zora

[PomněnkaPrvní]

Pohybovala jsem se v německé vesnici (až do odsunu Němců) a babička mi řekla, že se můj předek přiženil do německé rodiny, která pak byla odsunuta. Proto v tomto případě nechávám Franze a nenazývám ho Františkem.
Můj pradědeček (1877) má v záznamu o narození uvedeno Ludwig. Ženil se, plodil děti a zemřel jako Ludvík. Měla jsem ho jako Ludwiga v rodostromu až do chvíle, kdy se mi dostaly do ruky stařičké smlouvy o převodech nemovitostí. Kde se měl podepsat, všude se podepisoval Ludvík.
Tedy cítil se býti Ludvíkem a bylo mu zřejmě zcela jedno (možná to ani netušil), že mu farář při narození napsal německy Ludwig.

S tím vyhledáváním v databázi (používám MyHeritage) má Branwen pravdu.
Každý záznam z matrik si ukládám (dělám si "výstřižek" z obrazovky), takže přesnou podobu zapsaného jména také vím. Plánuji sepsat rodinné paměti, tam bych chtěla Vavřince nazývat Vavřincem, ale pro zajímavost čtenářům říct, že v tehdejší době se toto jméno zapisovalo jako Laurentius. Domnívám se ale, že v jeho životě ho provázelo jméno Vavřinec, volali na něj Vavřinče (či jinak domácky), nedovedu si představit, že by mu rodiče říkali Laurencie.

Ale napsat si do rodostromu Zsuzsanna, to mi prostě nesedí. Ještě ke všemu když předpokládám, že to prostě bylo děvčátko Zuzanka, které vyrostlo v ženu Zuzanu.

[Zora]

Zapisující opisovali to, co farář zapsal na lísteček. V době, kdy se vedly úředně matriky v latině, tak měla všechna jména latinskou podobu, proto Laurentius - i když doma to byl Vávra, proto Francisca, i když byla po tátovi Františka.....
Obdobně je to v německy psaných matrikách, nezáleželo na tom, jakou podobu jména rodiče chtěli, ale na tom, jak toto jméno zapsal farář. (nebo dokonce, jaké jméno sám vybral bez ohledu na přání rodičů)
Některé německé matriky jsou později psány psány jak česky, tak německy, zřejmě to bylo buď podle právě úřadujícího faráře, nebo snad i podle rodičů, jaký jazyk upřednostňovali.
U nás je to velmi pravděpodobně podle rodičů.

Co se týče národnosti, je to velice těžké a obtížné určit. I po přiženění do německé rodiny se mohl předek cítit jako Čech, byť hovořil německy, (jak jinak, v německém prostředí)
V 19. století mám rod, otec přišel z Vysočiny postupně se mu narodilo spousty děti. v polovině 19. století si všichni změnili tvar příjmení Hons na německy znějící Hans.
Změnu inicioval nejstarší syn, který podle rodinných zápisků inklinoval k němectví, ostatní se stali zastánci českého jazyka a dokonce kvůli svému jazykovému přesvědčení a vlastenectví byli perzekuování, jedna z vnuček pak skončila dokonce v době 1. sv. války ve vězení.

spousta oblastí kolem dnešních hranic měnila často úředně svou příslušnost k jazykové oblasti, spousta obyvatel např. Sudet se najednou hlásila k německé národnosti, i když před tím hovořili plynně oběma jazyky a a sami sebe ani nazařazovali. Vše záleželo na okolnostech.
Mezi námi, bydlím v ČR, žiju na Moravě, jsem přírodní blondýna, a sama netuším, jakou mám vlastně národnost. Je mně to vlastně i dost jedno )), zapisuji národnost česká, i osob narozených v minulých stoletích ve Slezku, je to ještě obtížnější. Byli a jsou národnosti slezské, ale jak hovořili a jak smýášleli, to už se podle matriky ani domácích okolností nedá poznat.
Co se týče Zsuszany - to je naprosto stejný případ, jaký jsem popisovala u latinských a německých matrik, jde o zápis jména v maďarštině. V době R-U byla většina matrik na území dnešního Slovenska vedena právě v tomto jazyce.
Z

[duros]

No, s tou madarcinou v matrikach na uzemi Slovenska to nie je celkom vseobecne. V madarskom jazyku sa viedli matriky vacsinou v r. 1843 - 1851 a potom od r. 1895 az do vzniku Ceskoslovenskej republiky. Tam, kde sa kazalo po madarsky, mohli matriku v madarcine viest uz od r. 1836. Zsuzsanna je madarsky ekvivalent slovenskej Zuzany. Zalezi na tom, kde dotycna osoba zila, ale domnievam sa, ze ak to bolo povedzme na Kysuciach, pochyboval by som silno o tom, ze ju volali Zsuzsi (vyslov "žuži") Osobne som teda za vedenie nielen mien, ale aj priezvisk v jednom tvare tak, ako napisal Branwen. Ono ked uz ma clovek toho v databaze vela, tak sa v tom naozaj tazko vyhladava.