dopisování do matrik + svatby

[Jirig]

Zdravím všechny badatele,
Setkal jsem se v archivech na Opavsku s tím, že do matrik narozených jsou velmi často dopisovány i sňatky a úmrtí, samozřejmě pokud se daná osoba zdržovala v místě narození.
Na druhou stranu teď procházím matriky ze Zámrsku (Chlumecko) a tam je takových poznámek v matrice narozených jen velmi málo, spíš bych řekl, že žádné, přestože rod se zdržoval v chalupě po desetiletí, ba dokonce staletí.
Bylo tohle čistě na dobré vůli zapisujícího, nebo snad měli v různých oblastech různé nařízení, jak co kam kdy dopisovat?
V opavských matrikách tohle velice usnadňovalo další hledání, v těch východočeských mi tohle zase chybí...

Pak bych měl ještě dotaz ke svatbám...vypozoroval jsem (a ta tradice se občas drží dodnes), že svatby obvykle probíhaly v místě bydliště nevěsty. Na druhou stranu pokud byl ženichem prvorozený syn, který "dědil" statek (grunt) po otci a dále zde s nevěstou žil, bylo i v těchto případech obvyklé, že svatba proběhla v místě bydliště nevěsty? Nedaří se mi totiž několik svateb dohledat, takže předpokládám, že to platí, prostě svatba proběhla u nevěsty, ale celý další život po svatbě se odehrával v místě bydliště ženicha. Kde tedy proběhly tzv. ohlášky? V kostele v místě bydliště nevěsty?

Omlouvám se za možná nejapné dotazy, ale tyhle reálie jsou mi dost vzdálené a určitě bych uvítal odkaz na nějakou vhodnou literaturu, abych nezapleveloval fórum dotazy, jejichž odpovědi jsou ostatním tak zřejmé, jako že zítra ráno vyjde slunce

[Zora]

Ohlášky probíhaly vždy v obou kostelech, tzn. jak u ženicha, tak u nevěsty. POkud se sňatek konal s povolením farností snoubenců ve "třetím" místě, třeba poutní kostel, pak musely ohlášky proběhnout i tam.
Pokud vím, svatby se konaly skoro vždy u nevěsty, odsud si ji ženich odvážel k sobě. (i v případě prvorozenectví ženicha)

U poznámek nepíšete, o kterou se Vám jedná dobu. Nařízení byla - ale až od jisté doby, před tím bylo vše na farářích. Oni si tím usnadňovali zpětné hledání.
Poznámky taky záležely na dalších farnostech - pokud třeba zemřel jinde, dost často se zpráva o nebožtíkovi posílala do rodné farnosti (totéž u svateb).

[Jirig]

Díky Zoro, Vaše vědomosti mě vždy ohromí
Pokud jde o poznámky v matrikách, jde spíš o "novější" záznamy, dejme tomu 1840-1900.
Svatby u nevěsty jsou při hledání docela problém, např. v mém případě pocházela nevěsta (matka) z Nové Vsi, kterých jsou v okolí mraky a s žádnou jsem zatím neuspěl...holt svatby nebudou, budou mi muset stačit narození a úmrtí
Díky J.

[Zora]

mě zase ohromuje, jak se vždy najde někdo, kdo mně pomůže se čtením

To nařízení o dopisování z hlavy nevím, ale bylo to kolem r. 1900. - nedávno to tu proběhlo, tak max. týden?
Dost často to dělali faráři už dlouho předtím. Občas se taky setkávám s tím, že to do matriky dopisovali badatelé - buď pro svou potřebu, nebo pro ulehčení práce následovníkům. ))

U svateb občas pomůže levans, nebo kmotři, především u prvního dítěte, kdy narození bylo očekávané a velmi slavnostní, přijížděli na křtiny osoby z bydliště novopečené matky.

[Zora]

Ještě bych doplnila, že v době kolem r. 1800 se postupně začalo upouštět od svateb v bydlišti nevěsty - především tam, kde začínal průmysl. Děvče pracovalo v továrně nebo sloužilo v bohatším domě a tak peníze i čas na svatbu nebyly.
Viz třeba seriál Kamenný řád, Jotidom si bral ženu při ranní mši v bydlišti, měli tam trvalé bydliště a už byli oba plnoletí. (nepotřebovali svolení rodičů)
Při hrubé mši, která následovala po ranní (hrubá znamená velká) by je oddavky vyšly dráž...

Podobně, ale ne v takovém rozsahu, to probíhalo v místech, kdy děvče sloužilo u sedláka, třeba ani rodiče nemělo, takže se vdala přímo ve vsi, kde byla ve službě. Z