podobnost příjmení - nebo stejná osoba?

[evak]

Prosím o radu, ve svém pátrání jsem narazila na prapra.... dědečka Josef Kolomey (dnes Kolomý), měl s manželkou Rozinou děti, ale objevil se další Josef Komoley a měl děti také s Rozinou. Oba v matrice narozených cca 1730 až 1750 ve stejné vesnici Lukavice. Je možné, aby to byla přesmyčka, nebo jsou to dva různé manželské páry. Podle kmotrů to nelze určit, jsou tam různá jména, téměř nic se neshoduje pro porovnání. Čísla domů nejsou uvedena. Současně s tím jsem narazila na 2 děti narozené (pokřtěné) měsíc po sobě v roce 1741. Děkuji za radu a pomoc

[Karolina Vernerova]

Vítejte na fóru!

Ty dvě děti měsíc po sobě jsou buď velký farářův omyl nebo nemožné. Je u každého z těch dětí jiná varianta příjmení?
Existují v nějakém (novějším) indexu obě příjmení nebo jen jedno?
A co sňatky? I když ty asi nebudou snadné....
Myslím, že jinak než dalším hledáním to asi nerozlousknete....

[jindriskova]

Mám podobnou situaci, v jedné vsi 2 muži jménem Adam Kronberger s věkovým rozdílem pět let, oba si vzali za manželku Kateřinu (každá s jiným příjmením), ale protože šlo o počátek18.stl., tak jsou narozené děti uváděny s rodiči Adam Kronberger a Kateřina, bez rodného příjmení matky a pochopitelně bez čísla popisného. Za kmotry jim chodila minimálně polovina vesnice, takže žádné příjmení kmotrů se neopakuje. A aby toho nebylo málo, tak třetí muž jménem Adam Kronberger ovdověl a jeho 2. žena se rovněž jmenovala Kateřina. Takže mám asi tak 15 dětí, narozených např. i s odstupem jen 3 měsíce, od 3 manželských párů, a nevím, kdo ke komu patří. A už to nikdy nezjistím. A u těch tří mužů taky můžu jen spekulovat o jejich vzájemném příbuzenském poměru, protože jde o nestarší matriční zápisy, které nejsou ani moc čitelné, ale hlavně ne úplné. Navíc poznámka o úmrtí dítěte (bez uvedení jména a věku) Adama Kronbergera mi taky moc nepomůže, protože nevím, zda jde o nejmladší pokřtěné, nebo které vlastně, zda dcera nebo syn.
Prostě v případě, kdy se ženských jmen používalo opravdu jen pár - Anna, Kateřina, Terezie, Dorota,... a byly početné rodiny, mohly nastat situace osob stejných jmen, které vedou do slepých uliček. Zajímavé je, že v mnoha případech, kdy byla jména a příjmení manželů odlišná a jedinečná od ostatních párů a nešla zaměnit opravdu navíc opravdu platí i pravidlo, že za kmotry chodily stejné manželské páry.

[jimi2000]

Pokud se tam ten další Kolomey jen tak objevil, nemohl to být nějaký podruh? Ptal jsem se tu na jiném místě, ale bez odpovědi, jestli přijmí po chalupě přejímali i podruzi. Myslím si, že ano. Mám jeden případ, kdy se objevil z ničeho nic nějaký Matěj Michal, vzal si Veroniku, měl s ní jedno dítě a zase zmizeli (všichni 3).

[Acheron]

Tady jde pěkně vidět identický zápis měsíc po sobě, srovnejte lednového a únorového Matěje:-)
http://vademecum.archives.cz/vademecum/ ... 63&scan=14

[evak]

Prosím o radu, ve svém pátrání jsem narazila na prapra.... dědečka Josef Kolomey (dnes Kolomý), měl s manželkou Rozinou děti, ale objevil se další Josef Komoley a měl děti také s Rozinou. Oba v matrice narozených cca 1730 až 1750 ve stejné vesnici Lukavice. Je možné, aby to byla přesmyčka, nebo jsou to dva různé manželské páry. Podle kmotrů to nelze určit, jsou tam různá jména, téměř nic se neshoduje pro porovnání. Čísla domů nejsou uvedena. Současně s tím jsem narazila na 2 děti narozené (pokřtěné) měsíc po sobě v roce 1741. Děkuji za radu a pomoc

Děkuji všem za příspěvky.
Prohledala jsem celou matriku NOZ v rozmezí 60 let v celém rozsahu obcí a zjistila, že žádný další Josef KOMOLEY-KOLOMEY, co měl děti s Rozinou, se tam nevyskytoval. Usoudila jsem, že byl jediný a šlo o přeměnu jména. Z matriky zemřelých jsem zjistila, že děti, co se narodily jako KOMOLEY pak zemřely jako KOLOMEY. Díky tomu jsem zjistila i to, že praprapra.....dědeček byl 2x ženatý, ale s Rozinou jen 1x. Úpravu jména jsem zjistila i u pravděpodobných bratrů – bylo opraveno, nebo v dalších zápisech zaznamenáno jinak. Zarazilo mě ale, že u úmrtí jednoho dítěte mého prapředka byla poznámka – po zemřelém. Zemřelého jsem nenašla! Přesto pak se narodily další děti. Pořád váhám, jestli opravdu nejde o 2 různé manželské páry se stejnými jmény. Bohužel se mi nepodařilo nalézt žádný z eventuálních sňatků s Rozinou. A tak se v tom pořád plácám.

Ke 2 dětem narozeným po měsíci jsem porovnávala uváděné kmotry, ale jména se alespoň v 1 případě různě opakovala. Asi byli všichni příbuzní, takže mnou hledaný praprapra….dědeček (2. z takto narozených dětí) je mi pořád záhadou.

Mám ještě jeden dotaz:
Hledala jsem úmrtí výše zmíněného předka a narazila jsem na několik Josefů Kolomých v rozmezí cca 15 let, ale ani jeden neodpovídal věkem zemřelého k narození mého Josefa. Může se jednat o další děti bratrů. Je možné, že byl věk zemřelého uváděn odhadem bez ohledu na nalezení data jeho narození? Na tento problém jsem narazila ve více případech. Rozmezí 1 až 2 let jsem schopná tolerovat, ale 5 až 15 už mi připadá příliš.

Předem děkuji za případné odpovědi.

[Zora]

5- 7 roků je běžné, deset a více už méně, ale i to se stává. jde o stáří, ve kterém osoba zemřela. třeba ve třiceti se zapsaný úmrtní věk blíží tomu skutečnému, v padesáti se už velmi často liší 2-3 roky, a čím starší osoba, tím větší rozdíl + i -
je důležité počítat věk od narození, protože i u svateb bývají zapsány nepřesné věkové údaje . Z

[zedir]

Dobrý den,

údaje o věku v úmrtních záznamech je třeba opravdu brát jen s rezervou a velmi orientačně. Samozřejmě záleží na konkrétním zapisovateli, na době, faře, jak kdo byl pečlivý a kdo nikoliv, ale z vlastní zkušenosti mohu říct, že kolem oněch pěti let rozdílu je běžný standard, ale jde to často i výše, úplnými rekordmany byly dva případy u vlastních předků, u kterých údaje o úmrtí a následné ověření jejich věku dle narození neseděly o 16 a 18 let - nepamatuji se již, o jaký přesný věk šlo, ale jednalo se o situaci, kdy zemřel údajně ve věku málo překračujícím 70 let a přitom měl něco přes 50 roků. Byly to sice staré matriky kolem přelomu 17. a 18. století, kdy nepřesnosti jsou stále větší, čím hlouběji v minulosti se pohybujeme, ale i tak je třeba jakékoliv údaje brát značně kriticky. Čas od času je pak člověk odměněn v podobě zápisu, v němž zapisovatel uvedl vedle úmrtí nebo oddání i datum narození a my tak můžeme údaj hned ověřit.

[Zora]

Věk při úmrtí byl brán pouze jako povinná položka, vlastně už ničemu nesloužil, velice často se tedy zapisoval odhadem, podle toho, jak zemřelý vypadal, zda měl děti, vnuky a podle toho, co řekla rodina. Vzhledem k tomu, že bylo spousty negramotných, vlastně nemuseli ani znát datum narození dědečka, či vlastní matky...
Z

[Jirig]

To já mám u předků podivnější přesmyčku, ze jména Hrabowsky je později jméno Kaštovský...
V oddacím listu mojí prababičky jsou v kolonce rodičů zapsáni prarodiče...
já už se nedivím ničemu