Lucko, když my to matriční knihy vnímáme jako knihu, která leží v domácí knihovně a milý pan farář do ní pravidelně zapisuje...
vše bylo zcela jinak. Neměli světlo, psali brkem, inkoust si míchali a ještě je služba zavála občas někam v době, kdy by člověk nos nevystrčil.
Většinou faráři zapisovali pouze data na několikrát zmiňované papírky (na místě samém) a přepis do knihy už tak často sami nedělali.
Na větších farách to dostal za úkol kaplan, kooperátor - byl podřízený, tak to neměl na koho dál přenést.
Takže večer při nějakém podezřelém světle přepisoval. Většinou to ale dostávali jako práci kantoři, oni dříve spadali pod kostel, měli jako hlavní náplň starost o hudbu v kostele - varhany, nacvičování s místními muzikanty, ale také starost o kúrové zpěváky. Vedle toho učili ve škole, občas měli nějakého žáka, kterému platili rodiče hudební výuku, ale ve své podstatě to byli nesmírně chudobní lidé, oplývali většinou hudebním nadáním, ale.. víc asi nic. A lidé před staletími napřed pracovali na poli a ve chlévě, (za světla)
Nedávno jsem četla povzdech našeho faráře z cca 1670 , kdy si naříkal na to, jak špatně kantoří zapisují a že se těžko dohledávají chyby...
Takže - buďme rádi za to, co nám tihle všichni pánové zanechali a občas jim odpus'tme nečitelnost nebo zašmodrchání... (Ale zabrblat můžeme
))