Vracím se ještě k problému přijímání jmen "po střeše". V nejstarší matrice FÚ Hosín 1599 (SOA Třeboň, přepis/strojopis) jsem našla následující poznámku, kde - ó hrůzo - čtu že se jména měnila i 3-4x za život ....
cit.: „….V zemědělských oblastech, jakou bylo i Hlubocko, je třeba mít neustále na mysli téměř 100% zvyklost přijímání příjmení po sídle. Bez konfrontace každého jedince se zápisy v gruntovních knihách nelze nikdy soudit na rodovou příslušnost. V 16.,17. a části 18.století docházelo k častému pohybu hospodářů především zásahy majitele panství, který bedlivě střežil výkonnost poddaných a nestrpěl, aby na velkém gruntu hospodařil starší, méně výkonný hospodář nebo dokonce lenoch. Méně výkonní hospodáři byli nuceni přecházet na menší živnosti které stačili obhospodařit a naopak, výkonným a mladým byly svěřovány usedlosti velké, vždyť od povinných odvodů odvisely příjmy majitele panství. Proto nejsou vyjímkou časté změny příjmení, řeba i 3-4x za život…. Teprve zákaz přejímání příjmení ve 2.polovině 18. století prakticky se změnami skoncoval.“
Ale mohu říci, že dost často i dnes se chalupy stále nazývají podle prapra… majitelů, třeba na rožmitálsku a bechyňsku. Takže mnoho zdaru v luštění záhad mizejících a znovu vyplouvajících předků!