Svědci v době minulé

[PomněnkaPrvní]

Dobrý den,
v rámci čtení starých materiálů jsem se ptala i na svědky. Vhodnější bude asi tato sekce. Děkuji Slimovi, který mně už odpověděl. Měl by někdo ještě další postřehy, co se svědků týkalo?

Můj dotaz:
Když jsou uvedeni dva svědci, dalo by se předpokládat, že prvně uvedený svědek byl ženichův a na druhém místě uvedený byl nevěsty?
A ještě obecně. Sňatky se uzavíraly z rozumu (majetek). Bylo něco podobného i v otázce, kdo bude svědkem? Nebo se dá řici, že ženich si vybral za svědka svého přítele a nevěsta taktéž svého přítele?
Nevšimla jsem si, že by za svědky chodily i ženy (možná se mýlím) a nevím, nakolik bylo tehdy pravděpodobné a možné, aby se svobodná žena přátelila s nějakým mužem a toho pak požádala, aby jí šel za svědka.

Moc děkuji!

Děkuji Slimovi za tuto odpověď:

Kdysi institut svědka měl vcelku jiný význam než dnes. Svědek mimo jiné svědčil, že daná osoba je tou za kterou se vydává, takže to býval někdo důvěryhodný z okolí svědčeného, popřípadě význačnější osoby ve vsi. Přátelství nehrálo až takovou roli jak dnes.

[Zora]

zvyky kolem svědků se různily, byly doby, kdy se majetní občané zúčastňovali svateb chudých snoubenců a ti nejchudší svateb významných rodin. (odhadem druhá polovina 17. st.) postupně si rodiny vyměňovaly tuto účast navzájem, již s přihlédnutím k ekonomickému postavení a se zřetelem na postavení v obci. Většinou platilo, že každá rodina určovala svého svědka.
Domnívám se ale, že svědci byli zapisování dost často v pořadí podle vlastní důležitosti. Ženy se objevují také, ale v mnohem menší míře. Na rozdíl od křtu svědek svou účastí dodával obřadu vážnosti, důstojnosti a svou účastní dokládal správnost všech zapsaných údajů.... Byla účastna celá jeho rodina (manželka, děti), takže tuto rodinu zastupovala hlava rodiny - muž.
Od 19. století - především v oblastech s velkou migrací obyvatel za prací - dochází k tomu, že se na místech svědků objevují "kolegové" ze zaměstnání, nebo spolupracovnice nevěsty, sousedi, nebo sourozenci... Souvisí to s tím, že se mladí lidé brali po seznámení v novém působišti a jejich původní rodina se většinou nemohla přesunovat z původní obce. Z

[Brasl]

Otázka je to zajímavá. Předně si ale musíme uvědomit, že neexistovala rovnost (rovnoprávnost), ani mezi pohlavími, ani v postavení (společenském) ani náboženská. To se postupně vyvíjelo.
Nevěsta neměla do některých věcí co mluvit, to příslušelo otci, případně opatrovníkovi. Neposlouchal jsem se toho dost od své babičky : "Já se vdávat nechtěla, ale děda přišel za tatínkem a ten mu mě dal. Já chtěla chodit po tancovačkách."
Pokud tedy otec rozhodl, že se dcera vdá, a za koho, tak se vdala. Náležitosti k tomu příslušející domlouval ženich a otcem. Jakékoli bližší styky mezi snoubenci byli nežádoucí.
Hledal jsem nějaké informace a nenacházel. Tohle jsem ale nakonec zjistil.
Svědky lze rozdělit na soudní a obřadní. na obojí byli činěny určité nároky. Říká se tomu zachovalost, a ta zřejmě byla rozdílná dle účelu.
Soudní svědci :
Požadavky (pokud je nesplňovali, tak nebyli k svědectví připuštěni) :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
Svědci při smlouvách, tady je zmíněno, na konci stránky, kdy smí žena svědčit, tj. pokud se smlouva nezanáší do knih. Tam je třeba mužských svědků.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=

O samotných svatebních svědcích :
Mám podezření, že přesné regule byli psány latinsky. Ale alespoň kde se ten zvyk vzal.
Synoda exeterská r. 1287 - nařízení stran podmínek uzavírání sňatků, tj. ohlášky a tři svědci.
Tady je důvod (o pár stránek dříve) toho výnosu. Převážná část té knihy jsou právě latinské citace :
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=3924559

Když to shrnu, tak dojdu k závěru, že nároky na svatební svědky byly poplatné civilním zvyklostem. Co do pohlaví a zachovalosti.
Jinak jak již píše Zora, vyvíjelo se to, a největší zlom asi nastal, uzákoněním možnosti uzavřít civilní sňatek.