GENEALOGIE

Narazil jsem na jeden nesoulad ve věku nevěsty.

Na oddacím listě z 12.12.1816 je uveden věk nevěsty 20 let. http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... strana=151
Nevěsta je dcera Jana Horkyho, familianta z Rattenic č.p. 49 (dle oddacího listu)

Když jsem projížděl rodinu familianta Jana Horkyho z Rattenic č.p. 49, tak jsem našel jedinou dceru Kateřinu, ale starší, narozenou r. 1789 (http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... ?strana=75) - v době svatby by jí bylo 27 let.
Žádnou mladší dceru od tohoto otce v této obci jsem nenašel.

Je možné, že by zapisovatel při svatbě omylem nebo úmyslně změnil věk nevěsty z reálných 27 let na 20 let ?

Děkuji za vaše případná vyjádření, rady a názory.
Petr

všimla jsem si, že ženichovi bylo 24 a nevěstě by bylo 27, myslím, že se jim to moc nelíbilo- ale je to jen spekulace.

svadba je z 12.11.1816
myslím, že sa nejedná o tú istú Kateřinu:
1) rozdiel 7 rokov v sobášnej matrike (pri takej mladej osobe) je dosť
2) úpravou veku by spravili z plnoletej neplnoletú, čo je nelogické

Skúste pozrieť úmrtnú matriku, či táto nájdená Kateřina nezomrela v detskom veku a rodičia mali ďalšiu dcéru s týmto menom, narodenú možno niekde inde.

Možné to je. V době svatby (12.11.) byl otec Jan Horký po smrti. To by mohlo případně vyvrátit předpoklad, že zapisovatel při svatbě dal na slova nevěsty a neověřoval.
Kateřina se narodila 16.12.1789. Ještě je možnost, že tato Kateřina záhy po narození zemřela a v rodině Jana Horkého se později narodilo děvče, které dostalo také jméno Kateřina.

Poslední, mnou registrované dítě Jana Horkyho z č.p.49 Ratenic se narodilo 1794 (Jakub Horky http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... strana=130).
Narození mladší Kateřiny mi podle jejího věku v záznamu o svatbě vychází do 2 letého cyklu narození jejích předchozích sourozenců, tj do roku 1796.
Mezi narozením starší Kateřiny (1789) a mladší Kateřiny nevěsty (1796) jsem nenašel záznam o úmrtí nikoho z Horkých.
Nenašel znamená, že jsem nedokázal nic takového přelouskat

Naproto teoreticky -
nemohl si farář zapsat na lístek věk 26 roků a při přepisování udělat z poslední číslice nulu?
Zkuste se podívat, zda jsou v matrice zapisovány event. souhlasy otců se svatbou nezletilé nevěsty. Zde by měl souhlas být v případě věku 20 let.
Na téhle stránce jsou všechny něvěsty už zletilé. NIc z toho nepoznáme.
Z.

Ano, už jsem si ty další nezletilé přečetla i já... dík, Stanko. Z

Zora píše:Ano, už jsem si ty další nezletilé přečetla i já... dík, Stanko. Z

nie je za čo

A další nesoulad.
Ženichovi by mělo být 24, ale jediný Václav, syn Jakuba Psoty z Chválovic (kterého jsem uměl najít) se narodil 3.12.1794 (http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... ?strana=21) a v době svatby mu bylo tedy 22 let.

Docela slušný věkový rozdíl.

věkové rozdíly manželů při svatbě.
- nebylo to nic neobvyklého, je třeba neustále myslet na to, že sňatky domlouvali rodiče, ne zamilovaní snoubenci a nespojovala je většinou velká láska, ale spíš majetkové poměry rodin, pole, která ležela blízko a bylo by je výhodné spojit a další "důvody"

záměny věku v zápisech v matrikách -
I to se stávalo, proč, to objektivně nelze shrnout do jednoho vysvětlení - přepsání, pohledově výhodnější rozdíl, chybějící povolení rodičů či nedostatek peněz na zaplacení povolení, šlendrián zapisujícího.

Je jen na Vás, zda si poradíte s vyloučením možnosti, že existovala ještě jedna dcera, starší, případně ještě jeden ženich stejného jména.
Zkusit snad porovnat věk v matrice zemřelých, ale tam je to obdobné - věk je ze všech tří matrik právě v této nejméně přesný.
Zkuste se podívat, do kterého věku rodila nevěsta děti, nad 40 už to nebylo běžné (ale dělo se tak), nad 45 ještě méně běžné (i kdÿž se i tohle dělo), nad 50 spíše vyjímečně.
Zora

Na udání věku bych v této době vůbec nespoléhal. Setkal jsem se ve stejném období s několika takovými případy, kdy věk v zápise O neodpovídal o více než 5 let skutečnému narození. Není výjimkou, že byl-li věkový rozdíl mezi manžely hodně velký, resp. byl-li ženich o hodně mladší než nevěsta, ženichovi se věk přidal a nevěstě ubral - v té době se údaje ještě braly odhadem a nedokládali se údajem z matriky. Toto by byl ukázkový případ.
Pokud máte zmapovaný osud všech dětí rodičů - tedy, že ta stará Kateřina nezemřela coby dítě nebo se nevdala za někoho jiného, pak jde po mém soudu o jednu osobu. Vemte v úvahu i to, zda by otec mohl být dvakrát ženatý