Pologruntník? JE PŮLSEDLÁK :-), DÍKY

[Karolina Vernerova]

Snad to čtu dobře....
http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... ?strana=22 (první zápis)
a
http://actapublica.eu/matriky/praha/pro ... ?strana=16 (třetí zápis)


jde o povolání otce- Wogtiecha Hwyzdy- je to pologruntník a je to to samé jako půlláník?

K.

[Brasl]

Pologruntník (pologruntovník) je nejspíše půlsedlák. Pololáník je odvozené od výměry, a na přesnou výměru se označení půlsedlák, zahradník, podsedek a chalupník neváží, váží se k (jak je psáno dole) jisté míře k výměře v místě obvyklé (tedy k průměrné velikosti v místě). Pologruntník by mohl mít i půl lánu. Jsou tam i další kritéria, jako, že zahradník *(zpravidla) neměl koně. Případně (a nevím zda to patří k zahradníkovi) neměl louky.

Gruntovník = majetník pozemků. Der Grundbesitzer.
Grunt či statek měl od XVIII. stol. od dvou lánů (120 korců) až do 30 korců.

Chałupník = kdo má chalupu, Häusler, Kleinbauer, Beisass, Söldner. V Čechách až do nedávna slul ch. malý gruntovník, mající polí nanejvýše 20 korců výsevku, na rozdíl jednak od gruntovníka většího (sedláka), jednak od domkáře, jenž měl pouze domek beze všech polnosti.

Láník, a, m., sedlák, mající 60 korců výsevku (100 měřic) = celý lán; celoláník.
Půlláník = 30 korců

Podsedek = který má živnosť menší než sedlák, ku př.1/4 lánu, chalupu, zahradu (zastr.) (výměra 30 - 15 měřic)
Podsedek = jistá výměra pozemků, vždy menší nežli ta, která ve vsi obecně bývá na př. : celoláník, pololáník, čtvrtláník a podsedek.

*doplněno

[Karolina Vernerova]

díky, poučné

[Brasl]

Taky jsem se poučil, když jsem to hledal.

[PomněnkaPrvní]

Dobrý den,
ještě prosím k těm lánům a měřicím.

V lánovém rejstříku mám na listu označeném Ganz Lahner (celoláníci) vypsány lidi, co mají každý uvedenu výměru 28 měřic v I. skupině a 28 měřic ve II. skupině.

Pokud se jedním lánem rozumí 100 měřic, proč jsou lidé, co mají 56 měřic (28 + 28) označeni jako celoláníci?

Můj předek je uveden na listu označeném Viertl Lahner (čtvrtláníci), každý uvedený na tomto listu má ale jenom 7 + 7 měřic. Měl by mít minimálně 25 měřic, aby to byl čtvrtláník, ne?

Nebo je možné, že ten list nadepsaný "celoláníci" (resp. čtvrtláníci) znamená, že prostě byli celoláníky (čtvrtláníky) a nově ke svému majetku získali 56 měřic (celoláník) nebo 14 měřic (čtvrláník)?

Když ale koukám na list se starými usedlíky, tam nikde můj předek uveden není, že by měl čtvrtlán už při první (nebo před první) lánovou vizitací...

Děkuji za radu či názor

[Brasl]

Lán je starou jednotkou pro plošný obsah. U nás se tato jednotka používala zhruba od poloviny 13. století; za Přemysla Otakara II. činil 1 lán asi 60 jiter, což je 34,5 ha. Lány nebývaly všude stejné. Tento údaj se vztahuje k tzv. českému lánu. Trochu jiné rozměry měl lán v Německu, ve Francii apod. Navíc se rozlišovalo několik druhů lánů, např. lán královský, na který bylo možno vyset 64 korce obilí. Korec je objemová jednotka; dnes bychom řekli 94 litry. Lán býval také panský, neboli zemský či zemanský. Na něj se vysely asi 53 korce obilí a o 10 korců méně se potom vešlo na lán selský neboli poplatný.
http://www.rozhlas.cz/vedaarchiv/portal/_zprava/6514
Pokud dle shora uvedeného před r. 1765 mohla být měřice korcem (jak je psáno dále), tak těch 7 + 7 = více jak 1/4 lánu.

Měřice je v původním smyslu slova vlastně zcela univerzální název pro různé jednotky a míry (např. pro korec nebo čber).
Teprve až po zavedení soustavy dolnorakouských měr na území celé tehdejší Rakouské monarchie v roce 1765 se tímto názvem začala označovat tzv vídeňská Metze, což byla dutá míra o velikosti 61,49 litru jakož i jednotka plošného obsahu o velikosti 1918 metrů čtverečních, což bylo přesně 1/3 vídeňského jitra.
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9B%C5%99ice

Korec nebo kořec, někdy též strych nebo měřice,...

jeden korec neboli staročeský korec = 8112 čtverečních loktů = 2837 metru čtverečního, tento korec se pak také nazýval jitro – býval vyměřován jakožto obdélník jedenkrát tři provazců po 52 loktech (tedy 3 čtvereční provazce)
od roku 1765 pak: jeden korec = 2877,5 metru čtverečního = 0,5 vídeňského jitra
http://cs.wikipedia.org/wiki/Korec_%28jednotka%29

Jednotky:
http://brtpichlavec.sweb.cz/ves/mereni/ ... locha2.htm

[lerak]

Ještě abych to trochu zkomplikoval musím uvést, že plocha osetá z jednoho korce zrní byla různá a to podle kvality půdy. Na horší půdě se selo řidčeji než na půdě kvalitní. Takže lán na horší půdě mohl být mnohem větší než lán na kvalitní půdě.

[PomněnkaPrvní]

Myslela jsem si, že nic horšího než pochopit převody měn mě v genealogii nepotká.
Mýlila jsem se, zapomněla jsem na míry
A to jsem na základní škole "statečně" patřila k těm, kteří prohlašovali, že to stejně v životě potřebovat nebudou.

Nerozumím tomu. Mohu prosím poprosit o polopatický výpočet, jaktože 7 + 7 měřic je více než 1/4 lánu?

Ano, děkuji, to už jsem četla v jiném příspěvku, že podle bonitní třídy se posuzují i měřice. Jen pro základní pochopení jsem to teď nechtěla komplikovat

[Brasl]

Nerozumím tomu. Mohu prosím poprosit o polopatický výpočet, jak to že 7 + 7 měřic je více než 1/4 lánu?

Pokud vezmeme za základ tvrzení, že před r. 1765 mohla mít měřice jakýkoli obsah. Tedy že měřice = korec, tak dle uvedeného výčtu:

Lán býval také panský, neboli zemský či zemanský. Na něj se vysely asi 53 korce obilí a o 10 korců méně se potom vešlo na lán selský neboli poplatný.

Lán selský/poplatný = 53 korců - 10 korců (tedy 43 korců)
Z toho, 1/4 lánu je 11,75 korců. Oproti 14 měřicím/ korcům (7 + 7), je tady rozdíl 3,75 korců
A i když vezmeme 53 : 4 = 13. 75, tak tam je rozdíl minimální, ale je.

Neznáme jaký objem měla ta měřice před r. 1765, byla to čistě regionální míra (objemem), ale s obecně platným názvem. Podle všeho o hodně větší.

Jinými slovy. Nemůžeme počítat s mírou, o které nevíme jaký má rozměr, a počítat z toho výměru, jejíž velikost je nejasná.
Tak nám zbývá spokojit se s tvrzením, že na daném místě a v daném čase měl lán cca 4 x 14= 56 měřic, a z toho hrubě odhadnout, jaký měla asi ta měřice obsah. (obrácený postup)

[PomněnkaPrvní]

Děkuji moc