GENEALOGIE

existuje na Internetu originál Berní ruly podobně jako matriky?
Mám podezření, že je tam v případě mojí obce překlep a potřeboval bych vidět originál zápisu.
Prakticky všechna jména v Berní rule z roku 1654 jsou pro obec Vráž u Berouna jiná než v soupisu poddaných z roku 1651
V soupisu poddaných jsme, ale v berní rule ne. Přitom v soupisu poddaných jsme uvedeni jako jedna z pouhých 4 rodin v obci ("pro samé durchcuky lidu vojenského" zpustlá obec na císařské silnici Praha-Plzeň po třicetileté válce)

Není. Z

Mezi oběma akcemi uběhly 3 roky, a tak ta jména mohou být různá. V Soupisu poddaných jsou i osoby, které v rule nemohou být.

Jaký měla v té době Vaše rodina ekonomický status, "povoláni"?
Z.

chalupník, jedna ze čtyř rodin, které jsou na obci s cca 12-ti domy. v Berní rule uvedeno:
1x rolník osazený, 7x rolník (statek) pustý
2x chalupník osazený, 1x chalupník (dům) pustý
není možné, že Berní rula zaznamenává stav někdy v průběhu třicetileté války před rokem 1651?
Ze soupisu poddaných je to jasné, tam je datum uvedeno 1651 a věcně to určitě musel být aktuální stav, byl to "průzkum situace".
Je divně, že pasuje pouze jediné jméno.
V Berní rule jsou poznámky například vh. df. 1711 u sedmi pustých statků, přitom v té době v obci bylo několik mých předků od kojenců po kmety a v roce 1716 zemřel jeden Qverka jako "saused vrážský", tedy zřejmě jako chalupník, tak jako Jan Kwerka, který v roce 1651 byl také chalupník.

Berní rula nebo také berní rola (staročeské berně znamená daň) je první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku 1654. Je to významný historický pramen pro historickou demografii, topografii i hospodářské dějiny Čech v době krátce po skončení třicetileté války.

Berní rula navazuje na Soupis poddaných podle víry z roku 1651 a vznikla na základě usnesení Českého sněmu z roku 1652. Seznam osob, povinných daň platit, je zpracován po jednotlivých krajích a je založen na zdaňování zemědělců. Zahrnuje jak „usedlé“ čili sedláky, kteří obdělávali pole „s potahem“, tak chalupníky a nakonec byli i řemeslníci oceněni, jako kdyby měli (fiktivní) statky.

Berní rula představuje důležitý krok v procesu budování absolutistického státu, který (zatím jen nesvobodné) zdaňuje sám a to na základě přesnějších údajů o každé usedlosti jednotlivě. Byla základem pro výběr daní až do reformy roku 1712, která zahrnula i svobodné, a do reformy Marie Terezie z roku 1749 až 1756, založené už na výměře a výnosu pozemků. Přesné vyměření jednotlivých pozemků katastru na základě triangulační sítě se uskutečnilo až v 19. století.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bern%C3%AD_rula

Asi je nepravděpodobné, že by Vaši předci nebyli poddaní (svobodníci) , bývá to uvedeno v zápisech v matrikách (já na to nevidím). Zkuste ověřit.
Další možnost je, že snad kvůli vyměřování opustili na čas chalupu...
Vzhledem k počtu obyvatel tam nebyla asi místní "samospráva", neměl kdo žalovat... ale jsou to takové teorie, až je mně z nich stydno...
Obě velmi nepravděpodobné...
Třetí ještě méně pravděpodobná - v období, kdy se rula tvořila, bydleli v chalupě, ale jako podnájemníci, víte jistě že k uvdenému roku 1652 byli chalupníci?
Zora

Chtělo by to zjistit, jakým způsobem byly osidlovány zpustlé obce po třicetileté válce. Může to souviset i s příjmením Kwerka - kwerkové byli důlní podnikatelé ve stříbrných dolech a možná prostě nespadali do Berní ruly, patřili pod Horní zákon, v tomto případě třeba i omylem. Nebo měli profesní postavení kwerka na Karlštejnském panství, třeba spravovali tu pověstnou karlštejnskou studnu, kterou údajně budovali kutnohorští havíři, kteří se mohli řídit Horním zákonem a pracovali pod nějakým kwerkou-manažerem .

http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=25&bookid=264&page=275 = kwerkové doluóv střiebra
http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=25&bookid=264&page=293 = kapitola VIII. dole = kwerkové ze svého středu volí bergmeistra

V berní rule totiž není v celých Čechách ani jeden Kwerka (pouze 2x Kverek, profesí kovář Dolní Bousov a Sobotka). V horním zákoně je přitom ta profese (kwerka, havíř, bergmeister, taghut a další profese) definovaná od roku 1300.

Můj děda Kverka byl přitom důlní kovář v železnorudném dole v Chrustenicích u Vráže, a i táta byl na brigádě v dole a ta profese se mu líbila, popisoval to ticho apod. (třeba to vnímal pod vlivem dědy a předchozích generací).

Ve které nejstarší matrice byla už povinnost uvádět profesi a číslo popisné?

http://www.hornictvi.info/histhor/lokal ... TRIBRO.htm
tady nějaká práce o důlních pracech ve Stříbře

Kverka by podle vysvětlení měl být ten, kdo přenáší, přetahuje náklady v dolech, česky také nazávaný těžíř.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4568

Všechny teorie jsouo možné - jen je třeba najít tu pravou. Vzhledem k tomu, že my na Moravě Berní rulu nemáme, jen bych asi vnášela zmatek.
Z.

Ne ne, kwerka byla podnikatelská profese, dnešními slovy akcionář, spoluvlastník dolu, nebo přesněji vlastník licence na provozování dolu, s povinností dávat proceta státu. V tom Horním zákoně z roku 1300 je to přesně definované, a mezi odborníky se to ví, už mě poučili.
Nějaký odborník na Karlštejn tady není? Nebo někde na univerzitě?