GENEALOGIE

Při procházení katolických matrik v obci Stříbrná Skalice je u mého předka v zápisech narození jeho dětí uvedeno měšťan a u některých zápisů na přeskáčku gruntovník (majitel 1 lanu). Jak bych si to měl vysvětlovat? Měšťan?, když je Stříbrná Skalice obec či vesnice....jedná se o zápisy od roku 1840 do 1865.

Opět asi platí to stejné jako u dalších příspěvků:
Pojmenování měšťan, saused, soused se užívalo u mužů, kteří nabyli majetek a používali vážnosti v obci.
Zapisující v minulosti nemohli tušit, že se budeme trápit s významy jednotlivých slov a důvody použití právě tohoto a ne jiného slova.
Zápisem je vyjádřeno, že Vás předek vlastnil grunt a byl řádným členem obcem ( u města šlo o měšťana, u vesnice o souseda)
Ovšem ony ty výrazy nebyly nikdy definovány nějakým nařízením, šlo jen o to, co zapisující zvolil. Je třeba možné, že zapisující působil ve městě a proto měl navyknuté použít v tomto případě slovo měšťan.
U mých předků se objevují obě varianty, většinou s uvedením konkr. povolání. Předci žili stále v jedné obci a ta měla charakter města - původně královského, posléze tzv. ochranného.
Zora

Zora píše:Opět asi platí to stejné jako u dalších příspěvků:
Pojmenování měšťan, saused, soused se užívalo u mužů, kteří nabyli majetek a používali vážnosti v obci.
Zapisující v minulosti nemohli tušit, že se budeme trápit s významy jednotlivých slov a důvody použití právě tohoto a ne jiného slova.
Zápisem je vyjádřeno, že Vás předek vlastnil grunt a byl řádným členem obcem ( u města šlo o měšťana, u vesnice o souseda)
Ovšem ony ty výrazy nebyly nikdy definovány nějakým nařízením, šlo jen o to, co zapisující zvolil. Je třeba možné, že zapisující působil ve městě a proto měl navyknuté použít v tomto případě slovo měšťan.
U mých předků se objevují obě varianty, většinou s uvedením konkr. povolání. Předci žili stále v jedné obci a ta měla charakter města - původně královského, posléze tzv. ochranného.
Zora

děkuji za objasnění

ještě mě napadá, v žádném zápisu není uvedeno jaké měl řemeslo resp. povolání...pouze je uvedeno měšťan či gruntovník.

Dále je možné, že kněz tímto přídomkem rozlišoval dvě osoby stejného jména (s manželkami rovněž stejného jména). Já mám v matrikách narození zápisy typu "Jan Novák chalupník + Marie" a "Jan Novák sedlák + Marie" - tedy dvě různá manželství (ve skutečnosti bratranci). Doporučuji porovnat rozestupy mezi jednotlivými porody a rovněž jména kmotrů, jestli se opravdu nejedná o dvě různé rodiny.

airdesigner píše: děkuji za objasnění

ještě mě napadá, v žádném zápisu není uvedeno jaké měl řemeslo resp. povolání...pouze je uvedeno měšťan či gruntovník.

Inu, každý zapisující psal to, co pro něj a pro matriku v dané době bylo rozhodující. Zda postavení v obci - měšťan, nebo postavení ekonomické - majitel gruntu, gruntovník. Na ona místa v matrikách nebyla zapisována jen řemesla , ale taková všehochuť. Najdete tam řemesla, vlastnictví pozemku, domu, chalupy, výměnkáře, žebráky i formulaci dcera - syn pana X,Y, vdova, nebo úřednické postavení - ve službě u té a té vrchnosti. Vypovídá to především o tom, jaké místo kdo v obci měl, jak se na něj pohlíželo.
Pokud Váš předek byl měšťan, majitel gruntu, vypovídalo to dostatečně o jeho postavení v obci, nebylo třeba dodávat, že - třeba - byl ještě zdatný řezník.
Naopak u žebráka nikdo nezaznamenával, že byl -třeba- taky zednický tovaryš.
Zora

IvoD píše:Dále je možné, že kněz tímto přídomkem rozlišoval dvě osoby stejného jména (s manželkami rovněž stejného jména). Já mám v matrikách narození zápisy typu "Jan Novák chalupník + Marie" a "Jan Novák sedlák + Marie" - tedy dvě různá manželství (ve skutečnosti bratranci). Doporučuji porovnat rozestupy mezi jednotlivými porody a rovněž jména kmotrů, jestli se opravdu nejedná o dvě různé rodiny.

děti jsou rozené 1854 1857 1859 1862...matrika není digitalizována, bohužel jsem blb páč jsem si kmotry neopsal.

Rozestupy 3-2-3 roky svědčí o tom, že se jedná opravdu o jedno manželství, stejní kmotři by to ještě potvrdili.