GENEALOGIE

Dobrý večer, prosím o radu. V matrice v Lysé nad Labem jsem dohledala údaj o narození (rok 1925), ve kterém je ale uvedeno, že osoba se narodila v Praze - II č. 441. To je domnívám se porodnice U sv. Apolináře. Ale jak je možné, že tento zápis do své matriční knihy provedla matrika v Lysé nad Labem?

Nebude to tím, že se zapisoval křest, nikoliv narození, pokud se jednalo o církevní matriku? Křest mohl proběhnout jinde než narození.

Přikládám onen výpis z matriky. Myslím si, že je to klasický záznam o narození, nikoliv pouze o křtu. A matrikářka mi ho ofotila z matriční knihy.

Z vlastní zkušenosti - setkal jsem se již opakovaně a u různých farních úřadů a to zejména na přelomu 19. a 20. století s tím, že farář zapsal do matriky narození nebo úmrtí, ke kterému došlo v obvodě jiného farního úřadu a to na základě nějakého přípisu, který mu přišel - zřejmě cítil povinnost takto získaný údaj nějak využít.. V předpisech pro vedení matrik pro duchovní jsem se s povinností takto dodatečně dopisovat získané informace nesetkal - šlo tedy pravděpodobně o osobní iniciativu. Akorát zde tu iniciativu moc nechápu vzhledem k informacím obsaženým v zápise.

Řekl bych, že je to záznam o křtu.
Myslím si, že je to takto: Narozena 6.5.1925,v Praze. Pokřtěna 16.6.1925, v Lysé n/L.
Zajímavé je vyznání rodičů i dítěte.

Souhlas, a také je zajímavé neuzavření církevního sňatku rodičů. Z

Zora píše:Souhlas, a tžaké je zajímavé neuzavření církevního sňatku rodičů. Z

To je ta první republika.
Každý si běhal z církve do církve anebo úplně pryč a zase zpět.

Mí prarodiče z církve nevystoupili, přesto měli pouze občanský sňatek. (1922) I to je řešení. Manželství bylo dobré, vydrželo, ctili se navzájem.
Z

Ony se do matričních knih zapisovaly také pouze zápisy o křtu?
Na ta data jsem se paní matrikářky ptala, říkala mi, že narození je 6. 5. 1925 a křest je 16. 6. 1927 (viz v dokumentu "1925-1927").

Myslíte, že je zvláštní, že otec byl evangelík, matka katolička a že dítě dostalo vyznání katolické?
Civilní sňatek chápu, asi se nemohli rozhodnout, ve kterém kostele se brát, když měli různé vyznání.
Ale pro tyto případy si myslíte, že by bylo obvyklejší dát dítěti vyznání po otci?

Všeobecně - křest se vždy zapisoval, občas se v matrice narazí i na zápis o křtu dospělého nebo staršího dítěte.
ne vždy se ale z hlediska církve zapisoval pozdější křest do matriční knihy, zřejmě zápis o křtu pak vyhotovovala fara samostatně, - někde se to tady už nekolikrát probíralo.
V rodinách se smíšeným vyznáním záleželo vždy na domluvě, je pravděpodobné, že manželé k sobě byli vstřícní, ona respektovala jeho evangelické náboženství, on si ho tedy ponechal, ale souhlasil s tím, že ona i děti si ponechají katolické vyznání... Není to o tom, co bylo běžnější, ale o tom, čí víra byla silnější, a jak navozovali vzájemnou úctu k tomu druhému.
Je to sice méně obvyklé, ale třeba se manželka byla radit ve svém kostele. Církev katolická umožnovala v dané době snatek mezi evengelikem a katolíkem tehdy, pokud se manželé dohodnou na katolickém vyznání u dětí .
Manžel odmítl mít snatek v katolickém kostele, ale souhlasil s pokřtením děti...
navíc - obě cirkve si navzájem uznávaly křest - ten už se neopakoval, dítě smí být pokřteno pouze jednou za život, tak je možné, že se manželé dohodli, že děti si mohou své vyznání v dospělosti sami zvolit a event. přestoupit.
Možná by bylo zajímavé zjistit, jak dlouho byl manžel eveng. vyznání, po r. 1918 opuštělo hodně věřící katolickou církev, ale jako věřící nechtěli být bez vynání, a mnozí z nich vstupovali do církve evangelické...
možná šlo také jen o pokřtění dětí - bez toho si rodiče asi nedokázali život dětí představit, ale víra byla u obou vlažná, třeba ani moc kostel nenavštěvovali...
Variant je spousta¨, je nad čím bádat. Z

Domnívám se, že civilní sňatek byl v tomto případě proto, že otec byl rozloučený, tedy rozvedený, takže církevní sňatek nepřipadal v úvahu ani v jedné církvi.

ok, naprostý souhlas, přehlédla jsem. Z