GENEALOGIE

V úmrtních záznamech mých předků se často setkávám s výrazem "žebrák" uvedeným za jejich jménem.
Marně hledám na netu význam takového tehdejšího postavení. Má představa je, že to byli lidé, kteří byli nemajetní a aby mohli dostávat od domovské obce nějaké to "živobytí", museli být evidováni jako žebráci-chudí. S dnešní představou "bezdomovců" to zřejmě nemělo nic společného, nebo je to jinak? Poradí mi nějaká místní chytrá hlavička?
Předem děkuji

Z knihy Zapomenutá řemesla:

"Na toulavé žebráky má se zvláštní pozor dávati a s nimi dle předpisů přísně jdednati. Poněvadž opravdoví chudí od ústavu pro chudé pomoci dostávají..."

Bude třeba odlišit "toulavého" žebráka od "obecního" žebráka. Většina obcí měla tzv. chudobinec, kde bydleli staří nemajetní lidé, kteří se již nedokázali sami o sebe postarat, byli odkázáni na pomoc druhých. Mám v rodomenu takového, který býval dlouhá léta obecním kovářem a co je důležité, měl v obci domovské právo. Kovárny bývaly obecním majetkem a tak když již nemohl svoji práci dále vykonávat, ovdověl, děti se odstěhovaly, obec ho umístila do chudobince. A když zemřel, farář do matriky napsal, žebrák.

Souhlasím s odlišením chudého od toulavého žebráka. Ale s tím umístěním do chudobince jsem trochu zmatená, předci se ženili, měli děti v jednom č.p., kde pracovali jako podruzi a na úmrtním listě je opět stejné č.p., takže žádný chudobinec, přesto údaj "žebrák". Takže ve stáří asi měli kde bydlet, ale neměli žádné příjmy.