GENEALOGIE

Jak jsem někde četl, od jisté doby byla povinnost zaznamenávat místa narození dětí do matriky, tedy vlastně číslo domu. Číslo domu z dané matriky narození jsem zkoušel dohledat přes nahlížení do katastru, kde jsem vycházel z toho, že se číslo neměnilo v průběhu let. Dle fotky domu odpovídalo klidně stáří i přes 200 let. Nahlédl jsem do stabilního katastru z roku 1841 pro danou obec, ale dům jsem tam nenašel. Bylo tam jen prázdné pole.
Pravděpodobně současná čísla popisná nekorespondují s čísly domů před 200 lety, což jsem tak trochu předpokládal, že čísla popisná byla uvedena asi až později. Bohužel v mapách stabilních katastrů nejsou uváděna čísla domů, pouze pozemky. Vlastně ani majitelé domů, jen polí a luk apod.

Lze tedy někde dohledat o jaký dům se jednalo pokud je napsáno číslo domu v matrice?

Děkuji za podměty.

Některé domy (obce) si ponechaly původní čísla popisná od r. 1770, jinde se i několikrát měnila.
Č. p. najdete na skicách ke císařským otiskům. Jsou to ty červená čísla. Samozřejmě pokud ten dům v té době již stál a nedošlo k přečíslování.

Radix píše:Některé domy (obce) si ponechaly původní čísla popisná od r. 1770, jinde se i několikrát měnila.
Č. p. najdete na skicách ke císařským otiskům. Jsou to ty červená čísla. Samozřejmě pokud ten dům v té době již stál a nedošlo k přečíslování.

čísla popisná domů, které jsem vyznačil na mapě jsou 17, 11 a 8 je to mu tak?

majitele domu lze dohledat??

Ta červená čísla z indikačních skip odpovídají číslům v písemném operátu stabilního katastru. Ten se archivuje v UAZK (Ústřední archiv zeměměřictví a katastru) a dá se do něj nahlížet v jejich badatelně. Mám dojem, ale nevím to jistě, že se dá UAZK požádat o (placený) výpis.
Někdy je u těch indikačních skic i tabulka (někde přímo u mapy), kde jsou jména a pozemky a někdy jsou jména majitelů pozemků (zejména polí a lesů) vepsána přímo do indikační skicy.
Doporučuji si přečíst o stabilním katastru. Mnohé to objasní
A někdy jsou informace o těch vlastnících i v kronikách.

airdesigner píše:

Radix píše:Některé domy (obce) si ponechaly původní čísla popisná od r. 1770, jinde se i několikrát měnila.
Č. p. najdete na skicách ke císařským otiskům. Jsou to ty červená čísla. Samozřejmě pokud ten dům v té době již stál a nedošlo k přečíslování.

čísla popisná domů, které jsem vyznačil na mapě jsou 17, 11 a 8 je to mu tak?

majitele domu lze dohledat??

Ano, jsou to tehdejší popisná čísla. Jak jsem již psal, ta se mohla nebo nemusela změnit.
Pokud byly k domu nějaké pozemky, polnosti, bývá tam zapsaný majitel k danému popisnému číslu.

Další možnost je pak projít rejstříky ke katastrům. Ty byly ovšem vedeny až od r. 1871.

http://archivnimapy.cuzk.cz/skici/skici/CAS/CAS574018380/CAS574018380_index.html

jestli tomu je tak, tak číslo černě napsané na polích např. "N38" znamená, že pole přísluší k domu s popisným číslem 38.

v 1/4 19. století mohli židé vlastnit dům a pole, pokud se nepletu.

zkusím poptat zda jde nahlížet do písemného operátu, jak píšete. To budou mít asi v Praze i když obec spadá pod katastr v Benešově.

to určitě.

Jinak židé byli kvůli familiantskému zákonu (jen povolené počty židovských rodin v rámci obce/okresu/kraje) evidováni v knihách...
Jejich jednoduchý přehled se seznamem obcí a rodových jmen je k nahlédnutí na toledot.org
Např. čáslavský okres zde: http://www.toledot.org/caslavsk.htm

Za těmi seznamy jsou ještě detaily... v tomto příspěvku je "můj" familiant: viewtopic.php?f=9&t=6751&p=31481&hilit=metzl#p31481

Myslím, že na Badatelně slibují, že familianti budou digitalizováni v blízké době!

Karolina Vernerova píše:to určitě.

Jinak židé byli kvůli familiantskému zákonu (jen povolené počty židovských rodin v rámci obce/okresu/kraje) evidováni v knihách...
Jejich jednoduchý přehled se seznamem obcí a rodových jmen je k nahlédnutí na toledot.org
Např. čáslavský okres zde: http://www.toledot.org/caslavsk.htm

Za těmi seznamy jsou ještě detaily... v tomto příspěvku je "můj" familiant: viewtopic.php?f=9&t=6751&p=31481&hilit=metzl#p31481

Myslím, že na Badatelně slibují, že familianti budou digitalizováni v blízké době!

Takže, teď bych měl navštívit NA na Chodovci a nechat si předložit familianti...jak to funguje? v mém případě se jedná o obec Pravonín, ke které asi patřili všechny okolní, jako třeba Čechtice apod.

osoby které jsem hledal měli napsáno narození Pravonín a přitom jsou z Čechtic, Pravonín byl asi nějaká středisková obec, resp. ŽNO se Synagogou nebo tak nějak.

Písemné operáty ke Stabilnímu katastru jsou, pokud vím, v NA na Hradčanské v Dejvicích.

Familianti jsou podle mne taky na Hradčanský- paní Matušíková to jistí.

Jábych doporučovala si předem zjistit z odborných pramenů , od kdy mohli Židé vlastnit nemovitý majetek, odkdy se směli stěhovat a další souvilosti, které se týkají Vašeho dotazu.

Bohužel nemám židovské předky, navíc se pohybuji na Moravě, byť bydlím v obci, kde byla funkční židovská obec.
Znám proto to, co platilo na Moravě, netuším, zda byly nějaké rozdíly vzhledem k Čechám.
Ale na internetu je spousta prací, které se zabývají židosvkou problematikou, že by snad nemuselo být tak těžké se potřebným informacím dopídit.
pro Moravu platilo:
Revoluční rok 1848 přinesl židům právo svobodně se stěhovat a mohli se usazovat i na venkově.
Od roku 1860 mohli vlastnit také nemovitý majetek.
V roce 1862 bylo na Moravě z původních 52 židovských obcí ustanoveno 27 politických obcí. Vztahovalo se to na obce, které měly vlastní teritorium a finanční zdroje na správu. Zbývajících 25 obcí, které nesplňovaly požadavky, svou samostatnost ztratilo. Toto nařízení platilo pouze pro Moravu a dá se říct, že šlo o evropský unikát. Židé tak získali vlastní samostatné obce uvnitř měst s vlastním starostou, zastupitelstvem, školou, policajtem a vlastním hospodařením.
Podle ústavy z roku 1867 pak židé získali stejná práva jako všichni ostatní. Začali se proto hromadně stěhovat z přelidněných židovských obcí do větších měst.
http://promoravia.blog.cz/1007/zide-na-morave

Napřed si tedy zjistěte, od kdy mohli - vlastnili Vaši předci dům - nemovitý majetek a pak se vydejde po stopách onoho domu. V první čtvrtině 19. století, tedy 1800 - 1825 je to spíš nepravděpodobné.

Z

Asi vlastnit majetek nesmeli, ale nenasel jsem jednoznacne napsano. Mohli si najimat grunty.

Do r. 1781 nesměli židé vlastnit půdu. A od r. 1781 směli najímat panské grunty, ucházet se o příděl neobdělané půdy a poprvé po mnoha staletích, ale s podmínkou, že budou mít k ruce výhradně židovskou čeleď, půdu obdělávat, a až teprve roku 1841 bylo Židům dovoleno vlastnit pozemky.
viewtopic.php?f=30&t=11362&start=15
(již si nepamatuji zdroj, ale určitě to lze dohledat)

V první polovině 19. století ve většině měst a obcí na Moravě bydleli Židé ve zvláštní vymezené části obce.
Někde to byla ulice, někde dům, jinde nějaké území.
Snad by mohli poradit přímo na MÚ v Pravoníně, evn. poslat odkaz nebo nějaké starší fotky.
U nás sídlili židé v ulici zvaná Židovská a v přilehlých uličkách. Vstup byl do určité doby časově omezen - tzv. brankou. (měli i vlastní kašnu)
Od té doby se vzhled domů naprosto změnil, ulice se rozdělila na dvě části a má naprosto jiné názvy.
Kromě pamětních desek významných rodáků a opravené synagogy, vlastně už nic nepřipomíná pro cizího, neznalého návštěvníka staré osídlení.
Ovšem pamětníci 1. republiky z hlavy odříkají, kde která žid. rodina bydlela. a to patřila zdejší ž. obec k těm větším na Moravě.
Z.

Nektere veci se dnes jiz nedozvime, muzeme jen sestavovat stripky informaci.

Zajimave je, ze rodina byla z Pravonina, ale pak se pravdepodobne presunuli do nedaleke obce Otrocice kde se narodily deti. Vsude je ale uvaden Pravonin jako obec narozeni. Na MU do Pravonina sem psal, nemaji nic k dispizici. Hodne rodin odeslo na konci 19. stol z obce.

Dalsi vec je ze se stehovali do Michle, po roce 1840 kdy uz mohli cestovat do jineho mesta. Otazka je zda bylo mozne uz predtim se presunout z Pravonina do Otrocic.