GENEALOGIE

Dobrý den, u zápisu o úmrtí jednoho z mých předků je uvedeno následující:

Petřík Marie, vdova po + Josefu Petříkovi harfeníku z Bučku...

http://actapublica.eu/matriky/plzen/pro ... strana=306
7. zápis na levé straně

Co mohl harfeník dělat? U všech ostatních zápisů - narození dětí, sňatek - je uváděn jako domkář. Neumím si představit, že by ho uživila výroba harf, nebo hraní na tento nástroj.

Děkuji za každý názor.

Nic moc o tom nevím.
jen upozorňuji, že v dřívějších staletích byla jednou z možných obživ hra na harfu po hospodách, nebo při různých oslavách. Víc o tom nevím, snad ten nástroj byl jen podobný harfě.

zde např. zmínka z Karlových Varů:
Průlom v zavedené praxi způsobil Johann Schmit, schopný muzikant z nedaleké Pily, který
v roce 1806 sestavil z přespolních hudebníků stálejší těleso. Hrávali jednak u frekventovaného
Nového pramene, a to především úryvky z nových oper, a jednak u Vřídla, odkud se jim prý časem
podařilo vystrnadit harfeníky, kteří tu od pacientů korzujících při pití vřídelní vody vybírali
do klobouku drobný peníz.
http://www.soaplzen.cz/sites/default/fi ... y/2006.pdf

Z

a co když to byl skutečně hudebník?
tady jsem našla
Harfenictví znamenalo do jisté míry přelom v dosavadním vývoji vandrovní lidové hudby, neboť poprvé nechaničtí harfeníci, obdobně jako jejich kolegové z Karlovarska a Chebska, podnikali cesty za výdělkem organizovaně, pod vedením kapelníka. Ten byl zároveň impre-sáriem, podnikatelem a bohužel leckdy i vykořisťovatelem. Expanze harfeníků začínala skrom-ně. Nejprve v hranicích habsburského mocnářství, zejména do Uher a jejich hlavního města Budapešti, později do Chorvatska, Haliče a severní Itálie. Poté, co se odvážili překročit hranice, vedly jejich cesty do carského Ruska, na Balkán, do Řecka, Turecka a také do Egypta. Nakonec se v poslední fázi vývoje ocitali až na Dálném východě v Mandžurii a působení Kudrnáčovy kapely je doloženo až v USA.

http://www.nechanicko.cz/index.php?nid= ... &oid=34370

Tak to byste asi opravdu nevěřil,ale lidi se tím hraním živili. Výrobce harf byl harfář, harfeník ten kdo na harfu hrál. Poslyšte tedy co se píše v moudrých knihách:

Česká lidová harfa je v Čechách téměř neznáma, ale už na západ od nás je velkým pojmem. Tento druh se hojně vyrábí a používá právě pod názvem česká háčková harfa.

Hrávalo se na ní zhruba od 19 století až do začátku 20 století a nejvíce harfeníků se líhlo v Nechanicích, Přísečnici a v okolních oblastech. Ke konci 19. století existovala celá řada harfenických band, z nichž největší čítala až 60 hudebníků. Putovali a hráli po celé Evropě a dostávali se až do Číny a Japonska.

Bohužel harfeníci neměli dobrou pověst. Často vedli potulný či žebravý život, který se neslučoval s tehdejší upjatou morálkou a to vedlo k jejich likvidaci. Snaha o vyčištění českých zemí od band toulavých co na harfy hudlají a po vesnicích žebrají vedla tak daleko, že byl tento nástroj dokonale vymazan z paměti čechů a dnes už jen málokdo tuší, že i v českých krajích patřila harfa mezi tradiční lidové nástroje....

Velice děkuji za vaše názory. Přiznávám, že jsem hru na harfu řadila spíš mezi panskou zábavu, a nenapadlo mě, že se s harfou také vandrovalo. Trochu mě to zaskočilo mezi těmi mými sedláky, podruhy a kováři. Harfeníka jsem fakt nečekala. Ještě jednou díky ...

Byl to domkař, tak jak asi žil, podobná živnost, flašinetář.
Z obecní kroniky, historie domu.
Daný dům koupil XY zvaný Šnajdrholc, ve válce u Lipska 1813 přišel o levou ruku. Zařídil si zde obchod se smíšeným zbožím, který vedla jeho manželka a on pak chodil světem s flašinetem. Dlouho domek nevlastnil, neb jeho syn nebyl hospodárný a stavení s obchodem přišlo do dražby.... Nový majitel domek přestavěl, a při kopání základů bylo nalezeno mnoho stříbrných mincí, které si tam uschoval dřívější majitel aby mu je syn neroznesl.

I když to není o harfeníkovi, ale přesto myslím, že to je dostatečně ilustrativní o zázemí a finančních poměrech některých potulných hudebníků. Tomuhle peníze ani majetek nechyběli, chyběl mu hospodárný syn.