GENEALOGIE

V rámci rodokmenu mě překvapila situace, kdy matka devíti dětí židovské rodiny náhle ovdověla. Nejstarší dítě mělo 20 let a nejmladší 1 rok. Co si asi taková vdova počala? Kdo jí zaopatřil? Mohla to být třeba židovská obec? Vdát se znovu je asi nesmysl, hlavně celou dobu měla příjmení po svém muži až do své smrti. Lze někde nalézt podobný příběh? U chlapa by to bylo jiné, ten se většinou do roka znovu oženil s mnohem mladší ženou

A časové určení, kdy ovdověla? To je dost podstatné. Z

Zora píše:A časové určení, kdy ovdověla? To je dost podstatné. Z

ovdověla v roce 1876 ve svých 40-i letech, žili v Praze.

Židé v Čechách získali veškerá občanská práva v roce 1867.
I poté ale přetrvávala péče o potřebné jako přední povinnost na židovské obci.
Sociální skupinou, nejvíce ohroženou, byly vdovy a sirotci, kteří neměli žádný prostředek k obživě. U Židů byla povinnost dětí postarat se o ovdovělou matku, nebyly-li děti, postarala se obec (stejně jako v případě vdovy s nezletilými dětmi). Pomoc organizovali jáhni=hospodářští správci v obci, kteří měli na starost péči o sociálně slabé( na 1.místě vdovy a sirotky)
Je třeba ale znát sociální postavení konkretní vdovy, většina manželů myslela na podobné okolnosti a vdova mohla relativně slušně žít např. z výnosů domu, postupného prodeje movitých věcí nebo ze živnosti, kterou provozoval manžel a na jejíž vedení si najmula někoho za plat.
V chudších rodinách se ženy vdovy stávaly např. pradlenami, posluhovačkami, pomocnicemi v domácnosti (i mezi těmito povoláními byly kategorie podle společenské úrovně obsluhovaných rodin), zprostředkovatelkami při navazování kontaktů mezi bohatějšími ženami (nevím, jak to přesně vyjádřit). Ty nejchudší se sestěhovávaly do domů, kde žílo více židovských rodin pohromadě, dokázaly se uskromnit a přijímat svůj osud s pokorou. Často také prodávaly v krámcích, nebo vyráběly různé "pochutiny", pomáhaly třídit sběr, starý papír, kůže, nosily vodu do bohatších rodin... atd... Většinou však jen v rámci židovské obce daného města, vesnice, v pozdějších časových obdobích i v rámci celého města, vesnice.
Určitě někdo doplní.
Z

moje babička (*1891) ovdověla v r.1940 pár let po přestěhování celé rodiny ze Suchdola do zcela cizího prostředí do Skalice na Slovensku; "na krku" jí zůstalo 11 dětí; můj otec (nejmladší, tehdy pětiletý) spolu s bratrem na pár let skončili v dětském domově; později si tři nejmladší sourozence "rozebraly"a vychovávaly jejich nejstarší sestry; přes těžký život vdovy (nebyli majetní, její manžel byl tkadlec a vlastnili malý domek), se dožila 90 let.

Můžete zkusit sirotčí knihy. V té době už židé nepodléhali židovskému soudu.

Rádce pro poručníky a opatrovníky 1889
5. Kdo zastupuje děti manželské ? Otec.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
23. Čím je a k čemu je sirotčí kniha? Každý poručenský soud je povinen vésti tak zvanou poručenskou nebo sirotčí knihu. Do této knihy zapisovati jest jméno křestní, rodinné, věk nezletilého a vůbec vše důležité, cokoli přihodilo se na počátku, během a na konci poručnictva.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4465289

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4371339

Brasl píše:Můžete zkusit sirotčí knihy. V té době už židé nepodléhali židovskému soudu.

Rádce pro poručníky a opatrovníky 1889
5. Kdo zastupuje děti manželské ? Otec.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... vu&author=
23. Čím je a k čemu je sirotčí kniha? Každý poručenský soud je povinen vésti tak zvanou poručenskou nebo sirotčí knihu. Do této knihy zapisovati jest jméno křestní, rodinné, věk nezletilého a vůbec vše důležité, cokoli přihodilo se na počátku, během a na konci poručnictva.
http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4465289

http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShow ... id=4371339

děkuji za podmět, kde lze knihy nalézt? Bude to spadat pod okresní soud třeba Praha? Pak by to mohlo být v SOA Prh.

Podle data by to mohl být příslušný okresní archiv. Oni jim soudy nějaké spisy předávali (otázka je zda to mají katalogizované (roztříděné), což si dávají jako podmínku přístupnosti)). Buď tam, nebo na soudě.

Brasl píše:Podle data by to mohl být příslušný okresní archiv. Oni jim soudy nějaké spisy předávali (otázka je zda to mají katalogizované (roztříděné), což si dávají jako podmínku přístupnosti)). Buď tam, nebo na soudě.

tak sirotčí knihy se nacházejí v AHMP ve sbírkách knih a rukopisů, lze v nich prý hledat v digi pomůckách. Tak jsem zvědav jestli něco najdu. Hlavně jak pak hledat v těch knihách

máte někdo zkušenosti s těmito materiály?