Co se týče obecního pastýře:
Byla s ním uzavírána smlouva na "dobu určitou", většinou rok, dva. Kromě pastvy měl
na starosti obecního býka a kozla, kvůli tomu většinou býval na kraji vsi, neb kozel, jak známo prká a smrdí
))
Pásl na obecních pastvinách, a obyvatelé, kteří využívali jeho služeb, platili obci poplatek.
Pastviny obce se mohly rozkládat kdekoliv, většinou to byly pozemky, které se hůře obdělávaly - strmější stráně, nevhodná poloha, špatně přístupné, proto nebyly využívány přímo k obdělávání. Dost často docházelo k přímým zákazům pastvy na konkretním místě a současně se obec snažila tyto pozemky pronajmout k obdělávání - zmírnění bídy, nedostatku základních potravin.
Dost často se páslo i v obecním lese.
Pastýři, kteří měli na starosti dobytek sedláka - ti pracovali za stravu a obydlí, většinu teplejšího období pásli na pozemcích, které patřily sedlákovi, dost často daleko od obce. Ne pro svoje pohodlí, ale pro pohodlí zvířat bydlili poblíž pastvy - v boudách, kolnách. Tam, měli základní vybavení, vodu, oheň. Samozřejmě se většinou ani moc nemyli ani nepřevlékali, proto asi to časté příjmení Hadrava, Hadraba. Manželka s dětmi tam většinou pobývala s nimi.
Ke slavnostním příležitostem přicházeli do vsi, do komory, kterou měli přidělenou, a oblékali si slavnostní - tedy čistý, zachovalejší oděv.
Pak určitě byly pastýřské profese, o kterých píší nade mnou v souvislosti s velkými plochami v majetku jedné osoby (krkonošské stráně a další), tam byla určitě práce organizovaná logističtějším postupem.
Nezapomínejte na to, že vrchní pastýř se věnoval spíš rozdělování práce, - kam, který pastýř požene jaké stádo, jak dlouho tam bude, pravidelná kontrola jakosti a množství pitné vody, obcházení pastvin, počítání přírůstků, organizovaní odvozu mléka, kontrola nemocných zvířat, zabezpečení proti útoku lesní zvěře.......
Domnívám se, že svobodný , tedy svobodník, nepoddaný, nepracoval pravděpodobně jako obecní pastýř , spíš si myslím, že mohl působit ve funkci vrchní pastýř. Šlo o povolání, kde byla potřeba velká zkušenost - rozhodoval prakticky o majetku vlastníka sám, okamžitě... a musel mít velice dobré znalosti jak dobytka, tak kraje.
Jde pouze o moji domněnku na základě zkušeností a informací z netu.
Malá poznámka - docela by mě zajímalo, proč v matrikách kolem Brna ani na Vysočině nejsou uváděny příslušnosti k panství, takže ani se neuvádí, zda byla osoba svobodná. (Kromě urozených osob, kde se to dá předpokládat)
Svatby se ve většině případů děly v domě nevěsty, otec ji (v)dával ženichovi, svatebčané se sešli v tomto domě, přinesli své dary, snoubenci dostali rodičovské požehnání a společně odcházeli (odjížděli) do kostela, první odjížděl ženich, který před kostelem vítal všechny účastníky, poslední odjížděla nevěsta, po obřadu se vraceli zpět k nevěstě a zde se odbývala slavnost.
Z otcovského domu pak nevěsta spolu s výbavou, dávanou na odiv, odjížděla na voze s manželem do jeho domu.
(Dost často šli novomanželé pěšky a majetek nevěsty měli smotaný ve větší nůši na zádech. Skoro vždy měla nevěsta aspoň peřinu...)
Úplně jiné to bylo, když se vdávala chudá děvečka, třeba svobodná matka, pak se vlastně jednalo jen o obřad v kostele, snoubenci museli ještě před odchodem splnit své pracovní povinnosti a po návratu se opět věnovali práci, jen nevěsta se přesunula do vyhrazeného obydlí k manželovi.
Nezapomínejte na to, že dříve se svatby děly na základě rozhodnutí rodičů, ti si navzájem vyměnili informace o dětech a pak uzavřeli dohodu o svatbě. Snoubenci toho moc neovlivnili, takže s trochou nadsázky, otec nevěsty předával svou dceru otci ženicha. Rozhodovali otcové.
Z
od Brasl » pát lis 15, 2013 9:27 
