Rozpor- ústní podání vs. matrika

[TomL]

Dobrý den, rád bych slyšel názor zkušenějších na následující záhadičku:

Mojí babičce z Roudnice n.L. zemřel v listopadu 1910 otec, zahradník u místního továrníka. Bylo mu 44 let a děti (jí bylo 11 a bratrovi 6) pak vyrůstaly pouze s matkou a pomocí příbuzenstva, kterého v Roudnici měli poměrně dost.

Otázka zní: Na co zemřel otec?

Varianta 1: Babička si celý svůj život myslela (alespoň to tak předala dál), že na zápal plic

Varianta 2: V roudnické matrice zemřelých jsem našel příčinu úmrtí Choroba mozko-míchová. Adresa úmrtí je městské č.p. odlišné od bydliště rodiny i od Okresní nemocnice, která je jinak v matrice poměrně častá.

Nevím, co se v té době označovalo jako choroba mozko-míchová. Nevím, jak spolehlivé byly zprávy o příčině úmrtí ani matriční údaje jako takové.

K čemu byste se přiklonili?

[Pichnat4]

Dobrý den,

co je psáno, je dáno mi říkali od mala. Máte to jako se šlechtickým původem, v mnoha rodinách se říká o modré krvi, ale téměř nikdo to nemá doložené písemně.

Jinak k tomu onemocnění. Našel jsem roztroušenou sklerózu mozkomíšní. Ale nejsem lékař, tak nevím.

[Radix]

Mohlo se jednat o mozkovou mrtvici, ke které se často přidružil zápal plic.

[Zora]

Zkuste si představit situaci.
Otec pravděpodobně trpěl nemocí, které ovliňovala jeho vnější projevy a k tomu malé děti.
Je možné, že babičce někdo pomáhal s péčí o tohoto člověka, a zde tedy také otec zemřel. Zkuste se podívat v matrice, pokud není živá, kdo bydlel na stejné adrese, mohlo se jednat o jeho rodiče, sourozence, rodinu, která pečovala o nemocné...

Je rozdíl v tom, co bylo bezprostřední příčinou, a jakou nemocí předek trpěl. U velké části ležících pacientů byl bezprostřední příčinou na přelomu 19. a 20. století zápal plic, (podobně, jak píše Radix), ale důvod toho, proč musel ležet (prvotní onemocnění), byl jiný.
Bohužel z pojmenování _ choroba mozko-míšní se nedá s jistotou určit, o jaký typ nemoci se jednalo. Je pravděpodobné, že šlo v době před smrtí o onemocnění, které se projevovalo neschopností chůze a třeba i logického myšlení, bohužel je možná i nutná izolace nemocného z důvodu přenosného onemocnění..
Samozřejmě jen píšu možnosti, které se nabízejí, s určitostí se nedá určit nic. Snad možná by se dalo něco- vztaženo k datu úmrtí- určit z ohledacího lístku, pokud se dochoval. Tam bývají údaje o nemoci zapsány přesně.
Zora

[Slim]

Osobně bych odhadoval encefalitidu, nejspíše klíšťovou, vzhledem k povolání (tehdy toto onemocnění ve vztahu ke klíšťatům ještě neznali, popsáno bylo později, takže to mohlo být bráno jako meningitida). Ale je pravda, že to mohlo být opravdu cokoliv.

[TomL]

Z Vašich reakcí cítím jasnou preferenci úředních záznamů, tak se k nim také přikloním. Proti by byl jenom fakt, že dceři (mojí babičce) bylo v době smrti otce "už" jedenáct a, jak jsem zjistil, později žila ve společné domácnosti s bratrem až do své svatby v roce 1927. Pokud se tedy s bratrem od příbuzných nedozvěděli celou pravdu v dětství, měli dost času se jí dopátrat později. Tím spíš, že jejich matka pořád žila ve stejném městě.

Jinak ale záznam hovoří jasnou řečí, klasický zápal plic by se navíc asi opravdu odbyl doma nebo v nemocnici. Bude to tedy jedna z možností, které jste navrhovali.

Díky všem za pomoc!

P.S: U příčiny smrti je ještě poznámka "ohl.l. č. 210" To je ohledací lístek, o kterém píše Zora?

[Kašpar]

Z Vašich reakcí cítím jasnou preferenci úředních záznamů, tak se k nim také přikloním. Proti by byl jenom fakt, že dceři (mojí babičce) bylo v době smrti otce "už" jedenáct a, jak jsem zjistil, později žila ve společné domácnosti s bratrem až do své svatby v roce 1927. Pokud se tedy s bratrem od příbuzných nedozvěděli celou pravdu v dětství, měli dost času se jí dopátrat později. Tím spíš, že jejich matka pořád žila ve stejném městě.

Jinak ale záznam hovoří jasnou řečí, klasický zápal plic by se navíc asi opravdu odbyl doma nebo v nemocnici. Bude to tedy jedna z možností, které jste navrhovali.

Díky všem za pomoc!

P.S: U příčiny smrti je ještě poznámka "ohl.l. č. 210" To je ohledací lístek, o kterém píše Zora?

Ano, to je ohledací lístek č. 210.
Někdy bývá, při troše štěstí součást archivních fondů jednotlivých farností. Ale není to pravidlo.
Ještě k tomu, zda se mohla dcera ( babička), spolu s bratrem, dozvědět skutečnou příčinu smrti, celou pravdu. Mohla jim být, neúmyslně , zatajena, řečena jen část. Tak aby to, vzhledem k svému věku, dokázali pochopit. Trochu mě to připomnělo situaci, kdy se adoptované dítě dozví o svých skutečných rodičích až ve svém zralém věku.

[Zora]

Ještě bych připomněla fakt, že sourozenci příčinu úmrtí znali - zápal plic , neměli důvod po ní pátrat.
Pokud byla příčina jiná, pak se mohlo jednat o nějaký fakt, o kterém se veřejně nehovořilo.
Jim to sice asi zlí jazykové prozradili - to okolí dělá velice rádo, ale sourozenci neměli potřebu o tom dál hovořit.
Zora

[TomL]

No jo. Já jsem myslel, že si třeba mohla pamatovat průběh otcovy nemoci a později jí to nemuselo na zápal plic sedět. Ale to už je spekulace hodně na vodě a, jak říkáte, nemusela mít potřebu se ve smutných vzpomínkách šťourat. V pozdějších letech, když mohla převládnout zvědavost, už na to moje babička neměla čas. Pryč z Roudnice, rodina a dřina na poli..

Dočetl jsem se v jiných vláknech, že ohledací lístky se často nacházejí v okresních archívech. Tak se třeba někdy pokusím dohledat ten pradědův.

[phejl]

Je rozdíl v tom, co bylo bezprostřední příčinou, a jakou nemocí předek trpěl. U velké části ležících pacientů byl bezprostřední příčinou na přelomu 19. a 20. století zápal plic, (podobně, jak píše Radix), ale důvod toho, proč musel ležet (prvotní onemocnění), byl jiný.a

Jen bych doplnil, ze zapal plic stale je jednou z nejcastejsich bezprostrednich pricin umrti u starsich lidi.

[Zora]

Bylo mu 44 let, proto a v souvislosti s mozkomíšní nemocí (předppokládaná omezená hybnost) jsem psala o trvale ležícím pacientovi. Ale jinak samozřejmě souhlas. Z

[TomL]

Jinak co se týče úvah o tom, proč děti neznaly skutečnou příčinu úmrtí svého otce, se situace dost zkomplikovala. Díky pomoci členky tohoto fóra se vyjasnilo, že matka (moje prababička) dvěma dětem bez otce necelé tři roky po ovdovění pořídila ještě nemanželskou sestřičku (to jí bylo už jednačtyřicet let). V dvacátých letech- to už byly bratr i sestra dospělí- pak s nimi sdílela jeden byt v činžáku. Času na pravdu tedy měli dost.