Historie skoro nic neříká o průměrných, obyčejných lidech, o nich chybí zápisy,není možné evidovat záslužné činy či snad hříšný život.
Proto se těžko hledají zápisy o tom, jak kdo žil.
U nás byl sbor českých bratří, známý kněz Jan Blahoslav, počátek překladu Bible kralické...
Bratří žili v tzv. sboru (dnes ulice Ve Sboru) Měli tam svá obydlí, rodiny a především kostel, u nás pak ještě navíc českobratrské gymnásium a něco jako dnešní internát
A v tom je právě problém. Do školy přijížděli studovat synové šlechtických rodů, nejen z Čech, Slezka a Moravy, ale i z území dnešního Rakouska, Německa. Přinášeli s sebou peníze.
V munulém století se dělaly archeologické práce na studni, která se nachází v blízkosti tehdejšího kostela. Mezi vykopanými věcmi byly i pozůstatky fíků, velůké vzácnosti...
Stejně tak byl identifikován Jan Blahoslav na několika krresbách proto, že jako jeden z prvních Evropanů nosil brýle, ty se vyráběly někde - přesně nevim - Německo, Itálie, velice nákladná záležitost.
V zápisech o našem městě je spousta informací o tom, že zdejší měšťané darovali nebo odkázali českým bratrům své majetky (od drobností přes vybavení domu až po celé domy a pozemky). Pravidelně se v té době přispívalo na "kostel".
KOlem svého sboru měli bratři zahrady - proto se jejich tiskárna jmenovala ex insula hortensi - z ostrova zahrad.
Odvážila bych se říct, že v době před reformací žili lépe než průměrní občané. Ovšem na druhou stranu - záleželo asi právě na tom kterém sboru, kdo stál v čele. Někteří z vůdčích představitelů českých bratří vyžadovali poslusnost, střídmost a spíš život v chudobě než nadbytku, jiní zase odmítali vzdělání... Byl to nesourodý celek, je ovšem podstatné říci, že právě díky nim vzniklo neskutečné množsví knih, zpěvníků, filosofických textů a překladů poučných knih - některé i s vyobrazením - věc do té doby nevídaná- a dalších tiskárenských produktů...
U nás potom jeste byli tzv. novokřtěnci, ti žili zcela jinak - společný dům, uzavřená komunita, bez vlastního osobního majetku. děti vychovávali společně a o práci se pečlivě dělili. Živili se výrobou keramiky, tzv. habánské, lazebnictvím, spíš ale ne pro krásu, ale lazebnictví, pro zdraví . Našli se tu i luteráni, ale to byli věřící německého jazyka, o těch moc informací nemám, snad jen to že se dokázali s česky hovořícími domluvit a střídat se v kostele.
Myslím si, že tím, že byl někdo knězem, měl "vládu nad životem prostého člověka, nad jeho spasením, zatracením"... že měl výsadnější postavení než většina obyvatel.
Je třeba ale také připomenout, že u českých bratří se nejednalo jen o kněží bydlící a sloužící v daném místě. Měli mezi sebou ty, kteří putovali od sboru ke sboru, přinášeli nové knihy, informace a zase odnášli to, co bylo třeba doručit jinam.
Jejich život asi moc příjemný nebyl.
Nemohu si odpusit ještě jednu informaci, práve se probírám matrikou kolem r. 1650. a přílušnou místní literaturou. Je až úsměvné, že právě kněží byli ti, kteří mezi prvními přešli na katolickou víru. (Samozřejmě, že spousta musela odejít napřed na chráněná místa, - třeba majitel panství Jan Starší ze Žerotína podával pomocnou ruku- později do zahraničí)
Myslím, že dnešníma očima život kněze Vámi uvedeného vyznání ani nemůžeme posoudit. Mám předka pacholka od volů a taky ani nevím, kde a jak spával, co jedl a jaké měl "vychování"
))
Jestli jsem někde udělala chybu, omlouvám se, píšu to jen v rychlosti.
Jinak se dá najít aspoň trochu informací v googlu... hledala jsem tam něco kolem novokřtěnců, kolem luteránů a při troše trpělivosti, se dojde k velice zajímavým věcem.
Snad jsem Vám trošku pomohla. Zora
dopl. Všem se omloluvám nejen za překlepy, ale za hrubou chybu, neměla jsem čas to přečíst, promiňte.
