Semik píše:...které děti se do těchto register zapisovaly? Max. věk v tomto konkrétním seznamu je 27 let. Do seznamů se zapisovaly všechny děti (tedy i žijících rodičů)?...
Ano, do sirotčích register se zapisovaly všechny děti. Jen obvykle byly řazeny podle situace, t.j. děti žijících hospodářů ("na gruntě"), podruzi (tedy poddaní hospodáři, nemající usedlost) a sirotci (po zemřelých hospodářích/podruzích).
Semik píše:...Poznámka - bleiben beym Vatter - tedy “zůstat s otcem“ značí, že matka zemřela?...
U poznámek jen bylo, jak se děti živí, kde pracují, popř. jestli pracují doma, tedy u otce hospodáře...
Děti mohly být klidně nevlastní naprosto stejně pravděpodobně i z obou stran, to bylo celkem běžné.
Hospodář mohl zemřít, vdova se znovu provdala a zůstala na živnosti.
Nebo mohla zemřít hospodářova manželka zemřít a hospodář se mohl oženit znovu, ženu pak vzít na usedlost.
Párkrát jsem taky v sirotčích registrách našel i případy, kdy děti byly dány za vlastní nějaké majetnější rodině (tedy ne podruhům a vdovám/vdovcům, ale hospodářům), ale není to běžné.
Spekulovat můžeme do alleluja

Jediná cesta, jak potvrdit/vyvrátit rodiče, je najít záznam, že rodičům právě těchto křestních jmen (příjmí se mohla změnit podle usedlosti!) a nově připisované děti (tedy asi po roce 1653). Ale mohli se i přestěhovat z jiné vsi, což práci zkomplikuje. Pak pomůže snad už jen gruntovnice...
Předpokládám, že matriky se ještě asi pro danou farnost nevedly, tak tuhle možnost ani nevytahuji na povrch
