Sirotčí registra 1680

[Semik]

Narazil jsem poprvé na sirotčí seznam a po rozluštění, co je tam napsáno, mám dotaz, které děti se do těchto register zapisovaly? Max. věk v tomto konkrétním seznamu je 27 let. Do seznamů se zapisovaly všechny děti (tedy i žijících rodičů)?

Poznámka - bleiben beym Vatter - tedy “zůstat s otcem“ značí, že matka zemřela? Adamova žena Kateřina není pravděpodobně jeho první ženou?
U jiných dětí značí tato poznámka kmotra, do jehož péče by v případě úmrtí rodičů byly svěřeny. “Zůstat s otcem“ v případě, že rodiče žijí, mi příjde nelogická. Pomůže někdo? Matriky pro tuto farnost začínají až rokem 1694, a tak toto je záchytné místo v pátrání.

[Zora]

Zde nějaké drobné vysvětlivky :
http://ilcik.cz/rodina/sirotci.htm

.....Byl-li zlý osud poddaných, byl osud dětí, které přišly o rodiče, tj. sirotků, tím horší, že náleželi vrchnosti, která s nimi mohla volně nakládat - kdo z nich a jakou službu má konat, kolik sirotků může jít do učení, kdo se smí oženit aj. Vrchnost se o ně starala pouze proto, aby měla přehled o pracovních silách na panství a o jejich případných majetkových nárocích. Pokud hovoříme o dětech, je nutno si uvědomit, že tehdejší právní dospělost byla okolo 25 let, proto jsou v seznamu uvedeni synové i dcery ve věku 21 i více let. Sirotci mladší deseti let byli obvykle ponecháni u jednoho z rodičů nebo u vybraného poručníka. Ve starším věku byli využíváni převážně k panské službě......

[Semik]

Narazil jsem poprvé na sirotčí seznam...

Děkuji na užitečný odkaz. Dalo by se zjistit z toho seznamu, které děti jsou vlastní a které nevlastní? U některých (obvykle těch nejstarších) je poznámka syn (sohn) či dcera (tochter), ale u těch mladších ne. To by mohly být děti "vyženěné". Je to příliš troufalá hypotéza?

[Zora]

http://www.paleografie.org/UK/index.php ... gallery286


.....
Od konce 15. století se vyskytují sirotčí registra, do kterých byl zapisován majetek gruntů, na nichž zemřel hospodář a které přešly na sirotky. V zápisech byl zachycován nejen grunt a celá pozůstalost (někdy i kšaft), ale i jména sirotků a všechny transakce, které byly prováděny s jejich jměním......

Je možné, že jména, kde je uvedeno syn, dcera - byli potomci zemřelého hospodáře, další byli třeba z jiného svazku. ale to se jen domnívám.

V odkazech je uvedena i literatura, která by mohla posloužit. Jiné zkušenosti nemám a vše další by bylo pouze domýšlení se, sorry.
Zora

[Milan Wölfl]

...které děti se do těchto register zapisovaly? Max. věk v tomto konkrétním seznamu je 27 let. Do seznamů se zapisovaly všechny děti (tedy i žijících rodičů)?...

Ano, do sirotčích register se zapisovaly všechny děti. Jen obvykle byly řazeny podle situace, t.j. děti žijících hospodářů ("na gruntě"), podruzi (tedy poddaní hospodáři, nemající usedlost) a sirotci (po zemřelých hospodářích/podruzích).

...Poznámka - bleiben beym Vatter - tedy “zůstat s otcem“ značí, že matka zemřela?...

U poznámek jen bylo, jak se děti živí, kde pracují, popř. jestli pracují doma, tedy u otce hospodáře...

Děti mohly být klidně nevlastní naprosto stejně pravděpodobně i z obou stran, to bylo celkem běžné.
Hospodář mohl zemřít, vdova se znovu provdala a zůstala na živnosti.
Nebo mohla zemřít hospodářova manželka zemřít a hospodář se mohl oženit znovu, ženu pak vzít na usedlost.
Párkrát jsem taky v sirotčích registrách našel i případy, kdy děti byly dány za vlastní nějaké majetnější rodině (tedy ne podruhům a vdovám/vdovcům, ale hospodářům), ale není to běžné.
Spekulovat můžeme do alleluja
Jediná cesta, jak potvrdit/vyvrátit rodiče, je najít záznam, že rodičům právě těchto křestních jmen (příjmí se mohla změnit podle usedlosti!) a nově připisované děti (tedy asi po roce 1653). Ale mohli se i přestěhovat z jiné vsi, což práci zkomplikuje. Pak pomůže snad už jen gruntovnice...
Předpokládám, že matriky se ještě asi pro danou farnost nevedly, tak tuhle možnost ani nevytahuji na povrch