Dva záznamy křtu jednoho dítěte

[zburget]

Jak byste si prosím vysvětlili takovou zajímavost:
https://www.mza.cz/actapublica/matrika/ ... -01930.jp2

úplně vlevo 4. záznam od konce je 20. června (1677) pokřtěný Jan, syn Matouše Vodáka a Anny. A o dva měsíce později, 22. srpna téhož roku, je opět pokřtěn Jan stejným rodičům, se stejnými kmotry. Podotýkám, že ten kluk bohužel o rok pozděj tak, jako tak zemřel. Ale jak se propána mohly objevit dva záznamy křtu? Jediné, co mě napadá, je, že byl pokřtěný v nouzi porodní bábou, a pro tetokrát se z toho vykřesal a o dva měsíce pozděj (po šestinedělí) s klukem rodiče přišli do kostela a tam dokončili potřebné obřady. Ale netuším, jak moc se s dokončením obřadů tehdy spěchalo - jestli ty dva měsíce prostě nejsou moc. A nebo jestli bylo reálné, že všichni tak nějak uznali, že dítě pokřtěné je a proto není potřeba spěchat a je možné počkat, až se bude mít trochu k životu.
A nebo může být zakopaný pes ještě někde jinde?

Jedná se určitě o identické rodiče, protože tou dobou ve vsi jiný pár stejného jmena nebyl.

[mfal62]

Dokážu si představit tento scénář:

20.6.1677 -> neděle
22.8.1677 -> neděle

Pan farář pokřtil v červnu během nedělní mše dítě, vše si zapsal na lísteček (bez uvedení
přesného data, jenom s poznámkou "během nedělní mše jsem pokřtil ...") a z něj to opsal
během dalšího týdne do matriky. Lístek však nevyřadil, ale někam ho založil.
Po dvou měsících mu lístek vypadl na stůl (nebo jej našel jeho kooperátor, kantor, ... ?)
a došlo k tomu, že ten samý křest byl zapsaný do matriky ještě jednou.

[Zora]

ano, problém s lístečky, mně v rodokmenu zemřelo jedno dítě dvakrát, v uváděné době to nebylo zas tak zvláštní.
V té naší matrice bylo dokonce asi deset stejných záznamů zemřelých za sebou ve dvou letech...
Z

[zburget]

Ty záznamy jsou psané jednou rukou - stejný rukopis. Pokud se nepletu, tak záznamy do matriky se nezapisovaly hned, ale klidně za delší období zpětně. V takovém případě by musely být lístečky dva.

Je ale pravda, že 20.6. byla neděle 2. po letnicích a 22.8. byla neděle 11. po letnicích. Jestli si farář na listeček napsal, že to bylo II. neděli po letnicích, tak pak po půl roce nemusel vědět, jestli je to římská II. a nebo arabská 11. Jestli to pak někdo (ať už farář nebo kantor, který běžně lístečky do matriky přepisoval) pro jistotu zapsal dvakrát a nebo byl ještě někde nějaký jiný háček, je těžko říct.

Měl by někdo ještě nějaký jiný nápad?

[zburget]

…teď je tedy otázka, který z těch datumů je správně / pravděpodobnější. A nebo jestli to vzhledem k situaci není možné odhadnout.

[Zora]

první bych řekla, že je správně, těžko mohli dítě zapsat, když by se narodilo později... Lístečky nutně nemusely být dva, ale jeden nebyl vyhozen a byl zapsán i podruhé... Lišil se kněz, který křtil a zapisující - to byl v dané době kantor, tomu bylo dost jedno, co zapisuje... U nás v matrice je zapsán od kněze povzdech, jak nekvalitní práci kolem přepisů do matrik kantoři odvádějí... Z

[zburget]

První by platil v případě, že by byly křty zapisovány průběžně. Jestli ale kněz lístečky sbíral půl roku a pak je kantorovi vzrnul do ruky naráz, tak nějaký měsíc sem, měsíc tam, nemohl hrát roli.

[Zora]

to máš sice pravdu, ale to nezjistíš, zvlášt, když ho opisoval dvakrát. Pořád to první datum je logičtější než to druhé... Z

[zburget]

O.K. logiku to má, že je první datum pravděpodobnější.

Každopádně díky!

[Zora]

Mám co oplácet, Z

[JaXym]

Já jsem zažil dva identické záznamy, kdy jeden byl mezi svatbami a druhý mezi narozenými. Údaje totožné.

[Zora]

taky jsme tu měli záznam dvojčat , podrobnosti si zcela nepamatuji, ale zřejmě .jedno bylo pokřtěno hned, druhé nejprve z nouze a pak dodatek ke křtu v kostele. Farář ale obsluhoval dvě knihy N, takže byli zapsáni každý v jiné a dalo to trochu práce to dát dohromady...
Z