Teoreticky vzato, by to měla být měřička (Maßl), což je ve vídeňské soustavě opravdu 1/16, nikoli 1/32. Ale třeba ve Slezsku se podařilo zavést vídeňské míry až roku 1822. Např. pan Jaroslav Dvořák, který zpracovával tabulky slzeských katastrů (
https://historie-starych-hamer.webnode.cz/kopie-z-urbare-a-katastry2/) to přepočítává 1/32 a uvádí, že šlo o tzv. vratislavskou mírku. Ověřit se mi to zatím nepodařilo. Tipoval bych, že centralisticky zavedená evidence bude usilovat o jednotné míry, ale to je jen můj dohad. Na Moravě bylo přijetí vídeňské soustavy úspěšnější, tam bych podobnou výjimku nečekal. Uvádím odkazy na literaturu, kterou nemám a neměl jsem zatím možnost prozkoumat:
BUMBA, J. (2007): České katastry od 11. do 21. století. Grada publishing, Praha.
HONC, J. (1981): Míra nepřesnosti josefského katastru z roku 1785 a plochy velkostatků v Čáslav-
ském a Kouřímském kraji před r. 1848. Listy genealogické a heraldické společnosti v Praze,
8, 91–115.
HRADECKÝ, E. (1955): K otázce katalogizace josefského katastru. Archivní časopis, 1, 8–16.
PECKA, K. (1985): Účast zeměměřičů na josefském katastru. Historická geografie, 24, 105–116.
ROUBÍK, F. (1954): Ke vzniku josefského katastru v Čechách v letech 1785–1789. Sborník his-
torický, 2, 140–189.