Povolání předků - zdroj

[vanek_petr]

Dobrý den,

začal jsem do mého rodokmenu postupně doplňovat povolání předků a řeším dilema. Co považujete za nejvíce relevantní zdroj zachycující povolání předka?

1) Oddací list dané osoby
2) Úmrtní list dané osoby
3) Sčítací operáty
4) Rodný zápis dítěte dané osoby, případně její oddací list

Jde mi o to, že se setkávám s předky, u kterých se postupem času povolání mění např. zahradník/chalupník/rolník atd. .

Chci se proto zeptat zkušenějších kolegů, z jakého zdroje primárně vychází nebo zda do svých rodokmenů uvádí všechna povolání, se kterými se u dané osoby setkali.

Předem děkuji za reakce a přeji hezký den.

[zburget]

Primárně je potřeba to správně pojmenovat. Ono tohle není povolání, ale ekonomicko-společenský status. A jako relevantní jsou zde všechny zdroje. Ekonomicko-společenský status se klidně mohl během života měnit. U prvního dítěte nebo svatby může být někdo "jen" podruh = nebydlí ve svém, ale u někoho (klidně v domě svého otce), pak se status změní třeba na láníka.
A taky je potřeba si uvědomit, kdy ten záznam byl pořízený. Během života se mohly změnit podmínky (zrušení nevolnictví, zrušení poddanství), takže někdo dřív hospodařil na panské půdě (i když byl grunt napsaný na sedláka, tak ve skutečnosti ta půda patřila vrchnosti), po zrušení poddasntví najednou hospodařil na skutečně své půdě.
A nebo to byl sedlák, grunt převedl na svého potomka a zůstal tam bydlet - a byl z něj výminkář.

A pak ještě drobnost - pokud jsou ty záznamy psány jiným jazykem, než česky, je taky možné, že si jen jeho status špatně překládáte. Německé nebo latinské slovo před 200 - 300 lety mohlo mít trochu jiný význam, než jak ho chápeme dnes.

[janpechacek]

Jsou tam dva problémy.

1)
Povolání je stejné, mění se jen pojmenování, přičemž pojmy nemusí být zcela ekvivalentní (např. rolník/chalupník nebo švec/příštipkář). Důvodem může být volnější či nedbalejší užívání pojmů (různý zapisovatel je pravděpodobný), ale také proměna názvosloví v čase.
2)
Mění se skutečně povolání. Někdo si polepší ziskem většího gruntu (z čtvrtláníka půlláníkem), někdo změní povolání, někdo se z tovaryše stane mistrem. Také může jít o souběžné povolání, přičemž někdy se zmíní jen jedno (např. podruh a tkadlec). Typicky sem spadá také vojenská služba, během níž získá dotyčný jiný status (vojenskou hodnost) a potom se vrací ke své původní profesi, nebo si nachází jinou.

V obou případech je třeba rozlišovat, co přesně míníme "povoláním", protože takový chalupník není vlastně povolání, je to berní kategorie, socioekonomický status. Žebrák také není profese, ale sociální postavení. Výměnkář může být na selském i zahradnickém gruntu. Nádeník označuje spíše druh pracovního poměru, než druh vykonávané práce atp.

Bohužel, někdy (aspoň ne z matrik), nelze přesně rozlišit, zda změna patří pod 1) nebo pod 2)

Kdo chce co nejpřesnější popis, ať si udělá časovou osu. Rozhodně je dobré si zapsat všechno, odráží to jednak osud daného člověka i širší historický kontext (prochudé vrstvy bylo střídání zaměstnání a pracovní migrace mnohem častější). Nelze aplikovat univerzální pravidlo.

[vanek_petr]

Děkuji moc za Vaše reakce pánové. Moc si toho vážím a věřím, že mi to v dalším bádání pomůže.

Přeji hezký den.