jasně Zoro, já vím.....ale jsem na tuhle větev teď strašně napružená, protože ani u těch, co seděli na zadeli nemohu najít svatby.....tihle Novotní (a Hlušičkové a Kautzští a Hrbkové, co jich v oblasti je hodně hnízd)) prostě nemají záznamy o svatbách a to ani ti, co seděli celý svůj život na gruntu a o těch, co mi cestovali a já nejsem schopná najít, kam šli ani nemluvím.....takže nesoudím.....on se Jakub asi dost snažil, byl tesařem, kapitulantem.....první dítě měl v 37, jeho manželky to bylo dítě třetí (dvě měla jako svobodná)-manželka byla osmým dítětem ze 16......a 7 se jich dožilo dospělosti... a je pravda, že grunt na Nosákově č.12 asi zdědil nejstarší přeživší syn rodičů, který ale po smrti otce a matky z gruntu mizí a jméno (příjmení) tam už vůbec není......prostě pocuc
ale mezitím se mi podařilo KONEČNĚ najít narození toho mého předka..... a jsem vlastně děsně šťastná.....a pro dnešek mám asi splněno...tohodle jsem hledala cca 2 měsíce.....a nakonec je tady, druhý na stránce.....
http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12855/225Já vlastně ty předky obdivuju, že zvládali to, že jim furt umíraly děti, že byli schopní se uživit, i když to měli těžké, že se snažili mít nějaké řemeslo, co by jim pomohlo.....že to prostě dali a tím pádem tu já můžu taky být......a vím, že z toho srabu chudoby vybředli vlastně až po 2. světové válce, kdy můj otec narozený 1951 jako první v rodině vystudoval VŠ a jak na něj byli všichni pyšní.....a mám záznamy, jak se jeho děda i v dospělosti snažil si zvedat vzdělání a kvalifikaci, aby měl lepší zaměstnání...jak moje babička při náletu na Prahu/Vysočany 1945 osiřela a sama to odnesla hodně zraněními...jak o peníze pro válečného sirotka přišla při měnové reformě, kdy jí nedovolili si vybrat ani na kočárek.......
Takže na ně vlastně někdy hudrám, že to jsou socky, ale nemyslím to ve zlém, jen jsem z nich někdy zoufalá, jak někde pendlovali a já zaboha nemůu přijít na to, kde
