Dobrý den,
ad 1 a ad2 si myslím, že půjde o problematiku nalezinců. Toto téma bylo dost zpracováno v 1.díle Tajemství rodu s Karlem Šípem. Zde konkrétně tehdejší největší nalezinec ve Vídni, v Čechách též např. porodnice u Apolináře a další. Na Moravě např. Zemský nalezinec a sirotčinec Brno - 1785-1910, archiv viz
http://www.mza.cz/sites/default/files/f ... ondy_a.pdf. Součástí nalezince byla porodnice, respektive porodnice začínaly jako porodnice u nalezinců. Svobodná matka zda mohla za úplatu či její odpracování dítě porodit, poté měl nalezinec síť pěstounek pro malé děti a později pěstounských rodin i hodně široko daleko"- např. z vídeňského nalezince zpět do rodinách v Čechách, někdy třeba i více rodin v některé obci, které si za úplatu dítě převzaly k péči, dohledala jsem, že často to bylo dvoustupňové - např. nejdříve do šesti let u pěstounky-ženy, poté zpět do nalezince a k dalším pěstounům či už tam zůstat. Dítě bylo do matriky zapsáno v porodnici nalezince (jiné město, než se matka narodila), kmotry asi zajistil nalezinec (někdo ze sítě smluvních pěstounů) a k pěstounce v kojeneckém věku šlo velmi daleko a do pěstounské rodiny později také ještě jinam. Ad 3 - pokud mají všechny čtyři matky stejné jméno otce, ale jiné jméno matky, mohlo se jednat o sestry z různých manželství otce, nemyslím, že by bylo možno se do matriky vydávat za někoho smyšleného, respektive že by tomu pomohlo špatně udat jméno babičky. Problém nalezinců byl hodně spjat s emigrací svobodných žen za prací do velkých měst (v případě K. Šípa se v nalezinci ve Vídni a posléze u českých pěstounů vyrostla jak jeho prababička, tak její syn,.. jeho dědeček..), což by se v určité oblasti a skupině obyvatel prostě týkalo větších skupin lidí - pokud jedna sestra musela kvůli obživě jít jinam, u druhé by to pak nebylo nic nepravděpodobného, že ji následovala či i třeba odešly spolu do stejných podmínek.
Asi bych tedy zkusila zjistit, které nalezince by tedy mohly připadat v úvahu ve vaší oblasti v rámci monarchie.