už se to tady několikrát probíralo, určitě najdete odpovědi i u starších příspěvků.
Nebyl to zvyk, byla to naprosto nutná potřeba.
PO smrti manželky zůstal muž na všechnu práci, veškeré povinnosti sám, musel by se postarat jak o hospodářství domácí, děti, vaření, praní..., tak i o hospodářství venkovní - pole dobytek, .... , případně i o čeleď...
PO smrti manželky mu chvíli pomáhali sousedé, příbuzní, ale to nešlo donekonečna. Lidé, především na vsi, měli své povinnosti, čas měli rozdělený mezi práci venku, kolem domu, v domě.
Proto ty rychlé sňatky vdovců . V podstatě se dost často stávalo, že hned po úmrtí první ženy už se hledala vhodná nevěsta, pak následoval manželský katechismus + event. sepsání svatební smlouvy a troje ohlášky,
někdy zkrácené na tři v jednom a cca do 6 týdnů mohla být další svatba.
U vdov to bylo trošku obtížnější, tam se jednalo o tzv vdovskou lhůtu - vdova po úmrtí manžela se nemohla hned vdát, bylo třeba očkat, zda není těhotná, aby se event. dědictví po zemřelém rozdělilo řádně.
vdovská lhůta cca 6 měsíců až 1 rok... podle období a oblasti.
Dala se prominout, už tady proběhla nějaká žádost, odůvodněná potřebou nového hospodáře před jarními polními pracemi, které je třeba zabezpečit.
Více viz
viewtopic.php?f=31&t=43560 a dvě další pokračování
Jsou tam vychytávky z matrik, které člověk občas může potřebovat.
Ještě drobná rada - zkuste se nedívat na život předků dnešníma očima.
Muž a žena spolu žili v manželství, nikoliv vedle sebe, jejich děti se rodily jako manželské,
Pokud žena nebyla vdaná, porodila nemanželské dítě.
Manželství byla instituce, která nahrazovala i dnešní důchody, pojištění ... Manželství bylo do konkr. doby nerozlučitelné, manželé k sobě měli vzájemné povinnosti až do smrti jednoho z nich.
Ve stavení byly jasně oddělené povinnosti muže - hospodářství, dobytek, pole...čeledíni a povinnosti ženy - vše v rámci domácnosti, starost o děti, vaření a domácí hospodářství - tedy drůbež , kráva, zahrada a příp. děvečky
Z