Oni už před tolerančním patentem směli na našem území pobývat cizinci - nekatolíci (většinou dočasně - různí obchodníci, vojáci a samozřejmě šlechtici). Ti, co se tady chtěli usadit, přestupovali ke katolictví. Vzácně se tedy mohlo stát, že tady takový nekatolický cizinec zemřel nebo se mu narodilo dítě, a tak to zapsali do katolické matriky. Více k tomu např. v knize Luteráni v českých zemích v proměnách staletí, s. 148 (zrovna jsem to četla včera

).
Od té doby, co byly počátkem 70. let 18. století zavedeny "tabulkové" záznamy v matrikách, se s kolonkou katolík/nekatolík setkávám často, i když si nevybavuju, že bych na nějakého cizince - nekatolíka narazila. V Praze by se asi nějací našli. Pokud jde o provedení obřadů (křest, pohřeb), snad to fungovalo podobně jako po tolerančním patentu, kdy je v místech vzdálených od evangelických sborů vykonávali katoličtí kněží i u nekatolíků, podle evangelického způsobu (např. jednodušší způsob křtu).
To jen na vysvětlenou, jak to, že tam ta kolonka je. Ale sledovat ji v této době opravdu nemusíte, pokud nehledáte cizince.