Při pátrání po předcích mého zetě jsem v matrice Z "Dražice 15" léta 1833-1886 (okr. Tábor) narazil na velmi častý zápis o úmrtích dětí nalezených v Praze nebo Vídni. Např. zápis č. 10, 12, 13, 15, 17 na straně:
https://digi.ceskearchivy.cz/3363/241
Těchto zápisů jsou tam desítky, jinde jsem se s nimi nesetkal. Dítě má jméno i příjmení a identifikaci nálezu číslem a místem i uvedení, u které ženy zemřelo a bylo to obvykle do jednoho roku věku dítěte. Myslet si asi o tom můžeme leccos, ale můj dotaz:
Přidělování nalezených dětí do rodin (možná i neúplných) bylo oficiální součástí tehdejší sociální politiky? Asi ano, v nalezinci asi nemohly být děti dlouho a byl tedy "novým matkám" vyplácen státem nebo církví apod. nějaký příspěvek? Já usuzuji, že ano, a proto byly tyto děti do rodin přijímány jako vítaný příspěvek do rozpočtu. Proč ale pak umíraly tak rychle? Nemám pochopitelně žádnou statistiku kolik jich bylo přijímáno a kolik přežilo dětský věk.
Proč se v této lokalitě západně od Tábora tato "adopce" tak vyskytuje tak často? Já jsem se s ní jinde dosud nesetkal.
Díky za názory, nápady a informace.
BoBaK