nevěsta 35 let, porod po svatbě

[dakr]

Dobrý den,
při pátrání po sourozencích mé prapra... jsem narazila na následující případ a zajímalo by mě, co si o tom myslíte.
Našla jsem, že se vdává Josefa Smetanová, první svatba a je jí 35 let. Ženich je Martin Pistauer, věk stejný a svatba také první. Je to rok 1876.
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11993/154#

sled všech událostí je následující:
SRPEN - SVATBA
v ZÁŘÍ se jim NARODÍ SYN
ŘÍJEN - ÚMRTÍ NEVĚSTY (příčina - srdeční vada)
LISTOPAD - ÚMRTÍ SYNA (slabost)

Nevěsta se tedy vdávala jako těhotná a měsíc po svatbě porodila (těžko říct, zda dříve), za měsíc umírá a jako příčina je uvedena srdeční vada. Chlapeček umírá další měsíc.

Věk nevěsty na první svatbu se mi zdá už vysoký, těžko říci, proč se nevdala dříve - byla nějak nemocná? Byl Pistauer biologický otec dítěte? Nebo někde narychlo sehnaný ženich? Myslím si, že když nevěsta rodila, tak nemusela být ani v 9. měsíci, ale mohla porodit možná dříve.

Našla jsem ještě jeden údaj do příběhu. Ženich se o rok později znovu žení a bere si za manželku nevěstu ve věku 46 let, která se také vdává poprvé - Josefu Gregorovou.
https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11993/169#
a děti spolu nemají.

Možná Martin PIstauer nemohl mít děti, tak hledal partnerku, která byla těhotná (s první manželkou byl ve stejném věku, třeba se znali) nebo prostě jen manželku bez toho, aby mu porodila děti.

No nevím a bohužel se to už nedozvím. Josefa Smetanová pocházela ze slušné rodiny, po smrti tatínka ji vychoval nevlastní otec, který byl krupařem.

Děkuji za Vaše názory a přeji hezkou nedělí

[zburget]

Vyšší věk nevěst nebyl, alespoň v oblasti, kde pátrám, zase až tak extrémní výjimkou. I když to tedy nebylo úplně časté. Pistauer klidně děti mít mohl - ono nebylo vlastně jak to zjistit. První žena mu zemřela dřív, než mohla otěhotnět s ním a druhá žena, ve 46 letech už mohla být po přechodu, takže ta už otěhotnět nemusela. V tak "vysokém" věku už běžně ženy nerodily. To už by byla spíš dost výjimka.

[dakr]

Vyšší věk nevěst nebyl, alespoň v oblasti, kde pátrám, zase až tak extrémní výjimkou. I když to tedy nebylo úplně časté. Pistauer klidně děti mít mohl - ono nebylo vlastně jak to zjistit. První žena mu zemřela dřív, než mohla otěhotnět s ním a druhá žena, ve 46 letech už mohla být po přechodu, takže ta už otěhotnět nemusela. V tak "vysokém" věku už běžně ženy nerodily. To už by byla spíš dost výjimka.

Děkuji. S tím, že nemohl mít děti, jsem si představovala spíš nějaké zjevné zranění, že to bylo "jasné".
Spíš jsem počítala, zda mohl být biologickým otcem toho miminka, pokud děti mít mohl. Kdyby nevěsta zjistila, že je těhotná někdy ve třetím měsíci....tak ono by to možná časově vyšlo, kdyby rodila už v sedmém měsíci. Kdyby rodila v devátém, tak mi přijde hodně dlouho než by došlo k svatbě. Samozřejmě už nezbývají jen různé hypotézy.

Hezký den

[JosefJ.]

V tom, co mám ve výpiscích, je první sňatek po třicítce nebo čtyřicítce poměrně běžný. Porodů po čtyřícítce v tisících vypsaných osob (hodně mi jich pak nikam do rodokmenu nezapadlo) byly desítky, možná něco přes sto, po padesátce jednotky, možná trochu přes deset. Sňatky po třicítce či čtyřicítce byly spíše u dcer, které nebyly mezi prvními v pořadí, zřejmě nebylo věno nebo je otec nechtěl pustit z hospodářství, nejčastěji se pak vdávaly za vdovce, nebo za svobodné dosud podruhy, kteří se vypracovali k hospodářství (po zemřelém příbuzném nebo někdy možná i z vlastních úspor). Mám také případy, kdy s snoubenci měli po dvacítce ohlášky, ženich šel na vojnu, a svatba byla někdy po více než dvanácti letech, kdy byli oba třicátníci.

[dakr]

V tom, co mám ve výpiscích, je první sňatek po třicítce nebo čtyřicítce poměrně běžný. Porodů po čtyřícítce v tisících vypsaných osob (hodně mi jich pak nikam do rodokmenu nezapadlo) byly desítky, možná něco přes sto, po padesátce jednotky, možná trochu přes deset. Sňatky po třicítce či čtyřicítce byly spíše u dcer, které nebyly mezi prvními v pořadí, zřejmě nebylo věno nebo je otec nechtěl pustit z hospodářství, nejčastěji se pak vdávaly za vdovce, nebo za svobodné dosud podruhy, kteří se vypracovali k hospodářství (po zemřelém příbuzném nebo někdy možná i z vlastních úspor). Mám také případy, kdy s snoubenci měli po dvacítce ohlášky, ženich šel na vojnu, a svatba byla někdy po více než dvanácti letech, kdy byli oba třicátníci.

Dobrý den,
děkuji. Já také znám případy, že se vdávaly ženy po třícítce, apod. Ale v tomto konkrétním případě jsem hledala, co v tom může být. Tato Josefa byla nejstarší dcera a její mladší čtyři sestry byly vdány do 24 let.

[zeter]

Máte dohledané, jestli Josefa neměla už předtím nějaké nemanželské děti? Nemusela je mít v obci, nýbrž třeba v porodnici v blízkém velkém městě, kde možná sloužila atd. - podobný scénář jsem už kolikrát viděl.
Pozdní sňatky se vidí, může za tím být ledacos. Velmi často majetkové záležitosti. Řemeslo/obchod nutně neznamená dobrou finanční situaci, zejména byla-li třeba z mnoha dětí.
Je dobré mít na paměti, že my vidíme jen matriční události a pár dalších dokumentů okolo, možná známe dobový kontext - ale do hlavy těm lidem nevidíme a i v rámci dobového kontextu se různí lidé chovali různě.
Mám třeba případ: koncem jara dojde k ostrému konfliktu otce se synem (dost ostrému, aby se to dostalo do novin, jinak bych se o tom nedozvěděl). Koncem léta si syn bere dceru mistra kováře, která za měsíc umírá při porodu (dítě asi taky, nepodařilo se mi dohledat). Ano, ten mládenec byl kovářský tovaryš. To už si člověk ledacos dovodí, ale jistotu stejně nemá. V méně jednoznačných případech můžeme jenom spekulovat, ale pravdy nebo skutečného stavu věcí se těžko dobereme.