Rozvod 17. - 18. století

[janrichtercz]

Pravda, pravda.. mě se dnes celkem daří v bádání, tak radši ani nejdu zatím spát

[pavelhauf]

Mám v rodokmeni podobný případ. Jen nevím, zda-li to ve "Svobodné královské rychtě" neposuzovali jinak. /bratři se oženili se stejnou ženou/ samozřejmě postupně

[janrichtercz]

Zkusím znovu štěstí Když se díky vám tady podařilo vyřešit ten problém s Matějem Eretem (Marešem), mám u další ořech. Matěj měl dědečka Kryštofa Ereta. U něj mám úmrtí (29.4.1743, Štichovice, věk 63 - to bude asi dost orientační, ale dejme tomu, že se narodil někdy kolem roku 1680) i sňatek (9.11.1704, Štichovice). Ovšem on si bral Alžbětu Pešičkovou ze Štichovic a na statek "U Pešičků" se přiženil (aspoň mi to tak připadá). Tzn. pocházel kdoví odkud. Našel jsem Erety v sousedních vesnicích (Luková, Černá Hať, Hodovíz), ale narození Kryštofa ne. Odmítám (hahaha) možnost, že přišel do Štichovic z druhého konce světa

Nemám žádné vodítko, odkud by mohl být. Ani vlastivědný sborník Mariánské Týnice mi neprozradil víc, tam prostě konstatují, že statek U Pešičků bych od určitého roku v majetku Kryštofa Ereta. Nic předtím. U záznamu o sňatku (http://www.portafontium.cz/iipimage/300 ... =932&h=402 vlevo uprostřed) je akorát napsáno: Družba: Tomáš Petrlík a Jiří Janda z Drážna?, Alžběta Petrželková a Anna Burdová.

A teď bych velmi poprosil zde přítomné o nějaký supergeniální nápad, jak na to

[Branwen]

Bohužel, to slovo je draužka, nejde o název obce

Pokud se už v době Kryštofovy svatby v okolí vyskytují další Eretové, uričtě nepřišel odnikud zdaleka, to by byla moc velká náhoda. Prostě je potřeba projít matriky okolních farností a postupně zvětšovat rádius...

[janrichtercz]

To právě dělám a doufám ve štěstí. Mazitím se mi podařilo najít 3 další páry Eretů v okolních vesnicích a dohromady 30 jejich potomků. Kryštof nikde Zatím

[Zora]

Vy jste jak sňatkový dohazovač )) Z.

[janrichtercz]

Projíždím poctivě matriku Manětín 01 Zatím jsem nenarazil na žádného Kryštofa, ani cizího Mimochodem příjmení "Eret" nabývá neuvěřitelných tvarů... mimo Ereth, Egert a Eggerth dokonice Heret, Haireth, Ajreth (Agreth)... za to jsem našel další dvě děti Šimona Ereta z Černé Hati. Ten je sázel co 2 roky vždycky leden/únor

[Radix]

Rozvod roku 1657. Bohužel nemám originál zápisu, jen opis:

Letha Páně 1657 dne 26. Novembris. Kateřina manželka Václava Pšeničky, odstoupíce od jmenovaného manžela v přítomnosti JM Král. p. rychtáře, p. primátora, aby dle slibu svého s manželem svým manželsky zůstávala, všelijak otcovsky a laskavě napomínána, nechtěla sobě dáti říci, nýbrž se prohlásila, že pro jeho nátisky s ním býti nemůže a že raději s ním rozvedena býti žádá.

[Zora]

Velmi zajímavý nález,
bohužel - jak je vidět, církev to neřešila, takže manželství zůstalo platné, jen žena odešla od svého manžela.

Tenhle institut "odloučeného" (přesný název mně vypadl) manželství zná církev myslím i dnes, především v případech, kdy je jeden z manželů napadán, alkoholismus , drogy a podobně a je pro výchovu dětí racionální, aby žili manželé každý sám. Podle církevního práva je totiž i soužití manželů podmínkou naplnění manželství. V krajních případech církev s pochopením umožní , aby manželé žili odloučeně. Nic to nemění na trvání církevního manželství.

V 17. století v podstatě nemyslitelné, aby manžel a manželka žili každý někde jindy, (pokud se nejedná o přechodný pobyt kvůli práci)


Z

[zburget]

Jmenovalo se to "rozvod od stolu a lože", dnes "odluka od stolu a lože", aby se to nepletlo s rozvodem.

Mimochodem - zajímavý článek k tomuto tématu (platbý pro dnešní dobu): https://www.ado.cz/arcibiskupstvi/cirke ... ke-cirkvi/

[Zora]

rozvod od stolu a lože je součást civilního ukončení manželství... 1. část rozvod od stolu a lože, druhá část rozluka, rozhodně tohle neexistovalo v době, o které píše Radix. Civilní rozvod byl umožněn až někdy kolem r. 1860 (z hlavy). Nezaměňovat, prosím.

Ten institut, o kterém hovořím, je čistě církevní, používá se i dnes v silně věřících rodinách...

manželé (nebo jeden z manželů) jsou si vědomi, že spolu nemohou žít (důvody jsem psala ) a a církevní orgány jim po zvážení umožní žít odděleně. Manželství není konzumováno, ale trvá.

zde:
https://www.manzelstvi.cz/podstata-manz ... nzelu.html

Nastávají však situace, kdy se společné soužití manželů stává z nejrůznějších příčin prakticky nemožným. V takových případech církev připouští tělesné oddělení manželů a ukončení společného bydlení. Manželé nepřestávají být před Bohem manželem a manželkou; nemají volnost uzavřít nový svazek. V této tíživé situaci by bylo nejlepším řešením smíření, je-li to možné. Křesťanské společenství je povoláno k tomu, aby těmto osobám pomáhalo žít křesťansky jejich situaci ve věrnosti svazku jejich manželství, které zůstává nerozlučitelné


Z

[zburget]

Ano, to je dnešní teminologií "odluka od stolu a lože" - viz článek, který jsem posílal. Je to čistě církevní záležitost. A dřív se to jmenovalo "rozvod od stolu…" Manželství právně trvá, ale manželé spolu nejsou povinni žít. V 17. stol. nelze jednoduše oddělit právo civilní od církevního. A to platí obszvlášť v takové záležiti, jakou bylo manželství.

[Zora]

V 17. stol. nelze jednoduše oddělit právo civilní od církevního. A to platí obszvlášť v takové záležiti, jakou bylo manželství.

Právě proto upozorňuji, že onoho rozvodu se neúčastnil zástupce církve. Čili ona manželka chtěla dosáhnout toho, že bude žít odloučena od svého muže, nešlo o ukončení manželství. Nic míň nic víc.

Zase se snažím o to, aby kolegové, kteří třeba s genealogií začínají, správně pochopili význam zápisu a nedomnívali se, že snad byl možný rozvod manželství a že se ona žena mohla vdát znovu.
Z

[zburget]

No, ono to šlo - když měl člověk peníze, kontakty a trochu moci. Normální smrtelník ale samozřejmě neměl šanci se rozvést.
Jak píšeš - maximálně mohli dosáhnout toho, že spolu nemuseli žít. Oženit / vdát se znovu, dokud (bývalý) partner žil nebylo možné.
Mimochodem - v tom článku, který jsem posílal, je několik možností, jak se dá i dnes zrušit manželství. V podstatě všechno jsou to historické relikty, která byly vymyšlené právě proto, aby se šlechta mohla "zbavit nepohodlných manželek".

A církevně to platí dodnes. Platně uzavřené manželství nelze církevně jen tak zrušit - vyjma těch několika těžko použitelných obezliček.

[Zora]

Rozhodně tohle všechno znám a asi i něco navíc, dost jsem se tématu věnovala.
jen nerada míchám jablka s hruškami...

Nikdo z běžných obyvatel neměl šanci nějak ukončit církevní manželství. Dnes také ne, ale zřejmě se dají najít cestičky, už jsme to probírali několikrát, je třeba při diskusi brát v úvahu zapsanou formulaci, účastníky a samozřejmě rok, století.
Neprobíráme tady např. manželství Markéty Pyskaté a Jana Jindřicha, (nebyli rozvedeni, probůh, ale manželství bylo prohlášeno za neplatné papežskou stolicí..., i když na wiki se píše o rozluce. Manželství údajně nebylo naplněno pro impotenci manžela. Ten ale měl v dalším manželství šest dětí a další nemanželské.) Teď probíráme Kateřinu, manželku Václava Pšeničky, běžné obyvatele nějaké vísky. Z