hovorkas píše:Zora píše:Případ, že by učitel zapsal do výkazů jméno osoby, s rozdílným příjmením než dítě a matka, - bez doložení, že jde opravdu o otce, se mně moc nezdá, učitelé nepatřili k lidem, kteří by neměli přehled, jak to v životě chodí a kdy kdo může - musí být za otce považován.
V roce 1935 se ve školách i zjišťovalo (následně dokládalo), zda dítě užívá řádné příjmení v případech, kdy se matka provdala a její nemanželské dítě používalo automaticky - bez legalizace manželem matky - příjmení po manželovi matky.
Z
Možné jsou různé věci
. Moje babička má ve školních výkazech ze 30. let 20. století v kolonce otec nejdříve proškrtnutou kolonku, následně po dva roky je vyplněno jméno biologického otce (otec a matka vdova nebyli sezdáni) a následně opět návrat k proškrtnuté kolonce. A aby se to nepletlo, podle matričních záznamů (narození, svatba) je babička uváděna jako manželská dcera matčina manžela, který se 9 let před narozením stal nezvěstným (vím, vysvětlovala jste Zoro vícekrát, že to tak podle církevního práva je OK, pokud muž nebyl prohlášen za mrtvého) a ve stejnou dobu je v záznamech obce uváděna jako nemanželská...
Berte to pragmaticky.
Malá obec.
Manželka porodila, manželka byla provdaná, v matrice (u narozeného dítěte) tedy figuruje jméno jejího manžela jako otce dítěte. Tolik církevní právo.
Že je to asi jinak, neb otec zřejmě nebyl v době početí přítomen, to by církevní právo řešilo tehdy, pokud by k tomu byl dán někým podnět. Asi nebyl dán. Možná i obec spadala pod větší farnost , farář se zas tolik nestaral o osudy jednotlivých farníků - třeba . Nebo si nechtěl přidělávat práci, nebo držel ochrannou ruku, či měl jakési pochopení pro životní osud dítěte takto počatého. Nebla to jeho povinnost.
Jenže na druhé straně obyvatelé, sousedi, známí, k nimž patřili i učitelé... Znali, věděli, pamatovali si. takže jim bylo víc než jasné, že dítě se narodilo z mimomanželského styku - když tedy manžel matky nebyl dlouhodobě přítomen.
Takže vůbec nepřemýšleli nad tím, jak je dítě zapsáno v matričním zápise, (nemuseli ho ani znát.).ale vycházeli z dané skutečnosti - dítě nemohlo být počato v řádném manželském svazku. Tečka.- tolik k osudu nezvěstného manžela.
K situaci s partnerem, kdy se asi stala matka vdovou, prohlášením prvního manžela za zemřelého?
Inu zase je to jen a jen o lidských "řečech.
Matka žila s partnerem XY, zřejmě soužití, které bylo chápáno , (manžel nezvěstný, ona se nemohla nejprve provdat, pak tedy mohla, ale na takový stav už si všichni zvykli). Dítě je (zřejmě) toho partnera, takže šup s ním do kolonky otec...
Nějaká kontrola, malér... nebylo jak doložit, kolonka se tudíž proškrtala....
Klidně se mohlo stát, že u jiného dítěte se řešil podobný případ a někdo tedy upozornil i na nesrovnalost u dalšího dítěte - Vaší babičky.
Důležité bylo, že na tuto holčičku bylo dle právního řádu díky matričnímu zápisu pohlíženo jako na zrozenou v manželství, ušetřilo jí to spoustu nepříjemností . Lidé byli a jsou velice zlí a rádi si prstík omočí v cizím neštěstí...
A nic dalšího nebylo třeba řešit.